Tanec s drakmi 2: Po hostine
George R. R. Martin
Píseň ledu a ohně / Pieseň ľadu a ohňa série
< 5. díl
Boj o tróny neustáva. Ani po hostine. Mnohí sa cítia povolaní, hoci sú si vedomí, že ich to môže stáť život. Avšak z tieňa vystupuje nová moc - Aegon Targaryen. Dedič starého kráľovského rodu, o ktorom si všetci mysleli, že je mŕtvy. Má jediný cieľ – zvrhnúť panujúcich Lannisterovcov a Tyrellovcov a získať trón pre právoplatného dediča z rodu Targaryenovcov. Daenerys, dračia kráľovná, sa musí rozhodnúť, kto bude stáť po jej boku, ochráni ju a zabezpečí mier. Spomedzi množstva nápadníkov si vyberie vznešeného Hizdahra. Z jej strany je to skôr politické rozhodnutie, pretože jej srdce patrí jednoduchému, ale bezvýznamnému žoldnierovi. Obklopená nepriateľmi a intrigami nevie, komu veriť. Zakrátko po jej svadbe vypukne v Meereene skutočný chaos a neľútostná biela kobyla úplavica kosí všetkých bez rozdielu. O osude západných zemí ale nerozhodujú intrigy najvyšších. Nebezpečie hrozí spoza Múra. Iní za Múrom sa pripravujú na rozhodujúcu bitku. V zúfalej situácii sa John Snow rozhodne otvoriť brány divochom, ktorí by mu mali pomôcť a posilniť jeho zdecimovanú posádku. Jeho rozhodnutie sa ale nestretne so súhlasom spolubratov. Nenapraviteľná intrigánka Cersei sa musí postaviť čelom k pravde a oľutovať svoje hriechy. Tyrion sa na svojej ceste dostane do otroctva a priblíži sa k svojmu cieľu – stretnúť sa s Daenerys.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2016 , Tatran (Bratislava)Originální název:
A Dance With Dragons (Part 2): After the Feast, 2011
více info...
Přidat komentář
Místy jsem si připadal, že jsou některé postavy psány z musu. Jdou si za tím, co ani v nejmenším nemůžou dosáhnout, ale jdou za tím slepě a naivně až to někdy bolí. Hodně postav nepostoupilo (nepoletělo?) o moc dál. Z Mereenu je kůlnička na dříví, na Zdi máme kvantu Svobodného lidu, Cersei odjíždí domů, Quentin si to rozdá s draky... natáhnutý, až to bolí. Jak jsem čekal, že to bude terno tak mě knížka trošku zklamala. To ale neznamená, že je to španý. Martin připravil omáčku pro hlavní chod na který si počkáme nějakej čas a na dezert ještě asi delší dobu. Brát v potaz, že Martin sliboval pětku už rok nebo dva roky po vydání čtyřky a vyšla po šesti letech, tak kdo ví kdy se dočkáme Vichrů zimy a Sna o jaru...
Já se také počítám mezi fanoušky celé ságy - jak knižní, tak filmové, proto jsem ochotná přimhouřit či dokonce v některých pasážích i zavřít oči a autorovi odpustit to, že mě někde nudí a napíná a jinde vraždí moje oblíbence. Budu se těšit na pokračování a modlit se, aby to mělo zase grády.
Plně se ztotožňuji s komentářem čtenáře kolagen níže, lépe to napsat nešlo :-)
Dočteno... konečně! Celých čtyři tisíce stránek jsem četl nekončené seznamy jídel, nepoutavé popisy míst, lidí, věcí, tak že bych bez seriálu ani netušil, že Tyrion je bloňdák. Občas někdo zemřel, nahradil ho někdo nový, ten taky zemřel a takhle to jde celou ságu. Ale musím uznat, že je to neskutečně závislácké, určitě mi dá každý čtenář/fanoušek za pravdu, že kolikrát se čte dlouho do noci, jen abyste zjistili, že umřela oblíbená postava a vy nemohli usnout, tedy hlavně na začátku ságy, na konci si už jen odškrtáváte jména.
