Píseň krve
Anthony Ryan
Stín Krkavce série
< 1. díl >
Vélin Al Sorna je pro někoho hrdina, pro jiného krutý zabiják. Otec ho v jeho deseti letech dovedl před brány Šestého řádu, kde měl být vycvičen k boji ve službách Víry. Po roce tvrdého výcviku zabil Vélin prvního člověka, ve dvaceti se mu nikdo nevyrovnal v zacházení s mečem. Nyní je z něj však poražený nepřátelský generál, který čeká na popravu. Ještě před ní má možnost vylíčit nejen svou cestu na vrchol, ale i následný pád historikovi lordu Vernierovi.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2017 , OneHotBookOriginální název:
Blood Song, 2013
Interpreti: Pavel Soukup , Ivan Lupták
více info...
Přidat komentář
Příběh Velina mi připomíná alternativní historii s občasnými prvky fantasy, podobně, jako Píseň ledu a ohně (Game of Thrones pro neznalce knižní předlohy). A je to čistě jen náhoda, že se to jmenuje podobně, nebo se autor chtěl "přiživit" ?? Odpověď je na každém z vás :)
K příběhu samotnému = rozhodně to NENÍ fantasy.
Kolik fantasy prvků / postav / zvířat / kouzel v té knize je, když pominu to, že Vélinovi občas "hučí v hlavě"?? Pár náznaků, jinak je to středověk / alternativní historie jak poleno ;)
Příběh je dlouhý, ale má to přes 600 stran, tak se nedivte, že je tam občas "vata".
Spíše mě vadí pokračování knihy, kdy se příběh rozpadl na několik dějových linek (zase inspirace ve slavnější linii?). A doufám, že tam bude konečně to fantasy :D
Ja jsem úplně spokojena. Kniha je rozsáhlá, líbilo se mi hodně akce. Velina, Frentise a Šerin jsem si hodně oblíbila, král Janus mne hrozne stval a jeho dcera taky. Jsem zvedava, co bude dal. Doufám, ze vic magie nebo něčeho fantastického. Zatim mi to prijde vic jako nějaký válečný Roman nebo tak něco.
Bohužel zatím nedočteno, není to špatné, ale STRAŠNĚ se to vleče.......snad se k této knize jednou vrátím.
Na mě byl ten příběh hodně rozvláčný, zbytečně podrobný a taky dost zamotaný.
Na přečtení dobré, ale vracet se ke knize nebudu a další díly už si asi taky nepřečtu.
Mám ráda fantasy a kamarádka mi tuto sérii doporučila. Dala jsem na její doporučení a já osobně nelituji. Příběh Al Sorny mě zaujal a jeho charakter mi byl sympatický od začátku až do konce. Celkově se mi četla dobře a nikde jsem se nezasekla, ani se nenutila číst, jako u jiných knížek.
Jsem zvědavá na další díly a zda-li otázky, na které jsem nedostala odpověď mi budou zodpovězeny. Další díly jsou prý už slabší a vím, že v dalších knihách se nevěnuje autor jen Vélinovi, ale dalším dvěma postavám, což mě osobně odrazuje. V prvním dílu ze série Draconis Memoria od toho samého autora mi to spíše překáželo.
Ze začátku jsem si příběh užívala, ale když odešel výcvik, začala jsem se pekelně nudit... Kniha není napsaná špatně, právě naopak, asi jen nejsem cílovka.
Někdy to bylo velmi zajímavé, někdy velmi nudné. Začátek mě bavil, prostředek taky, ale ke konci to ztrácelo dech. Po více než 2/3 končím. Do dalších dílů se určitě nepustím, protože další vývoj Vélina Al Sorny je mi úplně jedno. Ale musím ocenit přezdívky Pán bitev, Pán věží, Vrah Nadějného... jak jiné od našich skautských přezdívek - Vrána, Woody, Gazík, Vlaštovka... Jen mi pořád nedochází, proč je tato kniha zařazena jako Fantasy. Kromě fiktivních sedmi řádů (což klidně mohlo být), je to středověk jako vyšitý.
Kniha mě moc nenadchla. Je založená na osvědčeném schématu, kdy se z outsidera po důkladném výcviku stane hrdina. První polovina knihy je taková hodně naivní a možná romantická (?) představa, jak by výcvik hrdiny měl probíhat. Tak jako se mi nechce věřit, že země byla stvořena za šest dní, tak se nedokážu srovnat s tím, že by popisovaná forma výcviku byla efektivní výchovnou metodou, která produkuje sebevědomé, čestné a obětavé mladé muže. Je zvláštní, že Pěstounské ústavy a nápravné zařízení nejsou zdrojem Mirků Dušínů, přestože v nich vládne podobná atmosféra :D. Druhá polovina byla svižnější a o něco více uvěřitelnější. Nejvíce mi vadí, že postavy mají přidělenou roli a tu musí hrát. Nemají šanci se z této role vymanit. Prostředí je jen načrtnuté a postrádá hloubku. Na druhou stranu, v druhé polovině jsou i některé celkem podařené pasáže, které mě zaujaly a mile překvapily, přesto ale další díly už číst neplánuji.
