Plavba s tigrom
Yann Martel
Kniha je nielen príbehom o stroskotaní a záchrane, je zároveň grandióznou úvahou a meditáciou o stvorení a ľudskom poslaní, o jedinečnosti života na Zemi...
Literatura světová Dobrodružné Romány
Vydáno: 2003 , Ikar (SK)Originální název:
Life of Pi, 2001
více info...
Přidat komentář
Kniha mě vysloveně nadchla. Je v ní obsaženo prakticky všechno: silný příběh plný dramatických a možná nereálných situací, jeho alternativní a snad uvěřitelnější verze. Otázka zní: čemu chceme věřit. Zdánlivě nelogická první část knihy zabývající se otázkami víry a také přirozeným chováním zvířat, nakonec krásně zapadá do kontextu.
Toto osobité literární dílo nabízí spoustu otázek k zamyšlení. Svým závěrem pak staví čtenáře před volbu: který z vyprávěných příběhů je pro něj přijatelnější.
Skvělý román po zásluze oceněn Man-Bookerovou cenou!
Na knihu Pí a jeho život jsem narazil náhodou v knihovně a protože jsem před několika lety viděl stejnojmenný film, tak mne zajímalo, jak moc a v čem se kniha a film odlišují.
Styl jakým je kniha napsána se mi moc líbil, přesto mám z celého příběhu trochu rozporuplné dojmy. Některé části mi přišly zbytečně zdlouhavé. Jedná se zejména o ústřední pasáž, kdy se Pí plaví na člunu a popisuje co zažil. Nicméně připouštím, že po dočtení celé knihy mi ta zdlouhavost dává určitý smysl, bez které by můj výsledný dojem asi nebyl takový jaký byl.
Nejzajímavější na celém příběhu je podle mého názoru jeho zakončení, který není zcela jednoznačný a nechává tak trochu na čtenáři, ať si sám vybere čemu chce věřit. Jestli tak trochu fantastickému příběhu nebo drsné realitě, která není vůbec "pěkná".
Na závěr bych se rád kráce zmínil o rozdílech mezi knihou a filmem. Film se poměrně věrně drží knihy, ale určité pasáže pojal trochu jinak. Některé lépe a některé hůře. Jedná se např. o ústřední scénu, kdy Pí získá svou přezdívku. Ta mi ve filmu přišla mnohem zajímavější a přesvědčivější. Naopak pasáž, kdy se Pí stane současně hinduistou, křesťanem a muslimem mi přišla mnohem zajímavěji zachycena v knize. Závěrečné vyznění celého příběhu mi přišlo zpracované lépe ve filmu. Podle mého názoru, se film a kniha se v něčem zajímavě doplňují.
Ke knize se již nechci vracet, protože to co mi přijde skutečně zajímavé je závěrečná pointa. To ostatní na mne působí trochu jako balast kolem, který je sice důležitý, ale nepřijde mi moc zajímavý. Celkově dávám tři hvězdy.
Krásná kniha! Nechala jsem si ji na léto, abych byla na příběh patřičně naladěna. Film jsem neviděla a jsem moc ráda, že jsem si přečetla jako první právě knihu. Musím přiznat, že jsem se první částí musela trochu prokousat, ale ve chvíli, kdy se Pí Patél a Richard Parker ocitli uprostřed Tichého oceánu, jsem se nemohla od příběhu odtrhnout. Je vlastně úplně jedno, zda je pravdivý či smyšlený. Příběh je vždy takový, jaký ho stvoříme. A jak plyne ze závěru knihy, příběhy, které nám připadají neskutečné a vymykající se našim zkušenostem, raději zaměníme za ty realistické, i když výrazně méně romantické.
“Vyprávěním se přece ze všeho stává příběh...
Svět přece není takový, jaký je. Je i takový, jaký jej vidíme a chápeme, nebo ne. A tím, že svět nějak chápeme a vidíme, do něj také něco vnášíme, nebo ne? Není díky tomu život jeden velký příběh?”
str. 329
Lépe bych to nenapsala...
