Píseň přežití
Paul Tremblay
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/485636/bmid_pisen-preziti-xfY-485636.png
3
127
127
Když se to rozjede, je to k nezastavení. Novou Anglií na východě Spojených států se jako oheň šíří záhadné virové onemocnění, jakási nová forma vztekliny. Nemocnice nezvládají přijímat pacienty, lékaři jsou zoufalí z rychlosti, jakou nemoc postihuje nervovou soustavu, jak mění lidi v agresivní, nemyslící tvory a zabíjí je. Nejbezpečnější je zůstávat doma, ale co když si nakažení najdou cestu i přes váš práh? Natalie je v osmém měsíci těhotenství a její manžel se o ni ze všech sil snaží pečovat. Jednoho dne vyráží na nákup, ale při návratu je napaden a umírá. Natalii se hroutí svět, a navíc si sama z potyčky s agresorem odnáší kousnutí na ruce. Začíná závod s časem. Kontaktuje svou dávnou kamarádku Ramolu, dětskou lékařku, kterou prosí o pomoc, hlavně o to, aby se jí dostalo péče a mohla v klidu porodit. Svět se však radikálně změnil a obě ženy teď v průběhu několika málo hodin musejí svést boj, jaký si ještě před několika dny neuměly ani představit, a pokusit se téměř o nemožné, přivést na svět dítě. Do jakého světa to však bude? Píseň přežití je strhující hororový thriller, v němž hraje roli každá jedna minuta.... celý text
Přidat komentář
Jednoduše? Začátek boom, zděšení a slzy a ten zbytek nestál příliš za řeč. Kniha se hodně táhla - dost jsem se ztrácela "ve které ulici to vlastně jsem a na co to kolem zbytečně koukám". Nedokážu přeskakovat řádky, natož stránky, ale kdybych ji někdy v budoucnu měla číst znovu, určitě to udělám, abych neztrácela čas. Příběh nebyl špatný, ale autorova potřeba vše dopodrobna a detailně rozepisovat mi nesedla, naopak mě to vytáčelo.
Knihu jsem si koupila chvíli po tom, co u nás vyšla, za poukaz, co jsem dostala, ale na knihu jsem dostala chuť až teď. Mě hodně zaujala anotace. Tady na DK měla na začátku hezké hodnocení, teď, když jsem se rozhodla ji číst, už to je hodnocení, které když kniha má, tak ji nepořizuji. No, dala jsem se do čtení a doufala, že budu ta, co bude z knihy nadšená. Nestalo se.
Začátek dobrý, ale postupně mi začalo docházet, že rozjetí, co jsem očekávala, se nestane. Strašně zdlouhavé. Teď, když mám dočteno, a shrnu si celý děj, tak skoro o ničem. Strašně detailní popisy, jak ulic, které mi nic neříkaly, tak různých scén. Bylo to, jako bych si pustila video, film, ale někdo mi ho pořád stopuje a nutí mě všímat si všeho okolo, až to bylo otravné. Většinu "bojových" scén jsem si stejně nedokázala představit a jen jsem chtěla, abychom v tom ději pokračovali dál, abychom pokračovali dál s hlavními postavami. Ramola se mi i docela líbila, ale teda Natalie byla příšerná, nesympatická, taková "čus Ram, moje kamarádko, tak jsem tady a starej se, já budu jen remcat". Strašně se mi chtělo knihu odložit, takže pro mě neplatí věta ze zadní strany obálky: "Píseň přežití budete odkládat jen s velkými obtížemi." Naštěstí ve fázi mého největšího zoufalství, kdy jsem říkala, že to prostě nedám, objevila se zajímavější scéna a pak už jsem to prostě doklepala do konce. Samozřejmě jsem velmi cítila inspiraci covidem, i když jsem musela počítat, kdy že to kniha vyšla a kdy začala ta covidová doba.
Na konci knihy mi přišlo až neuvěřitelné, že celý ten děj se odehrál v jednom dni, vlastně pokud si dobře pamatuji, asi v pěti (pěti!!!) hodinách, mně to přišlo jako týdny. Zvlášť když kolony u nemocnice byly popsané na několik stran a pak se určí, že to byla snad ani ne hodina? No. Zkrátka kniha mě moc nebavila a ani ve mně nevyvolávala nějaké srdcervoucí emoce, za to taky asi může chování Natalie.
