Na věky věků
Ken Follett
https://www.databazeknih.cz/img/books/27_/273355/bmid_pilire-zeme-na-veky-veku.png
5
1005
1005
Pilíře země / Kingsbridge série
< 2. díl >
Středověká Anglie, městečko Kingsbridge – sem situoval Ken Follett svůj první celosvětový bestseller, historický román Pilíře země. Na stejné místo, ale o dvě stě let později, nás autor zavádí i podruhé v knize Na věky věků. Do spletitých osudů obyvatel Kingsbrigde 14. století, jejichž život je nerozlučně spjat s chodem dvou místních klášterů a obchodními úspěchy vlnařského cechu, tentokrát podstatným způsobem zasáhne největší pohroma seslaná na lidský rod: epidemie nemoci známé jako velká či černá smrt, moru, který vyhladí skoro polovinu tehdejší evropské populace. Rozsáhlá sága Na věky věků se v roce 2008 stala nejprodávanějším titulem na světě – dosud se jí prodalo více než 11 milionů výtisků, také ona se stejně jako Pilíře země dočkala seriálové podoby, a sice roku 2012 opět v produkci Ridleyho Scotta.... celý text
Literatura světová Historické romány
Vydáno: 2015 , Knižní klubOriginální název:
World Without End, 2007
více info...
Přidat komentář
Kniha mě zcela pohltila. Úžasná, čtivá, prostě jedna z nejlepších historických knih
Kniha se mi líbila. Za mě lepší než první díl Pilíře země. Třetí díl si nenechám ujít.
Follett je výborný vypravěč. I tento druhý díl série byl zábavný a čtivý. Není to kniha, kterou bych četla znovu, ale strávila jsem v její společnosti poměrně hodně příjemných večerů, což se cení :) Určitě se vrhnu i na třetí díl.
Mně se druhý díl možná líbil o trochu více , neumím popsat proč , ale je to tak . Každopádně se jedná o skvělé dílo , které je poutavě napsané a kdo má rád historii, tak pro toho to není žádná nudná věc . Určitě si přečtu další knihy od autora, moc mě baví . A roušky 14. století fakt pecka :)
Na několik dlouhých dnů jsem se zase ocitla v Kingsbridgi. Jiná doba, jiní lidé, i když někteří z nich jsou potomky hrdinů předchozího dílu, jiné historické kulisy. A více cestování. A také tragičtější osudy, které sebou přinesla doba, i více intrik a zlých úmyslů. Také více úsilí a snahy ze strany těch dobrých. Samozřejmě opět katedrála a její další změny. A taky zmínka o chrabrém českém králi Janovi a osudné bitvě u Kresčaku.
Líbilo se mi, jak Follet dokázal popsat vývoj stavitelství i rodící se nové architektury. S úžasem jsem si uvědomila, jak nadaní a talentovaní museli být tehdejší stavitelé, jak silný musel být jejich duch, jejich představivost i přesvědčení o správnosti jejich počínání, aby byli schopni nejen prosadit, ale i realizovat monumentální stavby bez jakýchkoli předchozích zkušeností a znalostí.
Na věky věků je úžasná kniha. Doporučuji.
Chtěl jsem knihu s kterou bych si odpočinul od pandemické reality. Mno. Skrze mor se roušky dostaly i sem :-). Avšak, víc už mě kniha nezklamala.
Milá, čtivá oddechovka, která není úplně triviální. A ta Caris, ach! (Kdyby to četla manželka tak by na ni žárlila, právem.)
Další povedené dílko, které opět mělo tolik stran, že jsem na to potřebovala delší dobu než normálně mívám. Nechtěla bych v té době žít a prožívat takové utrpení co postihlo tento lid. Jenže každá doba má své chmury, kterým musí lidé čelit. Opět i zfilmování se mi líbilo, je jasné, že se tam nenatlačí úplně vše z knihy, ale i tak to byl velmi uspokojivý zážitek.
Po Pilířích země jsem ji přečíst MUSELA - navíc číst si o morové epidemii během pandemie koronaviru bylo opravdu hodně zajímavé!
Ďalší čitateľský maratón je za mnou a ja som opäť plná dojmov z veľkolepého literárneho diela.
Som prekvapená, ako táto kniha dokázala na mňa zapôsobiť i napriek tomu, že ani jedna postava mi svojím charakterom nesadla a moje sympatie ostali nestranné, či už ku kladným alebo záporným postavám. Možno napriek tomuto faktu som sa viac sústredila na jednotlivé dejové línie a úplne som sa ponorila do opísanej stredovekej atmosféry.
Úchvatili má opisy ohľadom spracovávania vlny, ako sa pokúšali obyvatelia Kingsbridge zdokonaľovať technológie tkania látok z vlny, jej valchovanie a farbenie. Ďalej ma zaujali pôsobivé opisy v súvislosti s liečiteľstvom, ako sa v stredoveku liečili rôzne choroby alebo úrazy, ale v dnešných časoch nášho aktuálneho boja s vírusom covid, som hlavne ocenila opísaný boj s vtedajšou morovou nákazou. Našla som zmienky o dôležitosti používanía rúšok teda akehosi pruhu látky, ktorým si prekrývali nos a ústa, dezinfecie rúk napríklad octom alebo o karanténe.
Nemenej boli pre mňa atraktívne opisy ohľadom roľníctva a všetkého, čo s tým súviselo, ako sa vtedy napríklad dedila pôda alebo skôr právo na nej hospodáriť. Určite nemôžem opomenúť staviteľstvo, ako sa ďalej vyvíjalo od čias Jacka Staviteľa.
