Písně starodávné lidu obecného českého, namnoze nezbedné a pohoršlivé
Jan Jeník z Bratřic
Pravděpodobně jedna z našich prvních sbírek lidových písní (vznikla začátkem 19. století), písní lidu venkovského i městského, skladby vynikající i nevalné úrovně, zlidovělé kramářské výtvory i zhudebněná dobová lyrika. Písně (a "hadačky") v této sbírce jsou však z těch, které o milostných vztazích a o celém dalším okruhu jevů intimního života vypovídají přímo, bez okolků. Stejně jako ilustrace Zdeňka Mézla, jež toto vydání doprovázejí.... celý text
Přidat komentář
Malá knížečka pro pobavení, většinou erotických básniček, původně to, dle autora, byly písně, které se běžně zpívaly, jenže autor neměl hudební vzdělání, tak je zapsal jen tak.
"Ačkoliv mnohé z těch písní nemálo pohoršlivý jsou, však přece jakási ostrovtipnost a leckdes předivné a směšné nápady jim se odepříti nemohou." str. 16
V jiném vydání jsem se pak dočetla, že většina z nich byla samozřejmě cenzurovaná, takže do moderního povědomí už se dostaly upraveně. Např. známá:
Pase ovčačka v zeleným háječku,
pase ovčačka v černým lese.
Já vždycky cup, cup, cup
šněrovačka lup, lup, lup.
Copak tě za mnou sem čert nese?
(já znám: "ona zas dupy, dupy, dup", o šněrovačce ani slovo)
Některé "cenzury" byly doslova úplně mimo, např. originál:
Třebas já byl, panímámo, cikán,
přece já vám vaši dceru zfikám. (a v jednom "překladu" bylo místo "zfikám", "já té vaší dceři vykám")
Zfikám ji, zflekám ji zázračnou metlou
přes tu její fanferlinku vzteklou.
(Zbytek pak byl stejně, akorát ji "zfikal" přes pěknou sukni.)
Já jsem se tě neprosil,
proč jsi za mnou přišla?
Tys mi dala veverku,
já jsem ti dal sysla.
To bych ráda věděla,
jaký jest to syslík,
když on leze do díry,
nechá venku pytlík.
Autorovy další knížky
1989 | Písně starodávné lidu obecného českého, namnoze nezbedné a pohoršlivé |
1947 | Z mých pamětí |
1929 | Dvě kuriosní zprávy o společenském i nespolečenském životě v Praze na rozhraní XVIII. a XIX. století |
Asi jednoduše - čuňačiny mezi lidmi byly, jsou a budou :)