Nápad dobrej ale bohužel to bylo celkem dost nedotažený. Hlavní hrdinku nesnášíte už během asi prvních 20 stránek. Dočetla jsem teda do konce nakonec. Ale celkem dost zklamání.
Achjo, s tímhle jsem se dost natrápila, skončila jsem někde ve čtvrtině a musela odložit.
Čekala jsem podobnou jízdu jako u série Remade, když jde o stejný žánr ale to se nestalo...
Tohle bylo bohužel nudné, vleklé a ani jedna z postav si mě nezískala, obě ženy mi byly nesympatické, obzvlášť teda Natalie, s tou jsem nedokázala ani soucítit... Buď byla špatně napsaná nebo autor nedokázal do knihy ten pocit dopsat protože mi to vlastně bylo celkem jedno a to je u knížky problém...
Za mě tedy nedočteno a končím u 1*... Je to škoda, anotace zněla dobře... :-/
Pro mě skvělá knížka. Hned jsem se začetla a nedokázala jsem se od knihy odtrhnout. Podle mého názoru je každý okamžik skvěle popsán, nestalo se mi že bych chvíli nevěděla co se děje, vše je popsáno dostatečně detailně a samotný příběh je zajímavý. Velice mě překvapil závěr knihy, celkem jsem to předpokládala ale nečekala jsem styl jakým to autor napsal. Určitě knihu moc doporučuji, skvělé čtení.
Apokalyptický román s jednoduchou zápletkou, rozvinutou spíše do psychologické roviny. Každá ze dvou hlavních postav vnímá vzniklou apokalypsu jinak, protože se každá nachází v rozdílné životní situaci.
Toto opravdu není horor. I mě nalákala recenze Stephena Kinga, ale říkám si, že asi četl něco jiného. Potenciál by kniha měla, sem tam je i pokus o akci či překvapení, ale vše zůstává právě ve fázi pokusu. Palce samozřejmě hlavním hrdinkám drží asi každý, ale povídka by byla naprosto dostačující. Na plnohodnotnou knihu se toho děje zoufale málo.
Knihu jsem si koupil ze tří důvodů.
1. Absolutně nepochopitelná cena 19 korun. Asi jsem byl na správném místě ve správnou dobu. Takovou cenu už jsem pak nikde neviděl.
2. Miluju žánr postapo, horor a různé variace.
3. na obálce obrovská chvála na knihu od S. Kinga.
Už na začátku jsem měl bohužel problém se do knihy začíst. Hlavní hrdinka mi přišla i přes veškeré věci co zažila strašně nesympatická. V dalších částech knihy se ukázalo, že hlavní hrdinky jsou dvě a ta druhá to naštěstí trochu zachránila. Celý děj knihy se dá popsat v jedné delší větě. Je to z důvodu, že zahrnuje krátkou časovou rovinu a to z důležitého důvodu pro děj. To mi u knih až tolik nevadí, ale tady mi to prostě přišlo občas dost natahované. Nezajímavé prošpikování příběhu vzpomínkami hlavních hrdinek nebo vedlejších postav tomu taky moc nepřidalo. Akční scény jsem si taky extra neužíval, protože mi to přišlo v popisu autora strašně nepřehledné a až skoro nudné. Ten podle Kinga strhující horor jsem taky nikde nenašel. Kdejaký Young Adult hororový román mi přišel mnohem více děsivý.
Celé toto dílko mi přišlo jen jako takové přiživení na v té době začínající Covid pandemii. Rozhodně to není úplně špatná kniha a má i opravdu zajímavé momenty, ale celkový dojem je zklamání.
Tíživé, spíš než hororové, hrůzné, ale jaksi (skoro) povědomé. Nevím, kdy přesně mohl autor knihu psát, vyšla 2020, takže asi už nějaké povědomí o covidu bylo (ale naznačené řešení přísné vakcinace a konečných vyčíslení ztrát místní epidemie se pandemii i ztrátám jen v USA ani nepřiblížilo).
