Platforma
Michel Houellebecq
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/428526/bmid_platforma-gb1-428526.jpg
4
470
470
Protagonistou Platformy je opět autorův generační druh, čtyřicátník, úředník na ministerstvu kultury. Sarkasticky glosuje život, dokud nepotká dívku, která se vymyká jeho dosavadním zkušenostem se ženami. V líčení jejich vztahu možná Houellebecqova čtenáře překvapí méně cynický tón, který však o to kousavěji zaznívá v přiléhavých soudech o pokrytectví západní civilizace i o možných alternativách, vedoucích do slepé uličky terorismu. Skandální autor se nezapře v otevřeném líčení erotických scén (tématem románu je sexuální turistika) i v kritických připomínkách na adresu různých náboženství. Knihu lze číst i jako jeden z nejpalčivějších příběhů o velké lásce přelomu tisíciletí.... celý text
Literatura světová Romány Erotika
Vydáno: 2020 , OdeonOriginální název:
Plateforme, 2001
více info...
Přidat komentář
Houellebecq v nejlepší formě – nemilosrdně upřímný, provokativní, vtipný, inteligentní a vzdělaný, posedlý sexem a dávající nepokrytě najevo, co si o naší současné západní civilizaci a také islámu myslí (divím se, že není na jejich indexu jako Rushdie). Tahle knížka je takovou atypickou, ale velmi silnou love story, což ovšem znamená, že v ní autor dává najevo nejen to, čemu nevěří, ale dokáže být i pozitivní a ukazuje, že i on nějaké hodnoty uznává (i když světu podle svých představ moc šancí nedává).
Nemohu říci, že by se mi kniha vyloženě líbila, protože H. styl mi prostě nesedí, kdy na každé stránce souloží, stříká a líže až málem omdlí, ale kniha má zajisté i k zamyšlení hodné názory, obzvláště konec je moc zajímavý. "Nechuť k životu ještě neznamená, že máme chuť zemřít."
Wow. Pro mě moc hezký objev léta. Asi sem hroznej ignorant, že mi Houellebecq tak dlouho unikal zájmu.
Tahle kniha se mi přesně strefila do noty dovolene na pláží, koktejlu, hudby, koupání a výletů. Čte se sama, a postavám to co prožívají prostě věřím.
Jdu hned na další Houellebecqovu knihu.
Rovnaká téma a videnie sveta ako v iných dielach M. H., ktoré som čítala, preto sa môžem len opakovať: Houellebecq aj v tejto knihe nastavuje zrkadlo západnej spoločnosti. Úprimne sa priznám, miestami som bola šokovaná, 'to až tak? Tá duchovná prázdnota a beznádej veľkej časti spoločnosti je strašidelná.
"Až do konce zůstanu dítětem Evropy, starostlivosti a hanby; nemám žádné poselství naděje. K západu necítím nenávist, nanejvýš obrovské pohrdání. Vím jenom, že my všichni, co v něm žijeme, smrdíme egoismem, masochismem a smrtí. Vytvořili jsme systém, v němž už jednoduše nelze žít; a ještě ho dal vyvážíme."
Riešenie sa skrýva v otázke:"A pokud jsem nepochopil lásku, k čemu je mi pochopit zbytek?"
"Ještě že existují sexuální orgány, nevysychající zdroj rozkoše. Bůh, který způsobil naše neštěstí a stvořil nás pomíjivými, ješitnými a krutými, nám zároveň poskytl tuto chabou formu náhrady. Čím by byl život, kdyby čas od času nebyla trocha sexu? Marným bojem s tuhnoucími klouby a zubními kazy."
Jedna z nejlepších knih, kterou jsem kdy četl.
Houellebecq je evidentne veľmi populárny autor. Prekvapilo ma to množstvo komentárov, prevažne kladných. Pripájam sa teda k tým prevažne kladným a dávam plný počet, lebo iné si snáď táto veľmi čítavá knižka ani nezaslúži. Nebolo to moje prvé stretnutie s Michelom, hádam sa neurazí, keď ho oslovujem takto drzo familiárne, ale nepomôže si. Veľmi sa mi to páčilo, skutočne, od začiatku do konca, výborné, trefné, vtipné, pravdivé, smutné. Bolo mi ku koncu ľúto hlavného hrdinu, tuším sa tiež volal Michele, že? Škoda, že to nedopadlo podľa jeho predstáv, ale v živote a evidentne aj v literatúre to tak občas chodí. Svet ani život nie sú spravodliví, čo už.