Ale abych něco řekl o páté knize "Tanec s draky", no nevšiml jsem si, že by tam ti draci hráli větší roli než už v knihách předtím. Možná tak chtěl autor naznačit příchod (::Spoiler::) Aegona VI? Každopádně je to další nehorázně sympatická postava se Zlatým společenstvím, odhodláním dobýt Západozemí a možnými spojenci Dorny. Že by celou ságou chtěl Martin na trůn zpátky dosadit Targaryeny? Proto název "Píseň ledu a ohně"? Oheň = Targareyni, led = Starkové? Kdo ví, já bych to tak celkem rád viděl, ale známe Martina. Takže bych vsadil boty na to, že Aegon brzo umře, Jon Sníh do Západozemí pustí divoké a tak nějak to skončí.
K ostatním postavám: Daenerys mě snad nikdy víc nenudila, to bylo příšerné, myslel jsem, že ji snad budu přeskakovat. Na konci se mi má trpělivost trochu vyplatila, ale závěr je neskutečně otevřeny, kdo ví, co s ní bude dál. Arya, malý assasín, co víc dodat. Stannis je snad jediná postava, která mě baví celou dobu, i když mi moc sympatický nepřijde. furt někde s někým válčí a to mě baví. Sansa s Malíčkem učí malého Robberta žít, jak sladké. Robberta Malíček nejspíš někde zabije a bude mít Údolí pro sebe a jeho milovanou Sansu. Cersei navštívila Vrabčáka, to byla celkem sranda. Bran se dostal k Zelenověštci, ale to je tak jediné, co o něm víme. Chce to další kapitoly o něm.(::Spoiler::)
Celkem knihu hodnotím jako hezký prodloužení nekonečné ságy. 8/10b
Podtrhnuté s počítané: od začiatku mi Jon bol, spolu s Aryou a Tyrionom (postupne sa k nim pridal aj Jaime) mojou najobľúbenejšou postavou. Toto si určite nezaslúžil a ak by som mal tú možnosť, tak Martinovi by som pol brady vytrhal pinzetou, chlp po chlpe. Osobne som si myslel, že ak sa kniha volá Tanec s drakmi, tak sa dočkáme nejakej výraznejšej dejovej línie, kde budú draci hrať prím a že Daenerys už s nimi bude mať nejakú tú bitku za sebou. Nestalo sa tak. Dúfam však, že šiesty diel nás čitateľov konečne posunie niekam vpred, kde už budeme tušiť a napäto očakávať, ako sa to celé v diele siedmom uzavrie.
Celou ságu mám už rozečtenou dlouho, tak jsem se nemohla dočkat, až dočtu zatím poslední vydaný díl. Pátý díl byl pro mě mnohem lepší než ten čtvrtý, tak že mi čtení šlo jako po másle. Konečně jsem si mohla přečíst příběhy mých oblíbených postav a tak. Ale občas mi některé věci přišly zbytečné, a to hlavně v druhé půlce této části. Jakmile jsem viděla, že název kapitoly neobsahuje jméno jedné z postav, což bylo ke konci docela často, tak se mi už ani tolik nechtělo do čtení. Některé kapitoly mě přímo nebavili, zde konkrétně kapitoly o Victarionovi. Když jsem se zbavila Davose, tak musel přijít on :D. Celkově se mi ale kniha hodně líbila a už se nemůžu dočkat dalšího dílu, který doufám bude dřív, než všechno z předchozích dílů zapomenu. Nechápu jen jedno, Martin napsal dalo by se říci čtvrtý díl o jedné půlce postav a pátý o druhé půlce postav z toho důvodu, aby čtvrtý díl nemusel končit u většiny postav nedodělaně a my nemuseli čekat nějakou dobu na to, jak jejich příběh dopadne. Jenže pátý díl skončil tak, jak nechtěl, aby skončil čtvrtý, u některých příběhů hodně otevřeně. Proto si myslím, že kdyby postavy kombinoval tak, jako v předchozích dílech, tak by možná čtvrtý díl nebyl tak méně oblíbený, jako je, a úrovní by se vyrovnal pětce.