Tady samozřejmě zvolil virus hrozný, nebezpečný a smrtící i v normálním režimu, natož zmutovaný s extrémně rychlým nástupem a prakticky 100% úmrtností. Volba viru vztekliny umožnila autorovi zabřednout a "porochnit" se v odpudivých scénách šíleného boje jednotlivce s jednotlivci, skupin s jednotlivci, ale především lidí se zvířaty, domácími mazlíky i divokými zvířaty (odehrává se v Nové Anglii, takže o kojoty, lišky, vačice a mývaly nebyla nouze). Každou takovou krvavou a smrtící potyčku autor líčil do nekonečných podrobností a délky, zbytečně, odpudivě.
Ani příběh dvou kamarádek, nakažené Nat těsně před porodem a pediatričky Ram, není žádný horor (míním literárně vzato). Jejich příběh odehrávající se v několika hodinách, který dominuje celé knize, mne neuchvátil, naopak mi byly obě hodně protivné - Nat svými nekonečnými vulgaritami, přitom se o nic nestarala a veškerou odpovědnost vrhla na kamarádku, a Ram vyžadováním přednostní a výlučné péče, pomoci a podpory od kohokoli, od lékařů, tísňové linky, policistů, i kolemjdoucích. V dané fázi šíření viru a již existujících karanténních opatření to moc dobré světlo na postoj lékařky, nota bene která měla nastoupit do urgentní směny v nemocnici právě z důvodu obecného ohrožení, rozhodně nevrhá. Jako lékařka se tedy projevila až v závěru knihy, byť poněkud nejistě, ale v daných podmínkách... A konec: očekávaně náramně sluníčkový.
Mezipříběh dvou kluků - nakaženého a nikoli byl také poněkud podivný...
Kniha ve mne zanechávala čím dál nepříjemnější pocity a pachuť nejen po stránce virových nákaz, nepředvídatelných reakcí šílených zvířat a lidí, ale právě i lidských vztahů v krizovém režimu. Přesto jsem dočetla: 65%.
Domnívám se však, že autor napsal knihu z důvodů, které nejsou v ději moc patrné, proto je asi shrnul do několika odstavečků v Mezihře:
"V následujících dnech se budou podmínky dál zhoršovat. Záchranné složky a další veřejné bezpečnostní orgány budou zatěžovány do krajnosti, těžce zkoušeny lstivými protivníky jménem strach, panika a dezinformace; krátkozraká, pomalá federální byrokracie bude dál ochromována prezidentem neochotným a žalostně nezkušeným činit nezbytná racionální, vědecky podložená rozhodnutí; a samozřejmě budou těžce zkoušeny starým známým každodenním zlem na úrovni jednotlivců. ...
Vakcinační program, souběžně s karanténou, zaznamená obrovský úspěch a oblast zachrání před bezprostředně hrozícím kolapsem. Při závěrečném součtu v rámci toho, co se bude považovat za konec epidemie /nikoliv však, aby bylo jasno, za konec viru; ten se zanoří a zavrtá jako ničemné klíště; bude migrovat a vrátí se posilněný a vítaný do země, která dopustila, aby se věda a prozíravost staly sprostými slovy, kde je největší vynález lidstva - očkování - očerňován a pomlouván narcistními blázny s vlastní agendou (tím nejnebezpečnějším druhem bláznů), kde se strach zneužívá pro slávu, zisky a samolibost/ se zjistí, že nemoci podlehlo téměř deset tisíc lidí."
Ano, stěžuje si zde na svoje rodné Spojené státy, ale takové hodnocení a apel nepříjemně odpovídá i naší situaci...
V několika státech na východě USA se rozšíří virus supervztekliny a my sledujeme osud těhotné Natalie, kterou nakažený člověk pokousal. Natalie vyhledá svou kamarádku Ram, která je doktorkou, a poprosí ji o pomoc. V celé knize se odvíjí příběh, který se děje pouze během několika hodin a my sledujeme boj o Nataliino nenarozené dítě. Obě ženy se musí vypořádat s chaosem, dezinfomacemi a postupující nákazu u Natalie. Do toho na postavy občas zaútočí nakažený kojot nebo člověk. Lidé se sice nemění v zombie, ale kvůli supervzteklině se u nich nemoc projeví už po několika hodinách, jsou agresivní, napadají další lidi a ke konci upadají do kómatu a nakonec umírají.
