Pirátský kodex

22.11.2023

S touhle knihou přichází dost možná víc potíží než radosti. Či jak se to vezme, není totiž snadné se rozhodnout jak knihu uchopit (čímž nemyslím fyzicky). Což možná nevěděla ani sama autorka, jejíž množství publikací i témat vyvolává nejednu otázku. V zásadě se dá Pirátský kodex označit jako kniha víc popularizační než naučná.

Graficky je kniha velmi vydařená, ač je trochu škoda, že Naše vojsko při vydání obrazového doprovodu nezvolilo barevný tisk. Bohatý obrazový materiál s sebou nese strukturou "rozsypaný" text, což mi z neznámého důvodu vždycky činilo potíže při četbě. To je však ryze osobní záležitost. Jak řečeno, graficky je to dílko skutečně povedené. Horší je to pak po obsahové a faktické stránce.

Autorka, aspoň takový je můj dojem, sama úplně netuší, co bylo cílem její práce. Vehementní snaha odsoudit piráty, jejich činy i popularizaci je naprosto zřejmá a opakované až na sílu vypočítané užívání slov tomu nasvědčuje. Potíž nastává s tím, že přes veškerou autorčinu snahu, podané příběhy a fakta hovoří naopak ve prospěch pirátů. A za tu fascinaci ne vždy může dílo Roberta Stevensona nebo Disneyho Pirátů z Karibiku. Přestože se autorka netají snahou zdiskreditovat jakoukoli snahu o romantizaci pirátů. Co si budeme povídat, piráti a jejich životy, ač zločinecké, jsou prostě fascinující. Tady se musím přiznat, že se to netýká pirátů moderních. S prostředky, změnily se způsoby.

Faktograficky je autorka poněkud neopatrná. To, že v bibliografii figuruje doslova jen deset knih, tak nějak podporuje pochyby o její fundovanosti. Jako příklad neopatrnosti: Edward Teach alias Černovous opravdu nemohl zemřít v roce 1715, jak nejednou píše, jestliže sváděl bitvy ještě o dva nebo tři roky později. Leda, že by něco bylo pravdy na pověstech o Černé perle...

Přínosná kniha přesto je. Ve snaze obsáhnout v podstatě vše, nebo se toho alespoň dotknout, nabízí velmi přívětivý úvod do tématu pirátství. Autorka se dotkne jak nejstarších zmínek a zavede v úvodu čtenáře do starověku, tak zavítáme mezi vždycky specifické prostředí Číny a Japonska. Největší část, pochopitelně, patří nejslavnějším obdobím 16.-18. století a představitelům vrcholných osobností. Kniha nabídne spoustu příhod i osobností, případně souvislostí a detailů, které nebývají tak často zmiňované.

Jinými slovy. Jako úvod do fascinujícího světa pirátů lze knihu rozhodně doporučit. Není od věci, pokud se čtenář více zajímá, po knize časem opakovaně sáhnout a nechat se navézt dál. Tím to ale končí, ke knize je nutno přistupovat jako k popularizační knize. Protože co se naučnosti knihy a fundovanosti autorky týče, vyvolá pochyby i ve čtenáři, který s piráty není příliš seznámen. I kdyby znal jenom Johna Silvera nebo Jacka Sparrowa.

Ono, když se podívám na značnou autorčinu bibliografii, její tematický záběr a rozsah tak nějak napovídá, že její publikace je nutno brát spíš popularizačně jako takové úvodní kompiláty různých faktů. Takové knižní trailery do různých historickografických témat. V tomto směru, troufám si říct, odvádí skvělou práci. Podobně jako v případě Pirátského kodexu.