Dopídila jsem se na konec a jsem napnutá jak kšandy. Už se těším až dostanu do ruky další díl! Škoda, že si ještě tak dlouho počkám :-(
Místy jsou v knize pasáže, které už čtenáře nudí. Místy dochází k zajímavým zvratům. Celkově však můžu říci, že mě přestává bavit neustálé "natahování". A to se mi první díly této ságy opravdu líbily. Oblíbených kapitol je čím dál méně.
První kniha Tance s draky se mi líbila více, ale opět zde nechybí akce, postavy umírají a příběh pokračuje dál. Těším se na další!
Tři měsíce a čtyřitisícešedesátjedna stránek zpátky jsem si myslel, že Hra o trůny je historický seriál z doby utváření Anglie a pak mi nějaký dobrák řekl, že se pletu a stejně jsem se pletl i podruhé, když jsem tvrdil, že není možné věnovat tolik času a stránek zemi, která ani neexistuje a se zaujetím si pročítat jejími dějinami.
Hra o trůny mi toho nabídla "mnoho a ještě více" (ani nevím, jak se mi tenhle obrat dostal do běžného používání) a stále mě udržuje ne ani tak v napětí, jako spíše ve zvědavosti, jak tahle nekonečně podrobná sága skončí. Nebudu se zastavovat nad tím, že hrdinové mi umírají, či odcházejí, kdykoliv se autorovi zlíbí a ty padouši až chvíli po nich a někteří dokonce ani to ne, pravdou ale je, že za nejslabší knihu považuji Hostina pro vrány, kdy jsem se málem uchýlil i k přeskakování textu. Je fajn, že jsem se dozvěděl o každé drobnosti, to by mě ovšem taky všechny ty drobnosti museli zajímat. Inu, když už toho ale přečtu tolik, nemám ani na výběr, protože každá zmíněná drobnost může být kdykoliv v budoucnu použita.
A takhle bych mohl pokračovat i nadále - spousta pro a proti výtvoru tohoto grafomana nemění nic na faktu, že šestou knihu budu louskat stejně pečlivě a trpělivě a mám tak trochu strach, že ani sedmá nemusí být poslední a jsem taky jenom rád za to, že se Martin podělil o zamýšlený konec své ságy i s někým jiným, protože kdyby natáhl bačkory předtím, než se dozvím, jak to dopadne, byla by jeho sága v mých očích stejně zbytečná, jako bradavky na hrudním plátu :-)
Tak jsem "na konci" téhle zatím pětidílné ságy a dostal jsem se do skupiny nedočkavě čekajících na další pokračování. Musím před autorem smeknout, dokázal udržet mou pozornost a neustále povzbouzet moji zvědavost i přes velkou rozsáhlost a navíc nenaplnil mé obavy, že magično získá příliš významnou roli.
(SPOILER ALERT: Tento komentář prozrazuje rozuzlení některých zápletek.)
Další díl určený spíše fanouškům autora než běžné čtenářské obci. Počítám sám sebe za fanouška, vzhledem k tomu, že jsem ho přečetl dvakrát. Sága se vleče dál, aniž by se v ní odehrálo něco natolik podstatného, aby to odůvodnilo její rozsah. Vše důležité se odkládá naneurčito. Repetitivnost překračuje obvyklou mez. Z úsloví "zbytečný jako bradavky na hrudním plátu" jsem už poněkud nervózní.
Postavy Kevana Lannistera nebo Quentyna Martella nebo Victariona Greyjoye se mi jeví zcela zbytečné. Greyjoy možná bude mít nějakou funkci v budoucnu, ale proč bych o něm potřeboval něco vědět teď? Chybí tomu striktní organizace,která nelítostně škrtá vše podružné.
