Střet králů 1
George R. R. Martin
Píseň ledu a ohně série
< 2. díl >
Čas zešílel. Deset let dlouhé léto pokoje a hojnosti se blíží ke konci, a jako zuřivá bestie se neodvratně blíží krutá, mrazivá zima. Dva mocní muži – král Robert Baratheon a lord Eddard Stark – kteří třímali žezlo moci v časech nuceného míru, jsou mrtví. Zatímco oblohu protíná znamení zkázy – kometa barvy krve a plamene – o moc nad rozdělenou říší bojuje šest frakcí. Eddarův syn Robb byl korunován za Krále severu. Na jihu vládne domnělý následník trůnu Joffrey Baratheon, oběť intrik dvořanů v Králově přístavišti. O trůn usilují také dva Robertovi bratři a ke starému způsobu dobývání se rovněž vrací v nemilost upadlý rod Železných mužů. V bitvě o světadíl riskuje svou existenci i exilová královna, Matka draků. A na severu se muži Noční hlídky vydávají do krutých končin za Zeď, aby se vypořádali s divokými a Jinými, co tam přebývají. Na pozadí krvesmilstva a bratrovraždy, alchymie a válek lze cenu slávy měřit jen krví. A chuť vítězství mohou poznat pouze muži a ženy z té nejtvrdší oceli… a s tím nejtvrdším srdcem. Protože – když se střetnou králové – chvěje se celá říše. Druhé vydání. (zdroj: legie.info)... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2013 , TalpressOriginální název:
A Clash of Kings, 1998
více info...
Přidat komentář


Pokud bych měl hodnotit něco jiného než samotnou knihu, která je samozřejmě nádherná, jsou to postavy. To je dokonalost sama. Tolik rozdílných povah se v jednom románu těžko vidí. Tyrion je bezkonkurenční, stejně tak Tywin (moje krevní skupina :-), miluji jejich dialogy. Arya je má favoritka, nedá se ji nefandit, i když každého provokuje.
Když trochu přivřu oči, setkávám se s většinou postav i v reálném životě.


Stejně jako řada jiných rozsáhlých sérií i toto dílo tvoří v podstatě samostatnou kulturu. Příběh klání rodů Chemistrů, Birellů, Maratheonů, Párků a Gamejoyů prostě baví. Martinův styl je čtivý a proto nevadí ani občas výrazná retardace děje.


Byl to trochu zmatek. První část byla pomalejší, pletly se mi některé postavy, trochu jsem se ztrácela v ději, v druhé části se to už vyjasnilo a četlo se mi lépe. Ale to nic nemění na tom, že příběh je to skvělý a drží vás v napětí, protože čekáte, co si to na vás Martin zase vymyslí.


Děj se trochu zpomalil, přibylo pár nových postav, ale i tak se první část Střetu líbila. Autor je skvělý vypravěč, takže i části, kde se zas tak moc neděje, jsou čtivé a chytlavé a určitě jsem se u nich nenudila. Z postav začínám hodně přicházet na chuť Tyrionovi a Arye, tak doufám, že tam ještě pár kapitol vydrží :)

Oproti prvnímu dílu se v pokračování zbytečně moc mluví a málo děje. Mrzí mě určtá předvídatelnost (např. ve chvíli, kdy se Cressen začne zabývat myšlenkou otrávit Melisandru, je čtenáři, který přisoupí na hru autorovy poetiky jasné, že se nakonec otráví on sám) a hloupé a zbytečné Martinovy chyby.
1. naivní představa, že žena má na počátku těhotenství prsa plná mléka - slyšel autor někdy slovo mlezivo?
2. dvakrát se zdůrazní stažení králíka, ale dál se asi peče nevykuchaný - chudák Jon, to by si tedy pochutnal.
3. chybné užití slova chrlič (gargoyle = ozdobný architektonický prvek, odvádějící vodu) v případech, kdy měl být užit jiný výraz (chimera = žádnou vodu neodvádí, přípdně úplně neutrální slovo statue), tento nedostatek mohl být odstraněn alespoň dobrým překladatelem, ovšem od člověka, který vyprodukuje větu "Tvoje Výsost pro tebe poslala?" (správně "Její Výsost") nebo "Ty nejsilnější vydrželi do večera" (správně "Ti nejsilnější vydrželi do večera"), mě to ani nepřekvapuje, o užití přivlastňovacích zájmen a přehnaně častém užití "mně" na úkor "mi" ani nemluvě.
Doufám, že druhá část druhého dílu bude lepší a už se na ni těším.


Druhá část Střetu králů je pro mě na podobné úrovni, jako ta první. Malý posun v ději, ale ani tak zde nejsou vyloženě nudné pasáže a autor nechává čtenářům prostor pro přemýšlení. Na konci se opět dostavuje akce a děj začíná být zajímavější.


