Písky Duny
Brian Herbert , Kevin J. Anderson
Poprvé sebrané povídky Briana Herberta a Kevina J. Andersona osvětlují některá záhadná, dosud neprobádaná zákoutí oblíbeného vesmíru Duny, který formoval celou generaci vědecké fantastiky. Uvádějí čtenáře do prostředí plného zrady a zázraků, od pouštního světa Arrakis, bičovaného písečnými bouřemi, až po nádheru imperiálního sídla na Kaitanu. Čtveřice povídek vypráví například o neznámých letech Gurneyho Hallecka a jeho stycích s pašeráky v nebezpečné hře o pomstu, o dění v řadách sardaukarů, kdy se dítě zrazeného šlechtice promění v jednoho z nejkrutějších imperátorových bojovníků, o mladé divoké fremence, bojovnici proti nelítostným Harkonnenům, z níž se jednoho dne stane Shadout Mapes. Jak uvádějí sami autoři, tyto drobné příběhy nejsou mohutnými dunami, jen zrnky písku dokreslujícími osudy dobře známých hrdinů…... celý text
Literatura světová Povídky Sci-fi
Vydáno: 2023 , BaronetOriginální název:
Sands of Dune, 2022
více info...
Přidat komentář
Povídky sami o sobě, zase tak špatné nejsou. Nemám ale dojem, že by to universum Duny nějak rozvíjelo. Hlavně proto, že je tam docela dost nesmyslů, vylučující se s původní knížkou a ne zrovna zanedbatelných
Jde o knížku pro nadšence do Duny. Povídky nejsou špatné, až na jednu rozvíjí osudy postav z původní Duny (Gurney, šedout Mapes). Povídka Imperiální dvůr, se zajímavým koncem, zase navazuje na dřívější román autorů
Český Atreides hodnotí Dunu: Sbírka povídek ze světa Duny, které nenadchnou ani neurazí. Kdybych je měl vzít chronologicky, tak příběh Imperiální dvůr, který se odehrává po trilogii Školy, je asi nejhorší, jelikož v něm tvůrci pozabíjeli postavy, které na konci románů teprve představili... to se nedělá. Povídka o šedout Mapes měla něco do sebe, kdy jí můžeme zařadit k celé řadě origin příběhů, které nám Kevin s Brianem nabídky. Zbylé dvě povídky odehrávající se uprostřed původní Duny jsou jenom vatou, která akorát rozšiřuje příběh Gurneyho a přináší nový úhel pohledu skrze sardakaura.
Pokud jste fanoušky Duny a všechny díly (samozřejmě kromě právě vycházející série) máte už dávno přečtené, budou pro vás Písky Duny příjemným návratem do mladších let. Nikoliv originálním, nikoliv neznámým a bohužel ani překvapivým.
A i když kvalitou kniha čtyřem hvězdičkám rozhodně neodpovídá, potěšení, které mám z návratu do tohoto vesmíru jistě ano.
Povídky ze světa Duny, to jsme tu ještě neměli..
Povídky jsou celkem 4, z toho ta nejdelší mi přišla, bohužel, nejslabší, mými favority se staly povídky Imperiální dvůr a Vody Kanly
Každopádně, i když nerad, tak musím říct, že vesmír Duny začíná být lehce přečerpaný, neříkám, že tu není spoustu období a událostí k prozkoumání, ale už to dávno ztratilo ten nádech a kouzlo původní Duny..
Můžeme jen doufat, že si to autoři uvědomí a vrátí se ke kořenům
Maličká, útlá knížečka se čtyřmi povídkami ze světa Duny mě docela příjemně překvapila. Po "americkém" konci hlavní ságy Duna jsem čekal, že dílko bude slabé, ovšem povídka Imperiální dvůr předčila má očekávání. Na druhé místo bych asi zařadil Sardaukarovu krev, rod Atreidů mám prostě rád.