Planoucí záře
Tulku Urgjän Rinpočhe
https://www.databazeknih.cz/img/books/19_/197955/bmid_planouci-zare-786-197955.jpg
5
7
7
Autor nás ve svých ojedinělých vzpomínkách seznamuje se ztracenou kulturou tradičního Tibetu. Ve svém vyprávění čerpá z bohaté historie své rodiny i z tradice transmisí dzogčhenu a mahámudry, jichž se sám stal držitelem. Odhaluje vlivy a skutečnosti, které formovaly linii „skrytých jóginů“ i různých význačných duchovních mistrů Tibetu 19. a 20. století, a vytváří tak jedinečný obraz kultury plné záhadných příběhů, zázraků i hlubokých vhledů do přirozenosti naší mysli.... celý text
Literatura naučná Biografie a memoáry
Vydáno: 2014 , DharmaGaiaOriginální název:
Blazing splendor, 2005
více info...
Přidat komentář
Tulku Urgjän Rinpočhe (1920-1996) byl jedním z nejvýznamnějších meditačních mistrů a učitelů škol Ňingma a Kagjü a dědicem slavné linie skrytých nauk (terma) Nových pokladů, jež objevil jeho praděd Čhoggjur Lingpa. Po čínské okupaci odešel do Sikkimu a později do Nepálu. Své učení dále předával mnoha zájemcům z celého světa, a naplnil tím mimo jiné pokyn 16. Karmapy: „Nechej slunce moudrosti vyjít na oblohách Západu.“ V šíření odkazu Tulku Urgjäna dnes pokračují jeho čtyři synové, kteří jsou rovněž inkarnacemi velkých mistrů. Česky mu vyšla kniha Opakuji slova Buddhy (DharmaGaia 2010).
Štítky knihy
buddhismus Tibet autobiografické prvky tibetský buddhismus dzogčhen mahámudra tibetská literaturaAutorovy další knížky
| 2014 |  Planoucí záře |
| 2010 | Opakuji slova Buddhy |
Musím říci, že se mi to místy četlo docela těžce a kniha rozhodně není pro každého, ale zkrátka se mi potvrzuje, jak velkým mistrem a poutavým vypravěčem byl Tulku Urgjän Rinpočhe. Místy je to dosti monotónní, některé příběhy těžko uvěřitelné, ale sám vypravěč tvrdí, že tomu nemusí každý uvěřit a dle mě je také důležité, co si čtenář z příběhu ze života tohoto lamy odnese. Je to skromnost a že ona neuvěřitelná píle a víra v Buddhovo učení se zkrátka vyplácí. Považuji téměř za nutné, aby se každý po dočtení Planoucí záře nad sebou a nad knihou samotnou hluboce zamyslel, a až pak hodnotil nebo vynášel nějaké soudy. Všechny ty dojmy, které se při čtení totiž vyplaví, musí nejdříve uzrát.