Pinot noir: nalejte mi další verš

06.01.2025

Po přečtení Ptáka na drátě jsem hledala další knihy od autorů Erik Decimus a Richard Otec. Na instagramu Erika Decima jsem narazila na Pinot Noir a vzápětí na mne v Poezii pro každý den vyskočila autorova báseň Kosti. To už nemohla být náhoda. Knihu jsem hned objednala a nelituji toho. Pinot Noir je výběr toho nejlepšího, co současná česká poezie nabízí. Nevím přesně, jak má vypadat noir poezie, tedy nemohu posoudit, zda jsou všechny básně noir, nebo ne, ale čtení této sbírky je zážitek. Každý autor je úplně jiný, tedy má čtenář na výběr ze stylů, chutí, vůní, rytmů. Je přirozené, že ne vše sedne každému, a to je v pořádku. Je z čeho vybírat, ovšem kniha funguje perfektně i jako celek. Neznám jinou sbírku poezie, kde by se sešlo 33 autorů, navíc autorů talentovaných. Narazila jsem zde na dalšího svého oblíbeného básníka, kterým je Vít Dan Kolinger. Jeho Bílé trnky jsou nyní v knihovně vedle Pinot Noir. Černá a bílá vedle sebe. Černobílá ovšem skladba básní není ani náhodou. Myslím, že kdyby taková sbírka, vlastně sborník poezie byl dostupný například ve školách, studenti by si k tomuto žánru hledali cestu mnohem snáz. Autoři tohoto sborníku jsou nejen dobří, někteří jsou výborní, a jejich básně čtenáře baví. A přestože se jedná o noir, je zde zastoupen i humor, snaha nebrat život vážně. Sborník rozhodně není depresivní, pokud by z toho měl někdo obavy. Báseň Erika Decima, která na mne jako první vykoukla v Poezii pro každý den, to dokazuje:

Neboj se, až uloží tvé kosti.
Odpadnou ti
příbuzní
a povinnosti.

Nebo Radek Lehkoživ:
Můj popel rozdělte do uren vícero
ať se mé milenky o mě pak neperou!

V kontrastu k tomu živelnému a humornému jsou zde básně s tématy těžkými, ale podané čtenáři tak, jako by mi byla opravdu nalita sklenka toho nejlepšího vína. Za mě 33 nejlepších básnířek a básníků, které současná česká poezie nabízí. Doporučuji milovníkům poezie, ale i těm, kteří si k ní cestu hledají. Každý si vybere. Dávám plný počet za výjimečný literární počin.