Píseň krve
Anthony Ryan
Stín Krkavce série
< 1. díl >
Vélin Al Sorna je pro někoho hrdina, pro jiného krutý zabiják. Otec ho v jeho deseti letech dovedl před brány Šestého řádu, kde měl být vycvičen k boji ve službách Víry. Po roce tvrdého výcviku zabil Vélin prvního člověka, ve dvaceti se mu nikdo nevyrovnal v zacházení s mečem. Nyní je z něj však poražený nepřátelský generál, který čeká na popravu. Ještě před ní má možnost vylíčit nejen svou cestu na vrchol, ale i následný pád historikovi lordu Vernierovi.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2017 , OneHotBookOriginální název:
Blood Song, 2013
Interpreti: Pavel Soukup , Ivan Lupták
více info...
Přidat komentář
(SPOILER)
Tak prvně k postavám. Zbožňuju je! Fakt, že jo. Líbí se mi vývoj každé z nich. Líbí se mi, že to s nimi nedopadá, tak jak bych si přála. Líbí se mi, že autor nemá problém je zabíjet. Zkrátka ohledně postav obecně v téhle knize, všechno dobrý. Hlavní postava, Vélin, mě bavil od první stránky - co od první stránky, od prvního odstavce - až do té poslední. Neskutečně jsem si užívala sledovat jeho cestu, jeho vývoj. Ale nejzajímavějším se pro mě stal, až v příběhu nebyl Nortah, protože ten byl pro mě na prvním místě.
Každopádně nevěřím Kennisovi. Nevím proč, ale nevěřím. Miluju tu rozmanitost postav. To, že tu jsou jak postavy, který zbožňuju, ty, který nenávidím, tak i ty, který nenávidím i zbožňuju zároveň.
Děj byl neskutečně akční. Na každé stránce se něco dělo. Nebylo tam nic vycpávkovýho, nic co by zdržovalo děj. A mě to prostě bavilo. Bavila má každá akce, která se tu udála. Píseň krve mě prostě dokázala do dění vtáhnout od první věty.
Svět byl výborně popsanej. Nádherně vystavěnej. A zajímavej. Hned bych tam jela na výlet, jen abych se dozvěděla ještě víc.
Líbí se mi, že autor dokonce věnoval takovou pozornost vymyšleným vírám. Všechny byly tak uvěřitelný! To se jen tak nevidí.
Styl písma, vyprávění, které mě tak vtáhlo! Měla jsem problém knížku odložit a jít spát. Kdyby byla kratší, přečetla bych ji na jeden zátah. I když by to byla škoda, tohle si zaslouží víc než jen jeden večer.
Jsem ráda, že má knížka pokračování, protože ten konec… Potřebuju vědět, co bude dál. I když příběh skončil celkem uzavřeně.
Doporučuju všema deseti.
Konečně fantasy co mi opravdu sedla. Zprvu jsem se lekl toho klišé, že hlavního hrdinu cvičí jeho mistři v klášteře (v tu chvíli mi to připomínalo takového templáře říznutého shaolinem), ale nakonec to hodnotím kladně. Jsem moc rád, že jsem mohl být divákem příběhu Vélina Al Sorny. Určitě jsme se nesetkali naposled.
Četla se dobře, jen cca v půlce mě to už přestalo bavit.. Neustálé vyzdvihovani Víry a trestání kacířů.. Přišlo mi, že čtu o středověké církvi. Nicméně jsem to překonala a kniha zase dostala spád, takže finální pocit dobrý.