Michel Houellebecq byl v minulosti obviněn z misogynie, islamofobie, obscénnosti a lecčeho dalšího. Asi hlavně kvůli této knize, která někdy opravdu působí tak, že si autor řekl, proč by si nemohl napsat knížku o šukání... Nekorektní a provokativní? Bezpochyby. Explicitní, ba až vzrušující? Určitě. Pohoršující? Ani náhodou. Na geniální success story tropických nevěstinců pro Evropany rozvíjí Houellebecq úvahy o sexuální turistice, o vztahu vyspělého a rozvojového světa nebo islámu a Západu, o posedlosti sexualitou a emocionální prázdnotě v dnešní společnosti... Michel Houellebecq je ale možná nejvýznamnějším prozaikem přelomu tisíciletí hlavně proto, že kromě přesného, břitkého až cynického pojmenovávání palčivých problémů světa a společnosti klasickou románovou formou ukazuje, jak to zasahuje do lidských životů. Je mimořádně citlivý a píše především o lidech, kteří se více či méně úspěšně snaží spokojeně žít v dnešním světě. Vedle všech těch skvělých úvah a postřehů je to v první řadě vynikající román o tom, že „v životě velice málokdy dostáváme druhou šanci, odporuje to všem zákonům“. A ani když takové nepravděpodobné štěstí máme, neuchrání nás to před nepředvídatelným a někdy krutým světem. (9/10)
Tenhle autor a kniha jsou pro mě překvapením. A to dost velkým. Jako čtenář, který má rád různé styly a žánry, jsem tohle dílo zpočátku nechápal. Po několika odstavcích a kapitolách jsem pochopil jeho hloubku.
Hlavní hrdina a všichni okolo něj jsou vlastně osamocení lidé, kteří se pokouší svým chováním dostat do života. Jenže ta samota a beznaděj je z nich stále cítit.
Sexuální turistika v knize je spíše pokusem o ten život, sexuální scény jsou tak nějak přirozené a nejsou přehnané a při čtení máte pocit, že kdyby tam nebyly, byla by ta kniha prázdná.
Knihu si jistě rád přečtu ještě jednou s odstupem času, abych viděl třeba jiný pohled, jinou hloubku, ale stále stejnou kvalitu.
PS: děkuji uživateli Prey za výběr této knihy.
dávno sa mi nestalo, aby som v jednom momente veľmi chcel, aby kniha už skončila. H. opäť presne zasiahol cieľ. jeho knihy sú veľmi smutné a niekedy až beznádejné, ale číta sa ako návyková droga.
Výborné, krásně cynické a sarkastické, Houellebecq mě po celou dobu čtení neskutečně baví! Být chlap, jsem asi nadšená ještě víc :)
P.S. pokud se - stejně jako já - naladíte na celkový styl vyprávění, sexuální scény pak v kontextu nevyzní ani příliš vulgárně.
Můj první Houellebecq a....bylo to super. Čekala jsem něco těžkého a byl to svižný román se zajímavým námětem. Mělo to hloubku a mělo to smysl. Erotické scény fajn, ale nějak podezřele to byl vždycky success... :-)
Ne všechno, co je o sexu, je o sexu. Napadlo vás to někdy? Jestli ne, vypněte na chvíli Pornhub a čtěte znova. Ne všechno, co je o sexu, je o sexu.
Protože sebevíc jsou Houellebecqovy knihy o sexu, o sex tam především nikdy nejde. Jde tam o všeobjímající úpadek, který zažíváme a vyžíváme se v něm.
Vztah, který máme k sexu, naši společnost definuje, a sebevíc se vám to nemusí líbit, nepopřete to. Žijete, dýcháte, čtete tenhle komentář. To všechno, celá vaše existence, vzešla ze sexu.
Jen si to představte. Zamyslete se na chvíli. Cítíte tu živočišnost? Tu životodárnost?
A teď si přečtěte Houellebecqovu knížku. Kteroukoliv. Platformu třeba. Mich vám v ní ukáže, co jsme jako společnost ze sexu udělali - prostředek naší zkázy. Místo životodárnosti máte úpadek a místo živočišnosti nihilismus.
