Tanec s draky
George R. R. Martin
https://www.databazeknih.cz/img/books/25_/253422/bmid_tanec-s-draky-253422.jpg
5
2803
2803
Píseň ledu a ohně série
< 5. díl
Na východě, sužována svými nepřáteli, vládne jako královna města postaveného na prachu a smrti Daenerys, poslední potomek rodu Targaryenů, jejíž draci vyrostli do hrůzné dospělosti. Nyní, když je známo místo jejího výskytu, se mnozí vydali Daenerys a její draky hledat. Mezi nimi i trpaslík, Tyrion Lannister. Mezi další hledače patří dornský princ, železný kapitán i tajemný modrovlasý mladík, který zdaleka není tím, za koho jej vydávají… Na severu stojí velká Zeď z ledu a kamene – stavba pevná jenom tak, jako jsou pevní ti, kdo na ní slouží. Jejím 998. velitelem byl zvolen nemanželský syn Eddarda Starka, Jon Sníh, který má nepřátele jak v Hlídce, tak za Zdí, kde se šikují k útoku armády divokých… A za Zdí je i malý chlapec, jeho bratr Bran, obdařený dosud netušenými schopnostmi…... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno:
2015
,
Talpress
Originální název:
A Dance with Dragons, 2011
více info...
Přidat komentář
Mnozí vám budou tvrdit, že nejslabším dílem je Hostina pro vrány, ale pro mne je to bohužel právě Tanec s draky. Ten jsem četl už v době, kdy jsem musel roky čekat na jeho vydání, takže očekávání byla přímo mastodontní a dostal jsem... průměr? Děj se táhne jako melasa, podivně se drobí a přitom se ne a ne dobrat k nějakému zásadnímu bodu. Sledujeme až příliš postav, na příliš krátká období a mne to prostě nestačí. Šokující scény samozřejmě nesmí chybět, ale mne to už asi nebere. S tím, jak si Martin dává s pokračováním na čas a raději píše všechno ostatní, se bojím, že svět Písně ledu a ohně pro mne ztratí svoje kouzlo.
Oproti předchozím dílům jsem snížil hodnocení. Příběh se rozmělnil ve velké množství dílčích událostí, zdánlivě lokálního významu, provázených pocitem marnosti a bezvýchodnosti. Některé postavy se vynořily z děje a obával jsem se, že coby deus ex machina vyřeší zápletku (což se ovšem stále ještě může stát v očekávaném dílu).
Další stěžejní postavy se nedožily konce knihy, a pokud nedojde ke zmrtvýchvstání, které by mě zas tak moc nepřekvapilo, už se nám znovuzrodil zdánlivě zabitý Brann, Dondarionn už také nějaké mrtvé vzkřísil, nezbývá příliš postav, které bychom znali od samého začátku.
Poněvadž nevím jestli se dožiju konce eposu, dovolím si zde zmínit myšlenky, které se mi začaly vynořovat v hlavě při četbě všech dílů, a které jsou jakýmsi shrnutím celé Písně ledu a ohně.
Hned v první kapitole díla jsme byli svědky rozdělení zlovlčích mláďat mezi děti Neda Starka, přičemž ve čtenáři byl vyvoláván pocit jakési osudovosti. Očekával jsem, že motiv zlovlků a jejich propojení s pány bude rozvinut v dalších dílech. Zatím se tak nestalo, po přečtení několika tisíc stran víme, že Brann dokáže ve spánku vidět a cítit Duchovýma očima, Jon Sníh začíná mít podobné tušení - ale už nežije (zdá se), Arya o podobný pocit párkrát v myšlenkách zavadí, jinak nic.
V prvních dílech knihy jsem si všiml, že obvyklé panství je vybaveno jedním septonem, nebo septou k duchovní správě, každopádně šlo o vzdělané jednotlivce. Než však příběh dospěl k jejich zdroji, najednou se na konci války objevily zástupy a zástupy duchovních, kteří coby Vrabčáci vpodstatě dokonali vzpouru proti Cersei. Nikdo mi ale ani nenaznačil, odkud se jich tolik vzalo.
Uvidíme, třeba se to dozvím v očekávaném závěru.
Opět hafo stran,ale když nemůžu spát tak čtu a když je pěkná.jako je tahle ,kniha tak to utíká.Opět kniha plná zvratú a ten popis krajiny se mi moc líbil,kolikrát jsem si říkal,že bych se tam rád podíval :)
V této knize moc velké zvraty nečekejte stejně jako v Hostině pro vrány, i když se jedná o druhou nejobsáhlejší knihu, má jen o něco méně stran než Střet králů. Postavy se mění, umírají a ožívají.
