Tanec s draky
George R. R. Martin
Píseň ledu a ohně / Pieseň ľadu a ohňa série
< 5. díl
Sedm království se zmítá v agónii intrik a zrady. Také proto se pozornost vypravěče upírá jiným směrem – na východ. Za mořem povstává z popela a prachu mocná vládkyně – Daenerys z rodu Targaryenů, matka draků, kteří stále rostou a sílí. Daenerys se stává majákem, ke kterému míří i Tyrion Lannister. Ke slovu se dostává také pouštní království Dorne, na šachovnici se objevují nové figury, aby zaplnily místo těch dávno padlých. Na Zdi, kde se situace zhoršuje doslova každým okamžikem, se stává velitelem John Sníh. Na vrata buší Zdivočelí, kterým jsou v patách Jiní, ani všichni bratři ve zbrani nejsou z volby nadšeni. Zima je prakticky tady a velké finále před branami. Na celém světě má miliony nadšených fanoušků, kteří netrpělivě čekají na každé pokračování. Píseň ledu a ohně vychází v novém překladu a úpravě.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2019 , ArgoOriginální název:
A Dance with Dragons, 2011
více info...
Přidat komentář
ja jsem četl všechny dili až na tento díl ale věřim že bude vyborna stejně jako předcozi takže vřele doporučuji
Nejsem si úplně jistá, jestli 5 hvězdiček nedávám čistě ze setrvačnosti a z nostalgie...ne že by se jednalo o špatné a nudné čtení. Jen jsem se ke čtení musela "nutit" o něco víc než u předcházejících dílů (ano, i velmi nedávno přečtená Hostina mi "odsýpala" daleko rychleji). Možná to bylo subjektivní únavou, možná subjektivním nezájmem o řadu postav (ach, ta Daenerys...).
Možná to bylo čistě objektivně tím, že skutečný děj a zvraty začínají až cca. na straně 1000. Posléze na čtenáře v rychlém sledu "vybafne" několik šokujících, zamyšleníhodných a velmi překvapivých okamžiků a...je konec. Pár postav umře, jedna možná umře (a tady si nejsem jistá, jaký výsledek mě více zklame - zda život či smrt mé doposud celkem oblíbené postavy).
Ovšem týden strávený opět v Martinově světě nakonec ve výsledku stejně rozhodně nepovažuji za ztracený, spíše naopak. A na Vichry se těším jak malá holka. Jenom si říkám....nestačila by těch popsaných stran třebas polovina? (Poněvadž se bohužel nemůžu ubránit dojmu, že Martinovy knihy jsou tlustější a tlustější také z toho důvodu, že se v nich stále znovu opakuje to, co už bylo napsáno jinde v sáze...)
Pár mesiacov strávených pri tomto veľkolepom zväzku toho najlepšieho čo ponúka súčasná fantastika pre dospelých dnes bohužiaľ padlo.
Na začiatok chcem podotknúť,že opisujem a hodnotím v tomto komentári nielen piaty diel ale kompletnú ságu Hry o tróny. V podstate platí všetko čo som opísal v komentári na prvý diel. Príbeh sa rozvíjal veľmi košato, fascinuje ma naprostá nevedomosť toho ako bude príbeh pokračovať. Ako som niekde čítal o autorovi je to majster umenia " naznač a sprav úplný opak " tak tomuto dávam plný súhlas. Postavy miznú neuveriteľným tempom , prichádzajú nové ... vracajú sa dávno zabudnuté alebo sa bez slov strácajú tie známe aby sme ich stretli niekde v ten správne načasovaný okamih.
Momentálne má sága 5 častí ale vy získate ich kúpou stovky väčších alebo menších príbehov ktoré sú bohato roztrúsené na viac ako 5000 stranách. Spoznáte fascinujúci a neuveriteľne do detailov premyslený svet ktorý budete spoznávať a časom bude ako váš vlastný domov...výrazy ako bastard, ohnutie kolena , dothracké more , temné krídla temné slová atď tvoria len zlomok bohatého fantasy sveta aký nemá od čias stredozeme páru.