Celkově se odehrává to, co se stává autorům u takto rozsáhlých fresek. Postavy přestávají žít svým životem (doslova i přeneseně) a stávají se figurkami plnícími různé úkoly či funkce, kterými je autor pověří. Tomu odpovídá postupná demontáž psychologie. Namísto vývoje nabídnou jen zacyklení. Jako by se nedokázaly poučit ze svých chyb nebo měnit své priority.
Epizodní postavy jsou zcela nevýrazné (všichni ti skahazové, drahazové, xahazzové, rozzazové, píseční hadi, žoldáčtí kapitáni, např. naprosto nevyužitý otrhaný princ ta postava má potenciál, jistě by mohla chtít i víc než jen Pentos... atp."
Kniha umírá na nejsilnější stránku svého autora. Dějový zvrat není všelék a pokud se nadužívá jako v tomto případě, nutně vyvolá u čtenáře otupělost. Celkově tenhle díl vykazuje zvyšující se míru brakovosti. Naštěstí, jak jsem napsal se nadále považuji za fanouška, který všechny tyto nedostatky přehlédne čistě proto, aby dokončil to, co začal. Tj. dočetl ságu až do konce, i kdyby to mělo znamenat se do cíle pronadávat...
Zase jeden díl, který měl pořádný spád a velké zvraty. A samozřejmě hodně nečekaně mrtvých hrdinů. By mě zajímalo které z těch postav, co se vyskytly v prvním dílu ságy se dožije jejího konce. Myslím, že už jich moc nezbývá :)
Na rozdíl od první knihy je tu menší zlepšení - ke konci knihy (tj. posledních 250 stránek) se děj rozvíjí, více promlouvají samotné postavy. Co se však stalo s Brienne a Jaimem? Kde je Sansa? Konec je opravdu velmi zamotaný - na jedné straně se dovídáme od Aši, že k ní přišel Theon s Jeyne alias Aryou, z vyprávění Jona Sněha víme z dopisu, že Ramsay Bastard má Stannise a Mance, ale kde je Theon a Jeyne? Zabitím Jona Sněha mě autor opět dostal, to jsem nečekala. Ale mohl by v další knize opět povstat, třeba jako jeho strýc u Brana? Od autora opravdu musíme čekat nečekané. Ale i přes jeho snahu o dramatično nebudu tyto knihy už znovu číst. Příběh je příliš ponurý a depresivní, nikomu se nepřihodí nic dobrého.
Druhá část je o něco lepší, děj se srovnal a postoupil, byť nepatrně, přesto možná celkem zásadně. Přiznám se, že mi trochu začíná vadit rozsáhlost postav a děje. Především odstraňování postav, které od začátku táhnou celou sérii a protlačování do popředí celkem nezáživné postavy v ještě hojnějším počtu. Ale nesuďme den před večerem.
„Jamalalicha? Jamalalicha. Jamalalicha, i paprťála, chánua, chánua, e chánua, e chánu, džalala, džalala-a, a paprťála... patláma, patláma, patláma a žbrluch!”...... ale ono to do prčic funguje !!!!
Mám doma celé "lejstro" výhrad. ale ono to do prčic funguje !!!!
Autorovy další knížky
2000 | Hra o trůny 1 |
2017 | Hra o trůny |
2019 | Oheň a krev |
2014 | Rytíř Sedmi království |
2015 | Svět ledu a ohně |
Jestli to takto z množsvím postav půjde dál, tak v dalších knihách už bude mít každá z nich prostor jen v jedné kapitole a přesto to bude 1000 stranková kniha :) Bohužel mám ale stále pocit, že se autor trošku ztrácí a mnoho postav se za knihu nikam neposunulo... Má to pak vůbec nějaký smysl?
Přesto doufám v další díl a ráda si ho přečtu.