Daenerys se usadila v Meerenu, i přes osvobození otroků, které považovala za správné, si znepřátelila spousty lidí. Musí čelit nejen vrahům, kteří téměř každou noc útočí na její osvobozené, ale i infekčním nemocím, které postihují její lid ve velkém. Její vláda, i moc nad draky, se trochu hroutí.
Zima se blíží a Jiní povstávají. Proti nim stojí John Sníh, který byl jmenován velitelem, spolu se Stannisem Baratheonem. A spousta prostru je věnována i kapitolám s Tyrionem, který mě hodně baví.
Dočtena celá (dosavadní) série. Stále jsem neviděla seriál a ani to neplánuji. Nejhorší pro mě bylo úplně prvních 520 stran Her o trůny. Ty jsem četla měsíc a proklínala autora i jeho fanoušky. Potom jsem se konečně trochu začetla a když mi na konci první knihy došlo, že se prostě žádné dějové finále konat nebude, vrhla jsem se na další díl a už jsem se vezla. Nakonec přečtena celá série jedním dechem a modlím se ke všem bohům Západozemí, abych se svého vytouženého finále nakonec dočkala :)
Celou sérii Píseň ledu a ohně jsem četla jedním dechem. Neuvěřitelně realistické postavy, dokonalý popis jednotlivých míst jako by to ani nebyla fikce, děj plný překvapivých zvratů a neustálé napětí, jak bude sága pokračovat. Zajímalo by mě, jestli se autor dostane k napsání posledního dílu, který by vůbec nemusel skončit tak, jako seriál !?
Poslední zatím vydaný díl. A užila jsem si ho. Někdy jsem mela problem orientovat se v ne příliš známých postavách a událostech. Ale mám ráda takovou tu jistotu vážně dobre knihy, ke které se clovek vrací hodně večerů. Takže doufejme, že další díl vyjde brzy, snad uz tohle léto...
Po mdlé Hostině pro vrány jsme se vrátili k oblíbeným a zajímavým postavám, které Píseň dělaly tím správným neskutečným příběhem.
Hodnotím plným počtem, protože oproti čtvrtému dílu jsem se opět neskutečně bavil a hlavně díky tomu, že příběh už má málo společného se seriálem. Ale musím říct, že prvních 600-650 stran (což je víc jak půlka knihy) pokrývají příběhy právě všech oblíbených postav (Jon, Tyrion, Dany atd.) co se u nich dělo během "Hostiny" takže taková výplň co se dělo jinde.. ne, že by mě to nebavilo, ale když se nad tím zamyslím, klidně mohl Tanec a Hostina vyjít jako jeden velký neskutečný špalek a nic by se asi nestalo, až na bolest v rukou pří čtení:)
Celkové zhodnocení (snad prozatimních) pěti dílů Písně ledu a ohně? 4.5/5* Hostina bylo, za mě, bohužel klopýtnutí, ale s Tancem se to opět vrátilo na výsluní. Pevně doufám, že se od pana Martina dočkáme aspoň těch Vichrů Zimy a myslím, že budu mluvit za všechny, že bychom byli moc rádi, kdybychom se dočkali i Snu o Jaru.. to bohužel ukáže čas a my se můžeme jen modlit, jak ke všem bohům v Martinově epické sáze tak hlavně i k těm knižním abychom se někdy dočkali (a taky za to aby ten konec nebyl zmršený jako v seriálu:))
Tak se mi konečně podařilo dočíst i pátý díl. Ale dalo to zabrat. Některé kapitoly byly velmi čtivé, na druhou stranu jiné mi přišly zbytečné nebo mohly být minimálně stručnější. Nedivím se, jak se s tím vypořádali v seriálu a jak to zkrátili. Autor si drží svou kvalitu psaní, ale celkově knihu hodnotím průměrně.
Trpělivě jsem se prokousal všemi pěti díly. U posledních dvou to bylo těžké. Skoro mám pocit, že všechno, co ságu na začátku tak úžasně rozjelo, se tady pomalu zastavuje. Kniha má sice 1100 stran, ale obsahuje spoustu dějově hluchých míst (naštěstí ne tolik jako její předchůdkyně Hostina pro vrány). Místy jsem měl pocit, že se nic neděje, a postavy se jen zmítají ve svých myšlenkách a emocích. Není to pravda, dějových zvratů je v knize dost, ale po tom všem, co se už událo, stěží překvapí, ohromí či zaskočí.