Tuhle knihu jsem ve své knihovně opomíjel celý rok. Vždy, když jsem ji už chtěl začít číst, jsem náhle ztratil náladu. Ale teď, když konečně přišla na řadu, mi nezbývá nic jiného, než jí dát zcela zasloužený plný počet. Příběh má potenciál se stát klasikou a je výtečně napsán. Sice to autor občas poněkud přehání s popisy, ale mnohem častěji než přehnaně obšírné jsou velmi působivé, částmi dokonce až magické. Co se týče konce: Zakončení tohoto příběhu může být pro některé poněkud rušivým faktorem. Ale já osobně jej považuji za fantasticky zpracovaný a pro mne znamenal příjemné zamýšlení se o funkci podobenství a celkově funkci příběhů. (Nebudu tenhle aspekt knihy dále rozvíjet, jelikož nechci potenciálním čtenářům knihy zkazit překvapení z pointy.) Mohu Vám tedy dát své vřelé doporučení a (i přes poněkud rozporuplná hodnocení většiny jiných knih autora) s Martelem rozhodně nekončím.
„HLE, KOČKA BOŽÍ!“
Indický Robinson Crusoe na light verzi Noemovy archy. Spousta životních mouder, zasvěceně se tvářících poznatků o zvířatech a přežití, také snaha o duchovní přesah, která mě jako ateistu míjela a připadala mi plytká. Rozhodně jsem neuvěřila v Boha, jak román slibuje na začátcích kapitol.
Neřešila jsem věrohodnost a prostě jsem se nechala unášet na vlnách fantastického příběhu, Pí a Richard Parker se mi na pár dní stali vyhledávanými společníky v komplikované době. Ochotně jsem je doprovázela jejich útrapami do hořkosladkého finále, kde mi autor uštědřil nečekaný kopanec do rozkroku. Ale rozchodila jsem to, vstřebala pointu náhlého obratu a přijala ji za svou (po chvíli přemítání se konečně dostavilo pochopení souvislostí).
Jsem si poměrně jistá, že Pí a jeho touha po přežití našli v mé obvykle splachovací paměti pevné záchytné body, přesto mi k páté hvězdě něco málo chybí. Nebo možná přebývá: kdyby nic jiného, to zjednodušené náboženství je do knihy naroubováno jaksi nepřesvědčivě. 80-85%
Kniha se mi líbila, ač mi místy bylo špatně z toho, jak se jisté věci popisovaly do hloubky...
Jinak jsem zmatená (zklamaná), myslela jsem si, že je kniha alespoň z části založená na pravdě, v čemž mě doslov příliš neutvrdil.
Nenapadá mě, jak by člověk mohl tolik věcí vymyslet :) věřila jsem tomu. Celou dobu jsem žila asi v nějakém snu a konec mi to trochu zkazil.
Poslouchal jsem jako audioknihu. Hodně dlouho jsem se do knihy nechtěl pustit a čekal jsem něco dost jiného. Myslel jsem, že příběh je víc o duchovnu, víře a možná je nějaká metafora, a taky to tak ze začátku vypadá. Nakonec je příběh spíš o přežití a tak trochu jako Robinson. Až na poslední kapitolu, která to všechno zmačká a hodí do koše... a teď čemu věřit. Příběh je dost poutavý, ale i tak jsem nepociťoval žádnou neutuchající touhu se k němu vracet.
Jeden magický zápis. Jeden nepoddajný zápas člověka - plaváčka. Archa ducha, přítomná kotva vůle nitra, "na samotce." Nezlomná anabáze, když na pramici praží slunce, strhne se nečas, rozvlní se vodní džungle. Alternativa pravd o animálním silákovi v každém z nás.
Tématika pro mě nebyla nikterak nová, a vlastně ani překvapivá. Na druhou stranu jde o titul, který je skvěle napsaný a čtenáře nutí číst další a další stránku, než knihu slupne stejně dychtivě, jako Richard Parker čerstvého zlaka.
