Vězeň Zhamanaku
Lyon Sprague de Camp
Planeta Krišna série
< 5. díl
série: Planeta Krišna díl v sérii: 5 Svérázní domorodci planety Krišna, která se nachází na úrovni pozemského středověku, zase jednou vyslancům ze Země pořádně zavařili. Zajali půvabnou, ale poněkud tvrdohlavou vědátorku a chtějí na ní studovat lidské zvyky a chování. Naštěstí se najde hrdina, který se za pomoci jediné povolené výzbroje – meče a dýky – pustí do neznámých a nevyzpytatelných krajů krásku osvobodit. Samozřejmě, že se tím spletitá situace ještě zkomplikuje, tím spíš, že si chrabrý zachránce s prostořekou obětí napadnout příliš do oka…... celý text
Dobrodružné Romány Fantasy
Vydáno: 1999 , DeusOriginální název:
The Prisoner of Zhamanak, 1982
více info...
Přidat komentář
Na tuto sérii mám zkrátka slabost a hotovo. Proto pět hvězd. Ostatně když tu může mít tolik jiných slabost pro sračky od mormonské fantičky Meyer nebo od té obtloustlé kravky E. L. James...
Větší část příběhů ze světa Viagens Interplanetarias byla napsaná na přelomu čtyřicátých a padesátých let, a ta menší v období od druhé poloviny sedmdesátých let do první poloviny let devadesátých. Kupodivu to nejde poznat ani na stylu, ani na tempu, ani na kvalitě. L. Sprague de Camp si ve svých pětasedmdesáti letech vzpomněl na chvíle svého mládí, takže i když se tomuhle podžánru sci-fi říká meč a planeta, Vězně Zhamaku by mnohem lépe vystihoval název meč a postel. Původně nenápadný (až na fyzické charakteristiky) a puritánský, suchopárný úředník se postupem času pořádně odvázal, takže přijdou krvavé bitky, krkolomné situace a povolné ženštiny. Tenhle díl opravdu není pro stydlivé.
Vězeň Zhamanaku byl napsán s odstupem téměř tří desetiletí od předchozích knih Krišnanského cyklu a je to na něm hodně znát. Chronologicky se řadí před obě novely, uveřejněné ve Věžích Zanidu, nicméně uspořádanost jednotlivých příběhů je věcí spíše kosmetickou, než že by správné pořadí nějak zásadně ovlivňovalo pochopení souvislostí či jinak ohrožovalo čtenářský zážitek. Odkazy se totiž spíše než dějových linií, týkají jednotlivých postav, o kterých noví hrdinové slyšeli nebo se s nimi už v minulosti setkali. Co Vězně Zhamanaku odlišuje od předchůdců je větší dynamika příběhu, a to i přesto, že je držena v takových mezích, aby kniha ze série příliš netrčela a neobracela vše naruby. De Campovi se skutečně podařilo zachovat tvář neposkvrněnou šminkami, ale přesto omlazenou. Možná kdyby tolik nelpěl na woodyallenovském tématu „Všechno, co jste kdy chtěli vědět o sexu, ale báli jste se zeptat“ byla by to i čtyřhvězdičková fantasy.
Štítky knihy
space operaAutorovy další knížky
2004 | Conan a kletba monolitu |
1989 | Conan |
2008 | Conan a plamenný nůž |
1992 | Conan a Pavoučí bůh |
1993 | Conan mstitel |
Cyklus o planetě Krišna jsem kupoval v devadesátých letech a až teď jsem se dostal k jeho přečtení. Škoda že z původně plánovaných 7 dílů vyšlo jen 5 a ten pátý už byl u jiného nakladatelství (i když design dodržely). Člověk musí vzít v potaz dobu, kdy knihy vznikaly a obdivovat autorovu fantazii i když všechny příběhy byli velmi naivní, co se chování hlavních hrdinů týká, ale zase ve všech došlo nakonec na happy end a jako oddechovka skvělé.