Uff... to byl porod. To bylo snad ještě horší, než Hostina pro vrány. Tam se to taky vleklo, ale aspoň tam byl nějaký děj. Tady mi přijde, že se vlastně nic moc nestalo, kromě pár momentů. Každopádně jsem to četla určitě 2 měsíce, ne-li víc. Jsem zvědavá na další díl. Údajně už letos v létě (v aj samozřejmě)...
Zatím poslední vydaný díl ságy z velké většiny udržuje vysokou úroveň nastavenou v předchozích dílech, avšak celek zaskřípe, když se odnikud, jako deus ex machina, objeví další Targaryen, bez jakékoliv návaznosti na předchozí tisíce stran. Začínám pochybovat, že Martin Píseň ledu a ohně dokončí a když dokončí, tak si nemyslím, že s ním většina fandů bude spokojená.
Píseň ledu a ohně miluju, ale tahle kniha mi přišla zbytečně dlouhá, jakože fakt zbytečně. Kdyby měla těch 800-900 stránek, bylo by to OK, ale tady se mi zdálo, že se pořád něco opakuje. Má samozřejmě i úžasné okamžiky a kapitoly, které jsem hltala, ale dohromady je to jen takový průměr.
Čtyři hvězdy za to, že mám tušení, že bych ji někdy v budoucnu měla chuť přečíst znovu, ale ze série mi přišla nejslabší, protože ve mně vyvolávala pocit, že autor jen něco oddaluje. To oddalování je pravděpodobně jen příprava půdy pro budoucí události - aby se zdály logické, aby byly podpořené správným vývojem postav (nikoli uspěchané zvraty jako v seriálu)... jenže jelikož další kniha nepřichází hodně let, cítím se podvedená :-)
Abych byla upřímná, tak musím přiznat, že úplně nevím, co přesně bych měla o této knize napsat. Na jednu stranu totiž Tanec s draky přináší propracovaný epický příběh se spoustou postav, různorodým prostředím a všemi jeho tradicemi, náboženstvími i jazyky, zatímco na druhou stranu je dílo protkané takovým množstvím popisů a nudného putování do „finální destinace“, že čtenář zkrátka neví, kdy to očekávané vyvrcholení konečně přijde. Tancem jsem se prokousávala opravdu velmi dlouho a s několika přestávkami jsem konečně dosáhla cíle. Proč jsem knihu ale nedočetla dříve?
Podle mě to částečně bylo způsobeno tím, že jsem se po Hostině pro vrány, kde chyběla většina mých oblíbených postav, tak moc těšila na tento díl, že mě do určité míry zklamal. Například kapitoly s Daenerys, Tyrionem či Jonem nebyly tak strhující jako dříve. Rozhodně tím ale nechci říct, že bych si žádnou kapitolu s těmito zmíněnými postavami neužila, to rozhodně ne, jen mi přijde důležité podotknout, že těch momentů bylo zkrátka méně než v předchozích dílech. I přes to ale samozřejmě oceňuji tanec v Meereenu v poslední části knihy spolu s, ne až tak překvapivou, poslední kapitolou z pohledu Jona.
Dále bych chtěla ocenit epilog, jenž ukazuje, že Tanec rozhodně ještě neskončil. Z postav mezi mé oblíbence patří zcela proměněný Theon Greyjoy, Melisandra z Ašaje, Barristan Selmy a Arya Stark, jejíž výcvik v Braavosu začal nabírat na obrátkách. Kapitol z pohledu Brana Starka také nebylo příliš, ale i z toho mála je vidět, že už i on bude moci v dalších dílech do příběhu nějakým významnějším způsobem zasáhnout. Co se Victariona Greyjoye týče, tak nevím, jak ho vnímáte vy, ale pro mě patří spolu s Ramsayem mezi nejzápornější postavy tohoto dílu. Potupu Cersei bylo samozřejmě také zajímavé sledovat.
Jak bych tento díl tedy shrnula? Jeho přečtením rozhodně neprohloupíte, jelikož doplňuje celou Píseň ledu a ohně a připravuje nás na samotný závěr této velkolepé ságy. Zima na sebe nenechala dlouho čekat a v příští knize ji snad budeme moci zažít v plné síle. Do té doby nám ale nezbude nic jiného než čekat...
Štítky knihy
draci magie intriky meč a magie historická fantasy Locus Poll Award (ocenění) hrdinská fantasy nemrtvíAutorovy další knížky
| 2000 |  Hra o trůny 1 |
| 2017 | Hra o trůny |
| 2019 | Oheň a krev |
| 2014 | Rytíř Sedmi království |
| 2015 | Svět ledu a ohně |
Celá série je výborná. Tenhle díl nezklame, jen místy se děj vleče oproti předchozím.