Ze začátku mne vyprávění hodně bavilo. Rychlé vtáhnutí do děje, žádné dlouhé přešlapování na místě a rychle do akce, trochu magie, tajemství a intriky v okolí hlavního hrdiny. A i když se kniha čte dobře a vlastně mne díky ději bavila po celou dobu, tak mé prvotní nadšení se začalo postupně vytrácet. Jednak kvůli "písni", která dávala hlavnímu hrdinovi příliš velkou výhodu oproti ostatním, a která zatím byla využívána autorem trochu jako deux ex machina, když bylo potřeba. Hlavně však díky jednotlivým postavám, a především hlavnímu hrdinovi, k němuž všichni hned od jeho mládí vzhlížejí s pokorou, může si dovolit dělat věci, které by si jiný nedovolil, dozvídá se věci tajné, zapovězené, každý se před ním rozpovídá a kam vkročí, tam se děje něco zásadního. Celkové vykreslení postav mi přišlo hodně povrchní a černobílé a nedokázal jsem si k žádné z nich najít cestu. Přesto si rád přečtu pokračování. Hodně jsem zde váhal u hodnocení, ale nakonec i kvůli nenaplnění velkých očekávání z velmi dobrých recenzí dáávm jen za 3 a lepší si nechám na pokračování.
(SPOILER)
Píseň krve, první díl Stínu krkavce funguje úplně ve všem. Skvělý příběh, hezky vykreslené postavy, zvraty a morální dilemata, zajímavý svět. Za mě se jedná samostatně o nejlepší fantasy knihu, kterou jsem četl.
Vélin se v průběhu knihy promění z malého ustrašeného chlapce v zkušeného válečníka a schopného velitele královské armády. Právě fakt, že hlavní postavu doprovázíme od dětství až po dospělost pro mě činí toto dílo jedinečným a poutavým. K tomu samozřejmě přispívá i spisovatelský um Anthonyho Ryana.
Britskými nakladatelstvími dlouho odmítaná úvodní část fantasy trilogie Stín krkavce vystřelila do literárních výšin až čtenářská obec a Antony Ryan se mohl pustit na profesionální spisovatelskou dráhu... Fantasy je od mládí můj oblíbený žánr, Stín krkavce tak na mě čekal sice dlouho, fantasy však naštěstí nestárnou. Je s podivem, že Ryanův propracovaný svět, v němž proti sobě stojí ti, jež věří ve Sjednocené království, a jeho Popírači, nenašel v počátku odezvu u odborníků, čtenáři internetu jej však naštěstí nenechali propadnout do spodních šuplíků. Život ve Sjednoceném království je nesnadný a prostředky, jež hlavní hrdinové využívají, jsou dost nevybíravé. Je to nemálo brutální, násilný svět, do jehož dění zasahují temné, ale i světlé magické síly. Ryanovi se vyvedl hlavní hrdina Vélin al Sorna, kterému je radost držet palce :-). Život v 6. řádu, kde byl zanechán i malý Vélin, významně evokuje příběh Černé zdi v Písni ledu a ohně. A ani zde nejde o příběh jednoduše polarizující dobro a zlo. Život je mnohem komplikovanější i ve zdejším světě nadpřirozených sil. Co mě trochu obtěžovalo, bylo průběžné připomínání Vélinových povahových kvalit a reputace (možná s ohledem na objem více než 600 stran autor čtenáři opakuje řečené). Otevřený závěr první části však určitě nenechává prostor pro mé úvahy, jestli číst dál.
(SPOILER) No, někdo psal že tato knížka je odpad, já si o takových lidech myslim že nemají všech pět pohromadě jelikož tahle knížka je jedním slovem SUPER, skvěle promyšlený příběh, mam rad knížky, ve kterých hrdina vyrustá a to se povedlo v první knížce, což ocenuju, ten konec byl trošku smutný hlavně mě naštval Barkus který byl vlastně od skoušky v divočině mrtvý a po celou tu dobu to byl jenom duch, to mě hodně zklamalo ale jinak je knížka super. :D
Vyborne! Hrave se hned zaradila mezi me nejoblibenejsi! Je ctiva, do sveta Vas vtahne nenasilne, nic zdlouhave neobkecava, dej ma spad, zapletka, napeti, laska, akce, akce... akce. Plno zvratu, prevapeni a nepredvidanych situaci. Zaver me osobne prekvapil velmi... kde mam ten druhy dil?!