Samozrejme dejové pojítka v podaní rôzných intríg, afér alebo incidentov posúvali dej ďalej aj ja som čítala a čítala až som sa ocitla na vrchole najvyššej anglickej veže a bol zrazu koniec.
Čo viacej dodať, azda iba to, že s teším na ďalší diel.
Asi jsem se těšil až moc. Nějak jsem se nemohl začíst a stále čekal na ty silné momenty, ať už v dialozích, událostech či charakterech, kladných i záporných. Nakonec vykrystalizovaly, ale až v polovině knihy zatímco jednička gradovala už od začátku. Zde si autor dával na čas. Druhá polovina sice stála za to, to beze sporu, ale stejných pět hvězd dát nemohu.
Trojku tak trochu odložím.
I mě se to zdálo hodně podobné Pilířům Země. Možná, kdybych obě knihy přečetla po sobě, nepřišlo by mi to tak. Někdy byl děj hodně předvídatelný, ale i přes to, se mi to moc líbilo :)
Poměrně stejný příběh jako v předešlém díle. Tentokrát mi byla ale jedna z hlavních postav velmi protivná a nebyl to zaporák Ralph, ale Caris. Neustále nevěděla co chce a její filosofování co by bylo kdyby.... mi hodně vadilo. Merthin mě mile překvapil, když se v jedné chvíli konečně zachoval jako chlap.
Mile mě potěšila zmínka o Českém království a Janu Lucemburském.
Tak už tehdy ve 14.století při epidemii moru se používaly roušky, dezinfekce rukou, lockdown měst. A nyní se lidé diví.
Četl jsem rok po prvním díle Pilíře země. Už to tu někdo psal, že Na věky věků je v podstatě to samé jen s obměnou postav. Pro mně Pilíře země o něco lepší.
Opět úžasné dílo a dech beroucí čtení, Follett je skvělý vypravěč. Pilíře země se mi líbily o kapku více.
Možná, protože byla byla hlavní postavou nezlomná žena, se mi tento díl libil o trochu více než Pilíře země????.
Knihu jsem přečetla bezprostředně po Pilířích země a to byla zřejmě chyba, asi jsem měla příliš velké očekávání. Příběh je zajímavý, i když některé linky jsou velmi podobné jako v Pilířích země... Něco mi tu chybělo, postavy byly hodně černobílé a proto leckdy velmi předvídatelné, což byla škoda. Určitě doporučuji dát si mezi knihami větší časový odstup.
O pár chlupů lepší než Pilíře země, alespoň takový pocit jsem z knihy měl já. Charaktery postav byly napsané dobře, i když jsou archetypální. V postavě Caris je nádherně popsáno, jak ženská věčně neví, co chce. Já bych Merthinovu trpělivost vážně neměl. Co je na knize zajímavý je taky fakt, že jakmile to už vypadá, že se ústředním klaďasům obrací karta k lepšímu - pendrek! Přijde další rána! A nejen ta morová. Jinak čekal jsem trošku "dalekosáhlejší" rozuzlení s ústředním motivem rozepsaným na začátku, nicméně literárně je to skvělá práce, a proto drobné věci odpustím. Skvěle popsaný středověk, úplně jsem se tam viděl mezi nimi (škoda, že se tak nestane).
Follett svůj kronikářský příběh obyvatel středověkého anglického městečka Kingsbridge posouvá z 12. dále do 14. století a volně přitom navazuje na Pilíře země a osudy rodiny Toma stavitele, převora Filipa a dalších. Téma původní, doba stejně středověce ohavná, životy stále stejně komplikované a strastiplné. Jestli já nejsem masochista. Jenže se tu vytváří i prostor pro tu hrstku zdatných a morálně nezkažených jedinců, kterým Follett systematicky hází klacky pod nohy, kteří však člověku dávají naději a nutí jej stále a znovu nořit se do životních příběhů potomků či následovníků známých postav.
Tisíc stran je tisíc stran, takže nějaký čas jsem strávila hluboce ponořená v Kingsbridge. A opět se osudy místních točí kolem nedokončené katedrály, kingsbridgeského trhu, staví se však také nový most či nemocnice. Občas jsem si ale dělala nucené přestávky. To, když se hlavní hrdinové dostávali z hromady "hov**" do ještě větších "sra***". Chvílemi jsem si říkala, že Follett to - už zase - neskutečně přehání. Ano, středověk byla doba ukrutného temna, doba ran morových, jenže Follett se v tom středověkém bahně vyložené vyžívá. Taky se mu ale nedá upřít mistrně vystavěný příběh a přesvědčivé vykreslení hlavních postav, jejich životů a pocitů. Ohnivý sloup si do budoucna určitě nenechám ujít, tentokrát už jen necelých 700 stran.
Štítky knihy
Anglie mor středověk 14. století kláštery, opatství epidemie historické romány zfilmováno – TV seriál
Autorovy další knížky
| 2013 |  Zima světa |
| 2015 | Hranice věčnosti |
| 2021 | Večer a jitro |
| 2021 | Pilíře země |
| 2018 | Pád titánů |
Úžasně poutavě napsaná kniha. Květnatost tohohle příběhu mě nepřestane udivovat. Opravdu baví každá stránka. Je sic pravda, že příběh je vcelku podobný tomu předchozímu (+ nějaké prvky povah hlavních postav se opakují), ale mně to vůbec nevadilo. Touhle knihou pan autor definitivně získal jednoho novýho obřího fandu :) Hned jak to bude možné, přečtu další knihu v pořadí.