Pláč prokletého krále
Jenny Nowak (p) , Katrin Ebrová
https://www.databazeknih.cz/img/books/34_/34639/bmid_plac-prokleteho-krale-EvT-34639.jpeg
5
26
26
Příběh ze starého Egypta, volně navazující na román Smích šakalího boha. Smrt uzurpátora Aje učinila přítrž hrůzovládě a koruna Horního i Dolního Egypta spočinula řízením osudu na hlavě bývalého generála Haremheba. V Egyptě vládně klid, ale plíživá chapdla dávné zloby se do příběhů, bohů, lidí i nelidí vplétat nepřestávají. Duše mladého faraona Tutanchamona trpí kletbou, již na něj ve své kruté zuřivosti seslal neblahý Aje. Haremheb, mladá kněžka Akiasare a zpola nesmrtelná atlanstká zasvěcenkyně Mirathea se vydávají na nelehkou cestu k jeho záchraně z věčného utrpení. Zdá se, že to bude úkol nad jejich síly, ale pro ty, kdo mají odvahu a lásku není nic nemožného. Dokonce ani překročit hranice světů a projít branou času… Čas se zvlní jako rozbouřená voda a osudy živých i mrtvých se napříč tisíciletími setkávají. Prolnou se v jediném okamžiku, kdy světem prolétla zpráva o epochálním objevu hrobky mladičkého krále Tutanchamona. Její objevitel Howard Carter se stává pěšákem na šachovnici neznámých sil a dávná kletba si s neztenčenou silou vybírá jednu oběť za druhou…... celý text
Přidat komentář
Sice kratší, ale pro jednou lepší druhý díl. Čtivější, zajímavější, ačkoliv z toho ohýbání časoprostoru jsem měla trochu bolehlav. Postavy jsem si tentokrát mnohem víc oblíbila (a v jednom případě i obrečela), takže se mi to vážně četlo dobře. Zvlášť poté co jsem byla nedávno na výstavě Tutanchamon. Tahle náhoda se povedla, jeho hrobku a poklady jsem tak při čtení viděla úplně živě před očima. Nakonec bych snad snesla i trojku, ale čtenář holt nedostane vždy to, po čem jeho srdéčko touží.
I když o poznání kratší než předchozí díl, tak o nic méně zajímavé, čtivé a napínavé pokračování. Za mě opět skvělé, škoda že tady příběh končí a nemá další nějaké návazné pokračování v dalších knihách pokud nemluvíme zrovna o Dakhovi.
Podle mého názoru se tato kniha autorce opravdu povedla. Dokázala mě ihned vtáhnout do děje a četla jsem jí s velkým napětím a očekáváním, jak tento fantaskní příběh dopadne.
Zem bez nebes a nebe místo hlíny
a ve mně jenom zalehnutý hlas,
bez konce ozvěna a nekonečný čas
a bez počátku zásluhy i viny.
Lásko má, věčná... Lásko, slyšelas?
Tak hned v úvodu - prologu vás nakopne tohle... No a pak se celý příběh rozjede - rozvine, jak zlatavý písek pouští.
Musím souhlasit, že Pláč prokletého krále byl famosní..., aktéři příběhu skrz na skrz dokonale uvěřitelní... Lidští, bolaví, šťastní a ano. Svým způsobem navěky nesmrtelní...
Ke knížce se ráda čas od času vracím...