Vyvrcholení a vlastně poselství celé knihy je zde úderné, trefné a ten zvláštní pocit o vás samých zůstane ještě dlouho na jazyku. Nicméně slibovaného Boha jsem ani na konci knihy nenašla ;)
Také musím za přečtení této pozoruhodné knihy poděkovat čtenářské výzvě na rok 2019. Knihu jsem četla nezvykle dlouho na to, kolik má stránek, ale přisuzuji to roztěkanosti o vánočních svátcích a rozvleklosti začátku knihy. Příběh se mi moc líbil, bavila mě zajímavá fakta o zvířatech a o jejich chování. Moc se mi líbilo, jak Pí vnímal svět kolem sebe a užíval si darů světa plnými doušky, i když byl ještě v Indii. Mně osobně se příběh s tygrem líbil a rozhodně bych ho nevyměnila za druhý příběh. Nevím proč bych v knihách měla chtít příběh, který je "lépe uvěřitelný". Také mě velmi nadchl dovětek knihy, který vypráví 3 příběhy jména Richard Parker. No a nemohu zapomenout na pro mne hlavní myšlenku knihy a tou je, že ať chcete sebevíc, realita prostě neexistuje. Vždycky bude subjektivní, protože se na ni díváme lidskýma očima. Fakta na tomto světě skoro nejsou. A i když si myslíme, že víme, tak prostě nevíme. Nikdy nic není takové, jak si lidstvo myslí. Na to jsme až moc na začátku... Myslím, že právě pro toto "zjištění" je tato kniha stěžejní.
Pokud máte rádi příběhy o přežití, pak je tato kniha právě pro vás. Je to příběh o síle vůle, důvtipu, zkušenostech se zvířaty, bezútěšnosti moře a nečekaných situacích. A nenechte se odradit utahaným začátkem. Já jsem spokojena. Velmi spokojena.
K této knize jsem se dostal díky čtenářské výzvě 2019 a jsem tomu rád, nevím totiž, jestli bych si ji jinak někdy přečetl. Díky výzvě jsem však měl možnost seznámit se s pozoruhodným vyprávěním o cestě indického chlapce napříč Tichým oceánem za přežitím. Rozuzlení příběhu mě opravdu překvapilo a je jen na nás čtenářích, jak celý konec románu uchopíme. Jedno je však jisté, Pí Patél skutečně bloudil na malém člunu po nekonečném oceánu s divokou a životu nebezpečnou šelmou.
Když mi ségra řekla, že si nutně o téhle knize potřebuje s někým promluvit, hned jsem se do toho pustila. A protože se moje sestra zaměřuje převážně na dětskou literaturu, předpokládala jsem, že bude Pí a jeho život něco na způsob Malého prince. Po pár stránkách mi bylo jasné, že tohle bude všechno. Jen ne knížka pro děti.
Každá ze 3 částí je jiná. A každá je dobrá.
V první oceňuju především náboženskou otázku, bylo mi pak docela líto, že se to úplně extra nerozvíjelo dál a nešlo to víc do hloubky.
Druhá byla možná trochu zdlouhavá, ale náboj to v sobě bezesporu mělo.
SPOILER - v třetí kapitole se mi nelíbila jedna jediná věc a to vysvětlení Japonců ohledně nápodoby osob z příběhu číslo 2 se zvířaty s příběhem číslo 1. Přišlo mi to tam jako taková vsuvka pro nechápající nebo nepozorné čtenáře. Bez toho jediného odstavce by kniha měla podle mě hned tajemnější ráz. No.. to už jsem ale hnidopich.
Dovětek, že nad touto knihou budete dva týdny přemýšlet, sedí. Já se v myšlenkách k Pí pořád vracím.
V knize mi nesedly jen 2 věci
1 - sáhodlouhé popisy všeho. Úplně všeho. Ale věřím, že pokud nikdo nehltá slova tak jako já a užívá si to, fantazíruje u toho, tak to může ocenit.
2 - od první chvíle mi nedávalo hlavu a patu rozložení člunu - kdo, kde je. Přišlo mi to absolutně nereálné.