(SPOILER) Odpad! Sorry, ale tohle je neskutečná slabota. Tešil jsem se na novou fantasy serii, ale ani nevím, jak tu směs zmatků a nesmyslů popsat. Ten borec (Ryan) neumí upoutat čtenáře, souvisle popisovat a ani pořádně vysvětlovat. Prostě napíše nějakou blbost a bere to jako fakt a člověk si pak říká cožeee?? Kde to vzal, jak k tomu jako přišel? Např. Na začátku, kdy během výcviku Vélin vykryje úder Solisovi a později u večeře se ho Nortag zeptá, jak to udělal a Vélin řekne něco ve stylu, že se nenechal uhranout Solisovým pohledem. A pak o něco později je věta ve stylu, že mezi Vélinem a Nortagem panuje od oné večeře napjatá atmosféra. Hmm nevšiml jsem si, že by si tam dali do držky, nebo se uráželi. A takových nesmyslů je tam víc. Pak v průběhu knihy člověk zjišťuje, že Vélin je nejznámější a nejudatnější bojovník a všichni z něho mají respekt...a já si říkám, čím si to jako zasloužil? Že přemohl pár královských stráží? Aha, tak to pak jo. Je to napsáno naprosto monotónně, poslepovány jednotlivé události dohromady až jsem si často říkal hmm a co jako? Co jsem se tímhle tím měl dozvědět? Za celou dobu si mě tam nezískala ani jedna postava a upřímně, kdyby tam všichni umřeli, tak je mě to úplně jedno. Absolutně nechápu ten hype tady na databázi. Hodnocení je dle mě neskutečně přestřelené a vzhledem k tomu, že v dalších dílech to má klesající tendenci, tak končím po prvním díle. Poslouchám to jako audioknihu a několikrát jsem se musel vracet, jestli jsem něco nepřeslechnul, protože to nedávalo smysl...no nepřeslechnul. Nebudu tady hodnotit to, že je to namluveno stylem, že by to uspalo i mrtvého. Vzhledem k tomu, že už mám poslechnuto přes 13 hodin (reálně se vším tím vracením už 2x tolik), tak těch zbylých cca 12 hodin už doposlechnu, ale pochybuju, že se něco zázrakem změní.
Epické fantazy, tam bych zařadila sérii Stín krkavce. Knihy provází několik hlavních postav. Svět, který Ryan vymyslel, je středového rázu pln magických schopností (ne bytostí). Jednotlivé národy se liší božstvy a hodnotami, ostatně jako u nás. První román je o Šestém řadu, který slouží jako zdroj obránců království a Víry. Hlavní hrdina Vélin al Sornal přežije kruté zkoušky a zjišťuje, že kromě bratrů, kteří vyrostli ve Víře, je království plné i Popíračů. A vrahů, kteří se snaží ho rozložit zevnitř. Vélinův život se míchá s politikou a je plný válek, ale i magie, lásky a smutku. Další díly jsou už spíše o tomto a o proměně charakteru lidí. Poznáváme víc kultur a zjišťujeme, že si navzájem nepodporují.
Autor patří mezi úžasné vypravěče a jeho svět je jedinečný. Je to něco mezi Harry Potterem a Hrami o trůny. Stojí ti za přečtení, ale je to náročnější a delší čtení než většina knih, na což ostatně ukazuje i přirovnání k předchozím dvou velikánům fantazy.
Ryana potkal podobný osud jako Rowlingovou, byl mnohokrát odmítnut, ale jeho knihy se prodali v milionech kusů.
Píseň krve se mi četla velice příjemně, ani jsem nepostřehl, jak rychle jsem přečetl tak tlustou knihu. Hodně se mi líbila pasáž výcviku u řádu, ta byla hodně dobře zpracovaná. A pěkně udělaná byla i linka vztahu Vélina se Šarin. Taková příjemná, odpočinková a přitom velice zajímavá kniha.
