Pírko
Asko Sahlberg
Pírko, seversky drsná novela finského spisovatele Aska Sahlberga (nar. 1964) z roku 2002, je intimním pohledem do života bezbranného člověka, vydaného druhým na milost. Příběh rozkrývá osud Villeho, mentálně postiženého chlapce, jehož handicap je ovšem pouhou kulisou, možná pomůckou, jak lépe vystihnout postavení ohroženého člověka, jehož možnosti obrany jsou omezené. Autor vychází z vlastních zkušeností, neboť při svém několikaletém toulání po Finsku vykonával nejrůznější příležitostné práce, mj. ošetřovatele v psychiatrické léčebně nebo pečovatelském domě.... celý text
Přidat komentář
Pírko je příběh, který ve mně zanechal velmi silné pocity. Pocity, díky kterým jsem přemýšlela, jestli je něco takového možné. Může být opravdu někdo tak krutý k postiženým lidem? Děje se to opravdu ve světě?
Pírko má pro mě zvláštní význam - je to první severská kniha, kterou jsem si koupila. Bylo to krátce po maturitě a od té doby jsem se k ní vrátila ještě několikrát. A ano, je naprosto úchvatná.
Co se odehrává v mysli mentálně postiženého člověka? Jak vnímá věci či situace, které se nám zdají naprosto všední? Asko Sahlberg servíruje bez obalu čtenářům pohled na svět tak, jak ho neznáme.
Pírko
Celý život a jeden den.
Zvláštní.Experimentální.Z jiného .
Ve smyslu vnímání toho podivného světa okolo nás.
Vilík obývá prostor který nemohou ostatní pochopit.Omezené a limitované.
Možná tak jako by se i návštěvník z kosmu snažil pochopit a hlavně se dorozumět s těmi podivnými lidskými bytostmi.
Komunikace a vidění se vzpomínkami na svou sestru.Nelichotivé chování z minulosti i přítomnosti a vzájemného nepochopení.
Nehlédnutí do mysli tohoto člověka může být silným čtenářským zážitkem i výzvou zároven.
Zed se zavřela.Stíny ožili.Žena řekla skrz hlas vody.
A vůbec různé věci mají svůj hlas.
Světlo se rozlilo a potom shnilo.
Pírko vypráví.
Kdo ho chytí ?