Stovky postáv budete poznať do detailov vďaka skvelo prepracovanej psychológie. Ich vlastnej histórie a motivácii ... je možné ,že sa v nejakej postave spoznáte alebo spoznáte niekoho z vášho okolia...je to tým ,že autor je skvelý pozorovateľ života a sveta okolo neho ale aj okolo nás. Správne uchopil a pútavo spracoval boj ľudí o moc....boj veľkých mocných ktorým sa pletú pod nohami maličký a " bezcenný " ľudkovia...preplietol tieto dva svety do jedného obrovského sveta kde pridal originálne názvy svetadielov, morí, vrchov, miest a údolí, ľudských rodov a ich histórie. Postupná gradácia deja pridávaním viacmenej fantasy prvkov ako sú draci alebo tajomné bytosti za veľkou stenou či rôzne tajomné spoločnosti alebo náboženstvá.
Vytvoril originálne náboženstvá k ním patriace rovnako zaslepené davy ľudí ktorý veria len v to svoje náboženstvo ale spravodlivo tam zakomponoval,že nech je to už také alebo onaké náboženstvo..bohovia sú za jedno v tom,že sú hluchý k modlitbám.
Naši hrdinovia ale aj nenávidené postavy sa v priebehu deja menia nenásilne ( Bran ) alebo je ich zmena spôsobená krutými okolnosťami ( smradoch rýmuje sa so slaboch )
alebo celkom stačí aby vytvoril postavu ktorá rozpráva len jedno slovo a vy budete o nej vedieť viac ako keby rozprávala bežnou rečou. Hodor
Jedným slovom na záver .... smutne som uzavrel knižku zo ságy ktorá mi tak razantne zasiahla do života ... prežíval som dej tejto ságy s hrdinami ktorý už ani nežijú...prežíval som a vychutnával si veľké ale aj drobné detaily tohoto sveta ľadu a ohňa kde prestalo byť zlo a dobro ukázané priamo...kde to pomyslené hľadanie skutočného príbehu nechal autor na vás.
Snáď v dohľadnom čase bude na mojom stole ležať šiesty diel s názvom Víchry zimy. Neviem sa dočkať.
Lord George R.R. Martin prvý vášho mena bude mi cťou pred vami ohnúť koleno a môcť vám verne slúžiť do konca našich dní.
! ! ! SPOILER ! ! !
malá ukážka z pripravovaného šiesteho dielu Víchry zimy : http://www.icefire.cz/knihy/pisen-ledu-a-ohne/vichry-zimy-theon/
Hra o trůny je úvodem do ságy. Střetu králů je v plné síle propukající konflikt. Bouře mečů je krvavým vyvrcholením v němž značná část postav nalezne svůj hrob. Hostina pro vrány je průvodcem po doutnajících ruinách a konečně Tanec s draky je jakýsi Fénix, kde z trosek a popela povstávají noví dobyvatelé…a draci.
Pátý díl ságy začíná chronologickou poznámkou, v níž Martin dává na vědomí, že se děj odehrává paralelně s Hostinou pro vrány a až uprostřed knihy se obě dějové linie opět spojují a začínají se objevovat postavy a lokace z předchozího dílu.
Tanec s draky již pomaloučku dostává názvu Písně ledu a ohně, neboť se její příběh odehrává převážně na zimou sužovaném Severu a v exotickém prostředí Zálivu otrokářů. Martin nám, už klasicky, připravil několik zvratů a překvapení: oživil dávno mrtvé, umrtvil dávno živé, konečně poslal dračí krev správným směrem a oficiálně vpustil do Západozemí Zimu.
Hlavní politicko-intrikářská linka se při absenci Králova přístaviště přesunuje do Meerenu, okolo nějž, v nelidských podmínkách tropického pekla, běsní válečná vřava a ani vysoké hradby sídelního města neposkytují Dany ochranu před tichými nepřáteli uvnitř. O tisíce mil dál, daleko na severu, sledujeme počínání Černých bratří na Zdi, hororové výjevy za Zdí a jsme svědky vývoje situace v chaosu zmítaném hájemství Starků. Jako ztělesnění oné hrůzy a šílenství se na scéně objevuje „nová“ POV postava Smraďocha, kterou osobně řadím mezi nejpovedenější Martinovy charaktery. Zdá se, že čím více přituhuje, tím ohavnější (lidská i nelidská) monstra vylézají ze svých doupat...
VERDIKT: Draci začínají tancovat, vichry zimy dují. Sedm království nikdy nebylo zralejší k dobytí.