Kniha se oficiálně řadí mezi horory. Částečně je to určitě pravda. Tempo je takové pomalejší a většinu děje sledujeme, jak se hlavní postavy snaží dostat z bodu A do bodu B. Pouze občas se tu dočkáme nějaké akce. Spíše se tu sází na ten tísnivý pocit, kdy se u vaší milované osoby začíná projevovat smrtelná nemoc a vy ji nemůžete nijak pomoct. Za mě to byl takový průměr. Kniha není nijak dlouhá, takže ji máte přečtenou rychle a to je dobře, protože jinak by se člověk mohl začít nudit.
Námet skvelý, rešerše poctivé, ale stále si stojím za tým, že muži by nemali písať z pohľadu ženy ani pol vety. :-D Celé je to postavené na mužskom pohľade na ženskú logiku - nelogické a zmätočné.
Ako milovníčka post apo tematiky však považujem toto dielo za vynikajúce, aj keď nie dokonalé.
Knížku mi půjčila kamarádka, já sama za sebe bych po ní asi nesáhla. Tento žánr není úplně můj šálek kávy. Přesto se mi kniha líbila, ačkoliv ten konec mi přišel takový hektický a přeskočený. Četlo se to dobře, mělo to průběžný vývoj a dobrý děj. Pro milovníky tohoto žánru to bude určitě super čtení
USA postihne epidemie nového virového onemocnění, nová, zvláštní forma vztekliny, která je vysoce nakažlivá a lidi na ni rychle umírají. Zdravotnický systém se hroutí, lidé panikaří a svět už není jako dřív. Připomíná vám to něco?
Hlavní hrdinkou knihy je Natalie, mladá žena, t.č. v osmém měsíci těhotenství. Poté, co se její muž vrací z nákupu, je napaden přímo na prahu jejich domovních dveří nakaženým mužem a velmi záhy umírá. Natalie je napadena taky a celá zoufalá se obrací na svoji dávnou kamarádku Ramolu, dětskou lékařku. A začíná tak souboj s časem, kdy je Natalii potřeba poskytnout nezbytnou léčbu, na které se stojí neuvěřitelné fronty mezi dalšími (pravděpodobně) nakaženými, ale přesto nedokáže zajistit úspěch. A aby toho nebylo málo, dalším velkým otazníkem zůstává Nataliino těhotenství, chtě nechtě ho Ramola bude muset řešit.
Tato kniha mi připomněla jaro 2020, kdy jsme všichni čelili nové světové pandemii a my jako zdravotníci jsme byli nahnáni všichni na jedno místo, abychom pečovali o nemocné, odbornost neodbornost Brrr, na to fakt nerada vzpomínám, protože to bylo příšerné a doufám, že se to nebude opakovat. V této knize je to dost podobné. Autor se s tím nemaže a začíná zhurta hned na začátku knihy, takže vás děj vtáhne a napjatě čtete dál, co se bude dít. Prostředek knihy je možná trochu plonkový, nezáživný, ale konec to bohatě vynahradí, ten je naprosto ztrhující a pro mě jako porodníka naprosto perfektní (i když velmi těžko uvěřitelný, takhle jednoduše by to v reálu nešlo).
Nevím jestli bych knihu nazvala zrovna hororovým thrillerem, nicméně věřím, že spoustě lidem toho téma hororové přijít může. Pokud vám nevadí tento typ příběhů a nemáte u něho deprese, vřele doporučuji.
Román o přežití, který se neodehrává v postapokalyptické době, jak se trochu nabízí, ale to čeho jsme zde svědky je na rozdíl od různých zombie knih celkem pravděpodobné i v současnosti, zvlášť po zkušenosti s covidem. Stačí jen mírná mutace viru vztekliny a fikce se stane realitou. Sledujeme příběh dvou kamarádek, z nichž jedna je ve vysokém stupni těhotenství a možná nakažená a druhá jako lékařka porušuje všechny své zásady, aby se pokusila zachránit obě : matku i dítě....