V dobách, kdy muž byl ještě mužem.... Fantasy středověk :-)
Úžasné! Čtivé! Ty, ty i ty jdi do toho a přečti si to! Hned teď! Upaluj si to někam půjčit nebo koupit! Šup šup kšá kšá
Tak za mě naprosto perfektní čtení, musím hodnotit 5/5. Pokud hledáte fantasy, co není YA, ale zároveň není moc náročné čtení, tohle je jasná volba. Autor skvěle a čtivě popisuje události, postavy a vztahy s druhými, že v nich neplavete, a pokud přece jenom, na konci knihy je seznam postav s jejich stručným popisem, který vám osvěží paměť (avšak pokud se chcete vyhnout spoilerům, jaké postavy se ještě mohou objevit, možná se radši nekoukejte).
Zprvu jsem měla docela strach, protože jsem pomalá čtenářka a 620 stran se zdá hodně, ale kniha se mi četla pomalu sama a ani jsem se nenadála a byla jsem o 15 stránek dál. Příběh a postavy jsou propracované, stále mě zajímalo, co se stane dál, a nakonec jsem za délku knih ráda, protože se těším, kolik mě toho ještě čeká, než triologii dočtu.
No pro fanoušky fantasy je toto must read, hodí se skvěle i pro ty, co s fantasy teprv začínají nebo přecházejí z YA fantasy knih.
Tuto knihu jsem rozjel na doporučení dobré fantasy s magií. Knihu jsem v půli odložil, protože mě bohužel nedokázala uspokojit. Ano některé knihy se rozjedou později či tak, ale tady nebyl ani náznak nějaké pořádné progrese. Prostě mě nic nenavnadilo číst dále.
A magie? Ta se tam opravdu neobjevila, samozřejmě nemůžu říct, že tam nezačne hrát větší roli ke konci či v dalších dílech.
Co knize musím je čtivost, ano čte se to velmi dobře, proto jsem také dočetl do půli a nezabalil to dříve.
Takhle bych to hodnotil zhruba 60%.
Zdravím všechny fantasy šílence, knihu hodnotím s odstupem, neboť jsem musel po přečtení prvního dílu, dát celou sérii
Obálka za mě pěkná, tvrdá, šitá, určitě plus.
Teď už k ději.
První díl je vyprávěn retrospektivně což dodalo této knize něco navíc
Hlavní hrdina Vélin zde popisuje své dětství, výcvik u 6. řádu a dosavadní dobrodružství.
Nechci to moc rozepisovat určitě si to přečtěte!
Celou knihou se nese jemná stopa magie, která je zde dobře skrytá. Zároveň však víte, že tohle vše je jen začátek
No prostě a zkrátka knihu doporučuji a dlouho jsem nic tak dobrého nečetl
Bylo to me prvni výraznější setkani s fantasy knizkou, na doporuceni jako cetba na dovolenou i pro dceru mnohem zkusenejsi fantasy ctenarku. Nelituji, cetlo se to samo, vypraveni Velinova dobrodruzstvi mne bavilo az do konce ...
Štítky knihy
přátelství meč a magie plánovití, inteligentní vrazi čest nájemní vrazi fantasy hrdinská fantasyAutorovy další knížky
2014 | Píseň krve |
2018 | Oheň probuzení |
2016 | Královna ohně |
2015 | Pán věže |
2020 | Volání vlka |
UCHOKNIHA - s překvapením letošního roku.
Píseň krve jsou ve zkratce řečeno takové Hry o Víru (a bez draků)... Tahle fantasy má ale úplně všechno, co čtenář, lačnící po dobré fantasy chce - zajímavý příběh, skvělé postavy, které se s každou stránkou vyvíjí, rozsáhlý svět ve středověkých kulisách, barvitě vylíčený, spoustu akce - jak při drsném výcviku, tak ve "skutečných" bojích, trochu magie, nějaké ty intriky, lásku... Navíc nic není černobílé - postavy se mění a vyvíjí, zlo a dobro nejsou kategorie jednoznačně dané, ale vzájemně se doplňující a mísící...
Má píseň krve při poslechu slabě šuměla hned od začátku a zpívala mi, že tohle je pro mě opravdu to pravé ořechové. Jak se děj dál rozvíjel, rozzvučela se do obdivuhodných tónin - ano, tomuhle jsem úplně propadla a nestydím se za to...