Když jsem byl menší, tak jsem vždy porovnával, kolik stránek z knihy jsem již přečetl a kolik mi zbývá přečíst, abych věděl, kdy se budu moct vrhnout na další. Občas to dělám do teď u knih, které mě moc nenadchnou...
U Tance s draky jsem taky kontroloval poměr přečtených a nepřečtených stran, ale z opačného důvodu, než byl ten, že se budu moct vrhnout na další, jinou knihu. Spíše jsem smutně zjišťoval, že kniha je tak mistrně napsána, že mi stránky jakoby sami ubihají před očima. "Ne, to už jsem v půlce?" a "Hmm, už mi moc stránek nezbývá, to je škoda", jsem si naopak u této knihy říkal, protože vypravěčské schopnosti pana Martina jsou neuvěřitelné a vždy mě čtení naprosto pohltilo. Psal jsem to už u předchozích dílů a ani teď si to nemohu odpustit - už se moc těším na další díl!
Tanec s draky je ve všech ohledech výborná kniha, sám se sobě divím, že se v tolika postavách ještě neztrácím, ale v Hostině pro vrány mi mí oblíbenci prostě scházeli, takže je mnohem lepší nacpat to všechno do jedné knihy. Posledních cca. 200 stránek jsem si doslova užíval a jen nechápavě kroutil hlavou nad tím jak skvěle umí Martin příběh vyprávět. Skoro nikdy nelze dopředu odhadnout, co se stane o pár stránek dál. A nezbývá než jen doufat, aby se něco ošklivého nepřihodilo mím oblíbencům. A nejhorší je, že i po tom co se s někým něco ošklivého stane, furt nevím jestli je opradu mrtvý nebo se z toho ještě nějákým způsobem dostane. Protože v této knižní sérii je možné skoro vše. Hodnocení 90%.
"Kujme pikle, pikle kujme, obvykle i neobvykle!"
Příběh se stává rozvětvenějším než koruny všech čarostromů. Jestliže si čtenář nemohl být v minulých dílech jistý, kdo zůstane živí, nemůže si teď být jistý ani tím, kdo zůstane mrtvý. S lehkou nadsázkou se dá říct, že Martin bude jeden z prvních průkopníku žánru "fantasy televenovela."
Ze série písně ohně a ledu jsem po přečtení této knihy zhltl již cca 5 000 stránek (pro představu, celý HP má cca 3400stran) přesto nemam vůbec tušení, k jakému konci tento nejvelkolepější příběh směřuje. Jestliže bylo jasné, že Frodo zničí prsten a porazí Saurona, Potter zabije Voldemorta, Eragon zneškodní Galbatorixe tak tady lze předvídat pouze to, že až do poslední chvíle nebudeme vědět na čem jsme. Krásně to vystihl jeden komentář na icefire.cz "Martin je mistr v naznač a udělej úplně jinak..." Doufám, že poslední díl už nezakončí ve stylu prvních pěti (byť si myslím, že by toho klidně byl schopen). Je neuvěřitelné, v jaké koncentraci záhad, intrik a příslibu nesmírné epičnosti musíme vždycky zaklapnout knihu.
Nedokážu si pomoc, ale Tyrionova neustále opakovaná otázka "Kam chodí děvky?" mi připadala jako parafráze na otázku Holdena Caunfielda "Co dělají kachny v zimě?" :D Z postavy Smraďocha se opravdu proháněli ledové vichry po mých zádech. Kéž bych si tak mohl být jistý, že ve světě Martina existuje spravedlnost, a Ramsey zhyne tou nejukrutnější smrtí...
No nic, hudba utichla a Tanec i Hostina skončili. Je na čase opustit hodovní síně Zimohradu, Králova přístaviště, Meerenu, Černého hradu a všech ostatních sídel. Nasaďme si pláště černé, bílé i zlaté a pojďme vzdorovat Vichrům zimy!
Ó múzo, zpívej tu píseň vznešenou,
ohněm políbenou - o Daenerys, matce draků;
ledem obklopenou - o Jonovi, veliteli vran.
Do tance se všichni dejte, neb do západozemí zima vkročila
a nikdo jist si být nemůže, zda právě tento taneční krok není jeho posledním.
