Píseň jako symbol
Jiří Plocek
Píseň jako stav duše, píseň jako výpověď o době a společnosti, píseň jako sdílená zkušenost. Od Porty ke Strážnici a zpět se zastávkou na Youtube.
Přidat komentář
"Zpívejte, lidičky, ty naše písničky..."
"Pýcha předchází pád..."
"Čiže jstě húsličky, čiže..."
...
A můžete dosazovat další a další. Jiří Plocek, po létech hraní v Poutnících, Teagrassu, Hudecké úderce, po létech vydávání hudby ve svém nakladatelství Gnosis se vrhl na psaní. A daří se mu to skvěle.
Mám rád Šmídovu Miss Porta, mám rád vzpomínky Žalmana, Marko Čermáka, Juppa Konečného a i toho Vyčítala beru na milost. Ale dodat to něco navíc, objevit to, co v hudbě je, to je taky kumšt - a Jiří Plocek sice nádherně začal, ale odbočky k folku a folklóru malinko na tom velikém cíli ubraly. Nicméně způsob psaní, pár fotek, odkazy na skladby v podobě QR kódů, popis novodobého lidového hraní na Moravě a hlavně jeho práce a jeho život jsou zárukou kvality.
Takže moc díky a vězte, že i Teagrass měl své posluchače a pokaždé, když slyším na Dvojce Jitku Novotnou, tak mám chuť si pustit i tu nádhernou hudbu.
Autorovy další knížky
2018 | Jazzová Odyssea: Od Karla Krautgartnera k Woodymu Hermanovi |
2003 | Hudba středovýchodní Evropy |
2020 | Zápisky potulného lidopisce |
2022 | Píseň jako symbol |
2018 | Malé příběhy velkých dějin |
Velmi zajímavý titul.