Nemůžete Houellebecqovo dílo odsoudit jako bezobsažnou erotiku. Je za tím víc. Minimálně to, jak se svět zachová v případě teroristického útoku na politicky nekorektní cíle. To vám ale nemusí Houellebecq servírovat v knížkách plných sexu. To si přečtete každý týden ve zprávách.
Překvapivě můj nejmilejší Houellebecq. Snad i proto, že jsem se v hnědooké Valerii tak nějak viděla. Tahle kniha je na rozdíl od jeho další tvorby docela uvolněná a s menší dávkou ucouraného filozofování. A naštěstí pro mě zde autor trochu ubral jedovatého nihilismu i nudného konformismu jeho typických mužských postav, jelikož z výlevů typu: "Sedím tady, vyžilý, ne zrovna družný chlap, smířený se svým nudným životem", se mi zkrátka obrací žaludek. V tomhle příběhu je stále cítit jistý optimismus a naděje v něco dobrého. Ale jak potvrzuje závěr knihy, krásné věci v realitě prostě nemohou trvat věčně.
Pokud jste četli Elementární částice a Možnosti ostrova, můžete být lehce zklamaní. Prostě očekávejte méně a pak je to dobré čtení - typický Houellebecq.
Asi jsem od pana slavného Houellebecqa čekala víc. Autor se snaží zachytit upadající morálku novodobé společnosti a jejich sexuální apetit, který opravdu v tu dobu vzrůstal. Houellebecq se snaží o co největší autenticitu tím, že využívá reálné cestovní kanceláře, reálná jména a svůj příběh zasadil do dnes již proslulého ráje- Thajska. Četlo se to hrozně pomalu. Absolutně mě iritovaly pasáže, které se snaží vyvolat dojem, že pan autor je vševěd. V reálu to vypadá tak, že narátor mluví a mluví a najednou je tam CTRL+ V odstavec z wikipedie o tom, kolik má ostrov Krabi obyvatel a co tam všechno najdeme. Kniha dostává spád až úplně na posledních 20 stránkách, ale víceméně nejste překvapeni, jak skončí.
P.S.: Nevím, zda jsem měla jen blbý překlad, nicméně jsem knihu četla v angličtině. V jedné části pan autor mluvil o vzrůstající zálibě cestování do Prahy a zmínil Tchécoslovaquie. Kniha je vydána v roce 2001, přičemž jsem si prvně myslela, že může být situována před rok 93. Bylo velké zklamání, že se dále mluvilo o teroristickém útoku v Luxoru ( který se stal v roce 97). Takže jako opravdu vážně ? V roce 2001 nás nazývat Československem, ale ve svých knihách kritizovat tu ignorantskou západní společnost?... Obávám se, že to nebylo naschvál
Platforma je opět o sexu, jak se dá u Houellebecqa čekat, ale navzdory typicky melancholickému cynismu, který se uplatňuje v počátečních kapitolách, většina knihy vlastně cynická vůbec není, je smutná, beznadějná a zoufalá, ale zdá se, že Houellebecq dokonce ví něco i o lásce. Člověk, který dočte Houellebecqovu knihu, si nakonec ulehčeně oddychne, že snad nepatří do světa, který on popisuje s takovou trpkostí a beznadějí. Rozhodně doporučuju k přečtení.
Štítky knihy
sex Evropa francouzská literatura prostituce terorismus hledání smyslu života Thajsko
Autorovy další knížky
| 2015 |  Podvolení |
| 2019 | Serotonin |
| 2013 |  Elementární částice |
| 2008 | Platforma |
| 2007 | Možnost ostrova |
Mé první setkání s autorem a nemohu jinak, než říci, že mi Monsieur Houellebecq doslova učaroval. Kniha rozhodně není vulgární, jak by někdo mohl tvrdit. Erotických pasáží je zde mnoho (a jsou naprosto skvělé). Ale každý kdo čte pozorně, by neměl mít problém pochopit, že sex jako takový není ústředním tématem. Mimo jiné jsem ocenila také atmosféru, která se vznáší nad celým příběhem. Po celou dobu jako by ve vzduchu visela jakási téměř hmatatelná beznaděj. Víte, že se musí stát něco zlomového a tak čekáte, čekáte a čím dál tím víc se bojíte, co to bude. Alespoň v mém případě tomu tak bylo :-) Určitě časem sáhnu po další knize tohoto autora.