Virus vztekliny zde postupuje tělem nakažených super rychlostí. Oproti týdnům od nakažení k prvním projevům infekce jak je to dnes, se tady nákaza projevuje v řádech hodin a jedinou ochranou lidí i zvířat je očkování (takže tuhle knihu rozhodně nedoporučuji antivaxerům)
Dávám 4,5 hvězdy. Tu půlku strhávám za někdy zbytečně se vlekoucí popisy myšlenkových pochodů obou hrdinek.
Kniha je popsána jako naprosto strhující horor. Tak to vůbec. Za mě bych řekla, že je kniha spíše napínavý thriller.
Příběh rychle ubíhal, ale něco mi chybělo k tomu, abych se úplně začetla. Občas jsem se musela nutit k dalšímu čtení. Ale i tak musím říct, že jsem si knihu užila.
Příběh byl skoro celý o dvou kamarádkách, které svádějí předem prohraný boj s časem. Moc mě bavila cesta z nemocnice a všechny nástrahy co jim připravila.
Nejvíce ponořená do příběhu jsem byla, když se na „scéně” objevil Josh a Luis. Dvě odrostlé děti, co se snažily zachránit svět.
Kniha mi docela dost připomínala karanténu z doby Covidu, ale pandemie vztekliny byl super nápad.
Příběh byl snadno předvídatelný. Ram a miminku jsem držela palce celou knihu. ️
Hodnotím 2,5 ⭐️.. zamlouvalo by se mi více akce a třeba i více informací o nemoci.
Musím říct, že jsem od knihy čekala rozhodně něco víc. Natálie mi byla tak neskutečně nesympatická, že nebýt toho těhotenství, tak bych ji snad hned nechala umřít. Fandila jsem celou dobu Ram a miminku aby přežilo. Celá kniha je o jejich pár hodinové cestě a snaze dostat se do bezpečí a zachránit miminko a pokud možno i matku. Čekala jsem akce a zvraty a vlastně se v podstatě skoro celou dobu moc nečekaných zvratů nebylo. Vše bylo celkem snadno předvídatelné. Za mě zklamání a kniha Hlava plná přízraků od tohoto autora je určitě mnohem lepší než tohle.
Autorův styl psaní se skoro celou dobu držel poměrně nad věcí, žádné velké emoce ve mně jako ve čtenáři neprobouzel (přestože se to četlo dobře), ke konci ale začalo napětí gradovat a konec byl fakt drsný. Suprové téměř post-apo - jak málo stačí, aby se celý systém z pohledu jedince složil, a přitom se z pohledu zbytku světa "tak moc nestalo" a svět se zase poměrně rychle vrátil do starých kolejí.
Téma karantény je nám všem velmi známý, ale v tomto případě se nejedná o něco tak banálního, jako je Covid, ale o supervzteklinu kdesi v Massachusetts. Příběh se o toto téma "otře" jenom velmi okrajově s pohledu dvou žen kamarádek, zápletka je drsná, ale zároveň skvělá, konec je fantastický a možná ukápne i nějaká ta slza :)
Píseň přežití by v pohodě fungovala jako povídka. Tady byl obsah zbytečně roztažený na 288 stran. Hlavní hrdinka Ramola je docela nudný patron, bavila mě víc postava Natalie. Ani nemůžu říct, že by šlo o příběh přátelství, protože dynamika vztahu Ramola s Natalií vypadá jak dvě známé, co se občas potkají v hypermarketu a kynou si na pozdrav, moc jsem to autorovi nežrala. Téma epidemie tady hraje druhé housle, spíš je příběh soustředěný na závod s časem, který Ramola s Natalií nedobrovolně absolvují, ale jak píšu, jejich přátelství mi nepřišlo přesvědčivé.
Celkově mám z knihy rozpačité pocity, hodnotím jako průměr, nicméně od autora ještě něco zkusím.