Říkali, že je to lepší než Hra o trůny. A nejspíš měli pravdu. Už dlouho jsem neměla v rukou fantasy, která by mě svým příběhem tak ohromila. Po autorské stránce neskutečné dílo, kde všechna kolečka zapadají přesně tam, kam mají. A to nejlepší na tom je... že to je všechno pořád teprve začátek! :)
Tak tato kniha mě opravdu velmi překvapila! To je poprvé, co dávám nějaké knize 10/10! Luxusní příběh, a celý ten svět mě nadchl. Pro mě je tato kniha obrovskou inspirací pro mé vlastní výtvory v mé hlavě:)))) Velmi, ale velmi doporučuji!
Velice zajímavá kniha. Sice jsem hlavně ze začátku byl velice skeptický, ale jak se příběh vyvíjel byl jsem do něj více a více pohlcen. Je pravda, že občas jsem se ztratil v ději, ale další stránky to vždy napravily. Za mne super.
Tahle kniha mě opravdu uchvátila, autor má skvělý styl psaní a celá kniha je vyprávění Vélina. Ze začatku mi trvalo se do knihy začíst, ale pak už jsem knihu přečetla jedním dechem. Rozhodně si zaslouží 6 hvězdiček.
Celou dobu se to táhne jak smůla, rozvlekle se přidávají další a další otázky a na posledních 10 stranách facka, která mě snad donutí si koupit další díl. Hernajz.
Začínala jsem tuhle knihu dvakrát, jelikož jsem se už ze začátku dost ztrácela, nevím, jestli to bylo jmény, podivným popisem, anebo únavou, ale bylo to otravné. Dokonce jsem si říkala, že to snad ani číst nebudu, ale dala jsem tomu druhou šanci a líbilo se mi to, hlavně ten spolek mladíků připomínající mušketýry. Co mi ale vadilo, byly neustále připomínky, jak je Vélin úžasný, všichni se ho obávají a zároveň ho respektují. Bylo to snad v každé kapitole, což nemuselo, stačilo by mi to jednou. :)
1 kniha z trojdílné série je naprosto top, ale jak to většinou bývá pokračování, už nepotvrdilo kvality prvního dílu. Za mě tento příběh doporučuji a zbytek už jen z donucení
Štítky knihy
přátelství meč a magie plánovití, inteligentní vrazi čest nájemní vrazi fantasy hrdinská fantasyAutorovy další knížky
2014 | Píseň krve |
2018 | Oheň probuzení |
2016 | Královna ohně |
2015 | Pán věže |
2020 | Volání vlka |
Kniha mě upoutala hlavně díky zajímavé obálce a také jsem s nadšením shledala, že se mi bude hodit i do výzvy (1. Kniha, jejíž autor letos oslavil kulatiny). Když jsem po bližším prozkoumání zjistila, že se jedná o epickou fantasy s opravdu vysokým hodnocením, bylo jasno.
Musím říct, že Anthony Ryan umí dobře rozkouskovat informace, které čtenáři podává, takže si myslíte, že víte, co se děje, ale nakonec se vše vyjeví úplně jinak. Někdy se vám při čtení mohou v hlavě množit otazníky, čím blíže jste však ke konci, tím lépe do sebe všechna ta ozubená kolečka zapadají. A závěr samotný? Autor si připravil hned několik zvratů a musím říct, že jsem nad knihou musela po čtení ještě drahnou chvíli přemýšlet, protože mnou příběh hezky rezonoval.
Vélin samotný mi byl jako postava velmi sympatický - dělal dobrá i špatná rozhodnutí, má jako každý člověk pochybnosti a to umožnilo se do něj lépe vcítit. Jeho život rozhodně nebyl procházkou růžovým sadem a stejně jako v normálním životě byl kolikrát zatažen do víru událostí, kterých být ani součástí nechtěl.
Píseň krve bych doporučila všem fanouškům fantasy, kteří mají rádi trochu složitější příběhy plné překvapení a libují si v intrikách. Já už mám doma další dva díly a vzhledem k tomu, jak rozporuplné jsou na ně reakce, jsem už nanejvýš zvědavá.