Asi to není titul pro každého, ale určitě bych Pí zařadila mezi top knížky
Do knihy jsem se nemohla dlouho začít a prokousat se jí mne stálo značné úsilí. Ale nelituji. Zajímavé srovnání a vnímání náboženství, zajímavý pohled do Indické ZOO, zajímavá plavba a zajímavé bylo i vyústění, přesto nevím nevím, jestli bych to doporučila jako - jo, to je ta kniha, kterou si musíte přečíst.
Já nějak nejsem schopna ohodnotit hvězdičkami, jelikož mám široký rozptyl 3-5. Začátek mě nebavil a vlekl se, louskala jsem ho proto v čekárnách u doktorů. Ale co se mi v první části libílo, byly popisy ze života a chování zvířat. Stejně tak mi přišlo zajímavé, když došlo ke střetnutí tří naboženství. Ale spíše se jednalo o louskání jen kvůli výzvě. Pak začala plavba a vše se obrátilo....knížka se četla sama a já byla zvědavá, jak dopadne....a pak ten konec....
..............POZOR, MOŽNÝ SPOILER!!!.................
Nemůžu si pomoci, ale dvě otázky v závěru knihy (jedna v samotném závěru příběhu a druhá v porovnání fikce a skutečnosti) mi pořád lezou hlavou :)
1.) A teď mi řekněte, vzhledem k tomu, že mezi těmi příběhy není pro vás žádný věcný rozdíl a že dokázat nemůžete ani jeden z nich, kterému z nich dáváte přednost?
2.) "Jak tedy skloubit příběh, o němž "víme", že je pravdivý a racionální, s příběhem, o němž "víme", že je smysluplnější, ale zároveň méně věrohodný?
Díky ČV jsem se dostala k této zajímavé a známé knize, která vypráví život chlapce jménem Pí, jak již název napovídá. Pí ztroskotá na záchranném člunu po potopení lodi Tsimtsum, která měla dovézt jeho a jeho rodinu do Kanady. Na člunu mu však dělají společnosti zvířata - hyena, orangutan, zebra a tygr, ze kterého má Pí největší strach a respekt. Jak se tento chlapec vypořádá s tragickou situací a zvládne přežít, když nakonec zůstává jen se samotným tygrem? Konec byl velice překvapivý, pořád nad ním musím přemýšlet. Nikdy bych si však nemyslela, že by mě bavila kniha tohoto žánru.
******************************
Pozor, komentář obsahuje drobné spojlery.
******************************
Proti většině komentářů zde se mi líbila první část knihy. Proto jsem očekávala, že kniha bude pokračovat jako lyrická a fantastkní pouť člověka a zvířete, kteří shodou okolností spolu sdílejí jeden člun na moři. Na to, co následovalo, jsem připravená nebyla. Když už jsem se vyrovnala s probíhajícím příběhem, objevil se alternativní konec, který mě opět uvrhl do temnoty. Kniha je dobře napsaná, jen jsem čekala něco jiného. Asi jako když chcete knihu s vánoční tématikou a vyberete si Sněhuláka od Jo Nesbo.
Štítky knihy
křesťanství náboženství zfilmováno zvířata, fauna islám trosečníci kanadská literatura hinduismus rozhlasové zpracování Bookerova cenaAutorovy další knížky
2004 | Pí a jeho život |
2011 | Beatrice a Vergilius |
2016 | Portugalské velehory |
2005 | Fakta v pozadí případu Roccamatiových z Helsinek a jiné povídky |
“I lpění na rozumu a na naší obvyklé zkušenosti v situaci není ničím jiným než aktem víry.”
Zajímavě podaný příběh, ať už si vyberete jakoukoli verzi. Nutí čtenáře k zamyšlení, probouzí fantazii. Líbila se mi přirovnání stavu zvířat v jednom příběhu k situacím, které se udály lidem v příběhu alternativním.
Knihu jsem před tím neznala, příjemné překvapení.
Vybráno do ČV bod 20.