Tato lahodná část písně tančí mezi drsnou Bouří a ponurou Hostinou. Martin se rozhodl smíchat dravou řeku s ponurým potůčkem a výsledkem je právě tento Tanec s draky. Možná v kontrastu s tím, jak byla Hostina ponurá a depresivní, se mi Tanec zdál být nabit optimismem, nadějí na lepší zítřky, melodií mnohem povznešenější. Nemohu však tvrdit, že by ta jásavá píseň vydržela na věky věků. On se totiž vždycky najde nějaký tón, který nám dá ochutnat, že hrůza a čiré zoufalství jsou stále s námi. A ten konec, to je vám naprostý rozklad všeho dobrého, jež byl splácán a poslepován dohromady, rozklad nadějí, které nás obklopovaly.
Co musím vyzdvihnout, jest Martinův popis zimy, která překročí Zeď a přes Zimohrad postupně vtrhává do Západozemí. I přes letní měsíc mi bylo dosti chladno a nebál bych se určitého srovnání se Simmonsovým Terrorem. S přicházející zimou je také možné vidět výskyt netvorů a zrůd v lidské podobě. Velmi nedoporučuji lovit, neb právě oni jsou lovci. Nevěřil bych, že zrůdnost Joffreyho lze ještě překročit, ale Martin ukázal, že dokáže stvořit ještě větší monstrum. Ramsay se tak pro mne stal korunovaně největší bestií, Joffrey a Cersei doufám prominou.
Z hlavních známých postav se mi četl asi nejlépe Jon, jež se stal vskutku sokratovsky moudrým - Ví, že nic neví, což je víc než ví ostatní kolem něj. Ach Ygritte, kde bychom bez tebe byli? Tyriona jsem první čtvrtinu upřímně nenáviděl, poněvadž mě vskutku nezajímalo, kam chodí děvky a začal jsem si představovat, jak by vypadal chodící kamenný trpaslík bez nosu. Pak se hoch ale napravil a stal se znovu takovým, jakým jsme jej doposud mohli znát. Nejméně zajímavými kapitolami se kupodivu staly kapitoly Daenerys, jež řeší Meerenský mír, svůj chtíč a povinnosti.
Kapitoly, které mi však učarovaly byly od postav, jež ještě neměly tu čest vykládat svou verzi příběhu - Barristan, Connington a především Smraďoch (jistě uznáte, že svým způsobem je to opravdu nová postava).
Zima již přišla a až přijdou i vichry, to bude teprve div.. už aby to bylo :)
Ne tak, dobrá jako Bouře mečů ale rozhodně lepší než Hostina pro vrány. Objevují se nové postavy, vznikají nová spojenectví. V závěru ve mě párkrát zatrnulo, když Martin provedl mé oblíbené postavě něco velmi ošklivého a nechal mě v nejistotě. Nicméně se mi zdá, že se neustále (zvlášť v případě Danerys) přešlapuje na místě. V tuto chvíli si nedokážu představit, jak chce autor celou ságu v příštích dvou knihách zakončit, když se mi zdá, že se toho ještě musí stát tolik. Čekání na příští díl bude velmi dlouhé a kruté.
Megakniha, ale musela jsem se krotit, aby mi vydržela alespoň deset dní :) A teď zase čekání :( Doufám, že v mezidobí brzy potkám zase nějaký super příběh...
str. 605
"Tohle špatně dopadne."
"To říkáš o všem."
"Jo, můj pane. Obvykle mám pravdu."
Štítky knihy
draci magie intriky meč a magie historická fantasy Locus Poll Award (ocenění) hrdinská fantasy nemrtví
Autorovy další knížky
2000 | Hra o trůny 1 |
2017 | Hra o trůny |
2019 | Oheň a krev |
2014 | Rytíř Sedmi království |
2015 | Svět ledu a ohně |
Pátý a předposlední díl série Písně ohně a ledu. Pamatuji si, jak mi o tom znám ívykládali (tehdy sledovali ještě seriál)...a tak jsme se rozhodla přečíst si knihu. Za Vánoce jsem přečetla první díl, během dalšího týdne druhý. V létě (tedy po půl roce) jsem dočetla Tanec s draky a můžu říci, že už od poslední kapitoly se těším na poslední díl. Člověk jako já, žije příběhy spolu s postavami. Sleduje rozhodnutí a strachuje se spolu s hrdiny. Já si velmi oblíbila Aryu, Sansu, Jona Sněha, Tyriona a dokonce i Theona. Vadí mi, co autor dělá někteýrm postavám, ale jinak nemám celkem co vytknout. Pan Martin posunul fantasy zase o něco dál.