Plameny nenávisti
Norman M. Naimark
Podtitul: Etnické čistky v Evropě 20. století Srovnání několika událostí v evropských dějinách 20. stol., jež nejlépe vysvětlují příčiny, průběh a následky etnických čistek. Srovnávací studie předního amerického historika je věnována pěti největším etnickým čistkám, které v Evropě ve 20. stol. proběhly a jež přesáhly rámec zemí, v nichž se udály - genocida anatolských Arménů v r. 1915 a vyhnání anatolských Řeků po řecko-turecké válce v letech 1921-1922; útoky nacistů na Židy od obsazení Polska v r. 1939 do napadení Sovětského svazu v r. 1941; deportace Čečenců a Ingušů ze severního Kavkazu v únoru r. 1944 a Tatarů z Krymu do Střední Asie v květnu téhož roku; vyhnání Němců z Polska a Československa na konci druhé světové války a těsně po ní; etnické násilí související s válkami v bývalé Jugoslávii v 90. letech (etnické čistky v Bosně a Hercegovině, protimuslimské a protisrbské čistky v Krajině, konflikt v Kosovu). V každé kapitole autor zkoumá historické i politické pozadí konkrétního případu, popisuje průběh deportace včetně násilí, které ji provázelo, a zabývá se i důsledky etnických čistek. Na základě srovnání jednotlivých případů pak odhaluje politickou a sociální základnu těchto událostí - nelze je chápat jen jako součást dlouhodobého historického konfliktu mezi etniky a jeho příčinou rozhodně nejsou kulturní zvláštnosti vyháněných národů.... celý text
Literatura naučná Historie
Vydáno: 2006 , NLN - Nakladatelství Lidové novinyOriginální název:
Fires of hatred
více info...
Přidat komentář
Výborná kniha, která se zabývá vyháněním lidí a to ve všech jeho formách (genocida, vystěhování či odsun). Na každou tuto událost je nahlíženo z obou směrů. A to jak ze strany agresorů tak i utiskovaných.
Není to špatná kniha, pro získání přehledu určitě postačí, ale zas nemohu říci, že bych byl nějak nadšený. Určitě kladně hodnotím pokus o komparaci a hledání společných znaků. O některých etnických čistkách, o nichž je známo poměrně málo, jsem získal úplně nové informace. Na druhou stranu, o těch, kterými se zabývám více jsem narážel na chyby či nedostatky. Minimálně u výzkumů týkajících se odsunu Němců a etnického čistění Bosny a Kosova lze konstatovat, že autor primárně vychází z údajů které nelze vždy označit za nezaujaté. V prvním případě to jsou prameny německé, a v druhém zas americké zdroje, přičemž obě strany byly v daných konfliktech zainteresovány, a mají mnoho důvodů čísla a údaje pokud možno přifouknout, či alespoň vyšroubovat k horní hranici. Zvláště v případě Jugoslávie pak lze konstatovat, že autor přijímá americkou verzi příběhu, a vůbec se nevěnuje politickým zájmům a vlivům třetích zemí, především USA v rámci konfliktu v Kosovu, kde už dnes výzkumy jasně ukazují, že v eskalaci konfliktu hráli významnou, a vůbec ne nestrannou roli.
Sečteno a podtrženo, pro seznámení s problematikou dobré, ale zdaleka ne dokonalé.