Pinocchio
Pavel Cmíral
Jednou večer nakukoval do domku řezbáře Gepetta zvědavý Cvrček Jémine. Gepetto uměl vyřezávat nádherné hodiny a hračky – a taky loutky. Okaté loutce, která seděla na polici, musel ještě domalovat obočí a pusu. Gepettovi stačily tři tahy štětcem a Cvrček Jémine užasle zíral: ten dřevěný kluk vypadal jako živý! A jen co Gepetto pojmenuje loutku Pinocchio, může náš příběh o kouzlech Modré víly a dobrodružstvích důvěřivého dřevěného panáčka začít!... celý text
Přidat komentář
Kdo by neznal příběh o klukovi, který lhal a narostl mu dlouhý nos. A protože se nepoučí, skoro se změní v oslíka a nakonec ho spolkne velryba. Pro děti při jednom čtení až moc zlobivý kluk, který je vždy po zásluze potrestán a napraví se až na konci.
Ten příběh mě nějak nezaujal a pro děti je to hodně zmatené. Morální ponaučení tam je možná až moc křiklavé.
Pinocchia mi bylo vždycky líto, jak dopadl, co se s ním všechno stalo, ale nakonec dopadlo všechno jako správná pohádka. ;)
Autorovy další knížky
2007 | Milujem se čím dál víc |
2005 | Kniha džunglí |
2005 | Ariel - malá mořská víla |
2007 | Pinocchio |
2006 | Petr Pan |
Milé vyprávění o Pinocchiovi.