Plavba Vegy kolem Asie a Evropy - s historickým přehledem cest podél severního pobřeží starého světa. Díl 2.

01.01.2018

(SPOILER) Dva díly ,téměř 660 stran textu,ale i nádherné byť černobílé ilustrace resp. překreslené fotografie, protože v době vydání knihy ješte tiskařské techniky nebyly na takové úrovni jako dnes. Psáno starým českým pravopisem a stylistikou což někdy trochu zdržuje,ale jinak se čte báječně a čtenář má tak pocit že se opravdu ocitl v 19.století a pluje spolu s námořníky Vegy...
Není to jenom cestopis a místopis,ale i historie objevů severovýchodního průplavu při mapování sibiřského pobřeží.Já osobně jsem nejvíc hltal Barentsův příěh,ale píše se zde i o kozáckých objevech a plavbě Behringa v ruských službách...
Přímo úžasné jsou kapitoly o dnes již zaniklém světě obyvatel západní sibiře Laponců a Samojedů.Ve druhém díle dokonce celé dvě kapitoly věnoval Čukčům-národu severovýchodní sibiře,kam se nedá ani dnes dostat jen tak snadno.Detailní ilustrace předmětů jejich dení potřeby a různé popisy situací dokreslují stav tohoto národa z konce 19. století.
Byl jsem překvapen informací,že kosti a kly mamutů jsou rozesety po pobřeží Východosibiřského moře, kde je prakticky nemožné je minout.A články na netu mu dávají za pravdu.Odhaduje se,že jenom v roce 2017 místní obyvatelé nasbírali cca 80 tun mamutích klů,které prodávají do ciziny...
V závěru druhého dílu jsem se bavil popisem měsíc trvajícího putování po Japonsku,které zrovna v tom období prožívalo reformní éru Meidži.Je až neuvěřitelné srovnávat Nordenskjoldovy zápisky z tehdejšího konce feudalizmu v Japonsku s dneškem,kdy tato země patří mezi nejvyspělejší státy světa.
Knihu jsem dlouho sháněl a nelituji čas u ní strávený...

TIP pro CESTOVATELE:
Pokud někdy navštívíte museum A Andreého ve městě Granna ve Švédsku,je zde k vidění poměrně zachovalý původní pozorovací koš jednoho ze stěžnů Vegy.