V první části druhého dílu jsem si všimla postupného "zpomalení" děje, vše se táhne, je to zdlouhavé, nic pořádného se vlastně ani nevyřeší. Ale potěšilo mě přidání dalších postav, které vyprávějí svoje kapitoly.


shltnuto jedním dechem. Nemohu si vynachválit Martinovo vyprávění, které už postrádá nudnejší pasáže, snad jen s momenty v první třetině knihy. Ale jinak, je to smršť situací, u kterých bych tajil dech, kdybych neznal vývoj příběhu ze seriálu. Ihned se pouštím do třetího dílu, protože to prostě jinak nejde. Todle se musí hltat, hltat, HLTAT! HODOR!


Velmi krásný a chytlavý začátek druhého dílu eposu Písně ledu a ohně. Neskutečné jak pořád musím srovnávat knihu se seriálem. Stejně se to nedá srovnat jak jsem si myslel. Seriál je skvělá prezentace knihy, ale nemohu se dočkat až se dostanu k třetímu dílu dříve než příjde ve zfilmovaná verze. Nemohu než odcenit skvělé vyprávěcí schopnosti Martina a málo nudných pasáží. Dovolím si srovnat s Tolkienem a ten vsází na čtenářovu loajalitu, která chce vědět všechno dříve, než samotný příběh. Martin ale píše zárověň vývoj příběhu a vývoj postav, proč se chovají takhle a takto, proč je todle takhle. Nenechává si celou kapitolu jen aby vysvětlil co a jak se dělo a proč. Retrospektivu používá velmi precizně a čte se tak celý příběh spatra. Nemohu si více než vynachválit.

Druhý díl knihy Střet králů, na můj vkus začíná být příběh příliš krvavý a místy i zdlouhavý. Skřeta mám čím dál ve větší oblibě, nemá lehkou pozici, ale snaží se seč může a dokonce má i srdce - i když ho rád dává nevěstkám :). Zimohradu je mi líto, Theon se tedy ukázal. No nic - jde se číst dál:).

Sansa asi vůbec netušila, co způsobí tím, že poví malé tajemství královně. Chlapecký král na trůně, který má rád boje na život a na smrt, Arya na útěku, Tyrion intrikující na královském dvoře, válka, Noční hlídka na lovu za Zdí a do toho zrození 3 draků. Příběh pokračuje, děj se mistrně proplétá a rozplétá.


Příběh se mi opět velmi líbil. Byl napínavý, dobrodružný. Theon mě rozčiluje čím dál tím víc, společně s Cersei. Byl mi líto Tyriona. Hajzlík je také Joffrey. Ohromně by mě zajímalo, jak dopadne Rickon a Bran.


Příběh se mi velmi líbil. Byl napínavý, dobrodružný. Nejvíce mě fascinovaly ty dvorské intriky, do kterých se zapojil i Tyrion. Začínám čím dál tím víc nenávidět Cersei. A zároveň lituju Aryu.


Snad jediná věc co mě rozčiluje na knihách George R. R. Martina, je kolik postav v jeho knihách umírá. Sotva si člověk jednu postavu oblíbí, musí ji za nedlouho nahradit jiným favoritem číslo jedna. Na stranu druhou příběh je plný zvratů a díky předešlé výtce si neustále udržuje dynamiku. Ke konci knihy již člověk získává přehled o spoustě rodů a příbuzenstva, intriky jsou pak o to zajímavější.


Knihu jsem právě přečetla a opravdu se mi úžasně četla ... některými částmi se sice nepatrně od seriálu liší - ale mě to vůbec nevadilo...
Prostě bomba.


Přečetla jsem a fakt se mi líbila, ale je to zatím jen jedna polovina knihy, ale na té druhé polovině se již pracuje,.. už se těším až ji dočtu
Jelikož jsem první viděla seriál před knihou, tak jsem to v hodně ohledech srovnávala. Pár odlišností by se našlo, kniha rozvíjí fantazii, tak jsem se dokázala snadno začíst.


Po tomto dílu jsem měla poněkud noční můry. Je to vcelku krutý masakr... Ale nejde přestat číst...
Autorovy další knížky
2000 | ![]() |
2017 | ![]() |
2019 | ![]() |
2014 | ![]() |
2015 | ![]() |
Občas si při čtení říkám, proč tam je tato kapitola, tato pasáž, není to zbytečné? Asi ne. Ono se to pak později hodí, člověk si vzpomene a je mu to jasné. V seriálu taková "hluchá" místa nejsou, děj tam celkem "odsejpá", ale právě proto je kniha vždycky něco víc, taková přidaná hodnota.