Plavby sebevrahů - Na primitivních plavidlech napříč
Miroslav Náplava
https://www.databazeknih.cz/img/books/37_/377519/mid_plavby-sebevrahu-na-primitivnich-pl-7qd-377519.jpg
5
48
48
Knihu v dárkovém provedení doplňuje CD Eduard Ingriš: Muž, který měl být zapomenut. Zažijte neuvěřitelné výpravy odvážlivců napříč oceány! Na primitivních plavidlech napříč oceány – s úvodním slovem Thora Heyerdahla jr., Miroslava Zikmunda, Miloslava Stingla, Petra Horkého a doslovem Niny Ingrišové. K největším dobrodružstvím dvacátého století patří plavby odvážlivců na primitivních plavidlech napříč oceány. Jména Thor Heyerdahl nebo Eric de Bisschop vešla do historie mořeplavby i vědy. Opomíjeným hrdinou, který se v padesátých letech dvacátého století vydal s vorem Kantuta napospas vlnám Pacifiku, byl Čech Eduard Ingriš. To však nebylo jediné Ingrišovo velké dobrodružství. Za první republiky začal jako veleúspěšný hudební skladatel – kromě množství operet je i autorem stovek písní, včetně slavné Niagary. Po odchodu z Československa prožil po roce 1948 dramatické období, kdy se téměř bez prostředků protloukal Jižní Amerikou, aby se nakonec i tam stal obdivovaným hudebníkem a dirigentem, posléze filmařem a mořeplavcem. Podával si ruku s prezidenty, přátelil se s hollywoodskými celebritami, jeho filmová hudba byla nominována na Oscara, byl poradcem spisovatele Ernesta Hemingwaye a přítelem Thora Heyerdahla. A v rodné zemi upadl takřka v zapomnění! Třetí vydání Plaveb „sebevrahů“ (tak posádky plavidel častovali odpůrci) vychází po více než 70 letech po úspěchu legendární plavby voru Kon-Tiki. Před třemi lety balzové vory Tupac Yupanqui a Rahiti Tane, v rámci expedice Kon-Tiki 2, dopluly za 43 dní z Jižní Ameriky na Velikonoční ostrov. Legenda žije, dobrodružství pokračuje! Zcela unikátní CD Eduard Ingriš: Muž, který měl být zapomenut obsahuje písně Eduarda Ingriše v interpretaci Jana Matěje Raka a Štěpána Raka, doplněné komentáři Alfréda Strejčka, vycházejícími z deníku Eduarda Ingriše, seminární práce Vladislava Petráška a vyprávění Niny Ingrišové.... celý text
Přidat komentář
Na knihu, resp. audioknihu jsem narazila náhodou z výběru na idnes. Nevím proč, ale vůbec jsem o Eduardu Ingrišovi neměla ponětí a přitom taková osobnost! Je to škoda, že se o něm neví více. Proto tento knižní počin kvituji a doufám, že takto osvětlí ještě mnoho dalších a jí říkám díky :-)
Znáte Eduarda Ingriše? Ne? A znáte trampskou píseň "Teskně hučí Niagara"? Ano? Pak znáte i jejího autora Eduarda Ingriše! Ale věděli jste, že byl všestranným dobrodruhem, který, podobně jako Thor Heyrdhal, podnikl plavbu na balzovém voru napříč Tichým oceánem. Ingriš byl známými hudebníkem a později i kapelníkem symfonického orchestru v Limě, byl filmařem a dokumentaristou v USA, podnikal výpravy do Amazonie ...
Kniha je dokumentem o Eduardu Ingrišovi, ale má zavádějící název. Správně by se měla jmenovat Eduard Ingriš a plavby dobrodruhů napříč Tichým oceánem.
Kniha mapuje život E. I., ale v jeho případě jsou plavby na balzovém voru jen drobnou epizodou, v bohatém životě, tohoto skutečně žijícího Járy Cimrmana. Zdá se však, že autoři nenasbírali dostatek materiálu, atak k informacím o Ingrišovi připojili údaje o plavbách Thora Heyerdahla, Erika de Bisschopa a Williama Willise.
I přes tuto drobnou výhradu soudím, že se jedná o rozsahem krátkou, ale dobrou knihu. 80%!
To, že Eduard Ingriš napsal Niagáru jsem věděl, ale že byl světák a člověk všestranný, to mne dostalo. Audiokniha skvěle načtena - paralela mezi panem Čepelkou, který namluvil Ingriše a Járou Cimrmanem, který stejně jako Ingriš byl průkopníkem slepých uliček, je prostě jedinečná ;o))
Kdyby byl Eduard Ingriš vymyšleným hrdinou nějakého literárního počinu, myslela bych, že se autor zbláznil, požil, nebo oboje, v libovolném pořadí. Jenže Ingriš smyšleným hrdinou nebyl a jeho nepochopitelně a skoro neuchopitelně barvité životní osudy a neuvěřitelná dobrodružství jsou opravdové.
Zdaleka nebyl jen mořeplavcem. A už vůbec ne prvoplánovým dobrodruhem. Vynikající hudebník a dirigent, vyhledávaný fotograf, člověk mnoha talentů uplatňovaných na vysoké úrovni, inteligentní a skromný vizionář, odvážný a schopný člověk s řadou pozoruhodných i oslnivých kontaktů, sám filmař s vpravdě filmovým životem.
Poslouchala jsem audioknihu namluvenou pány Fridrichem, Čepelkou a Soukupem, moc se mi líbilo, jak. Těm, co rádi "čtou ušima", můžu vřele doporučit; jen určitě stojí za to doplnit si následně poslech o zhlédnutí fotek, map a dalších příloh v knize.
Dost jsem se vracela; smršť různorodých informací nenechávala člověka lelkovat, hned ztrácel nit. Ale to připisuji na vrub zcela a jen sobě, svým neznalostem a nepřipravenosti na text tak velkoryse všezahrnující, poskytující inspirující souvislosti i odpovědi ve smysluplném oblouku vyprávění, které mě nadchlo.
Jsou géniové, kteří září jako oči člověka, který to přehnal s extází. A pak jsou géniové, k jejichž osudům člověk musí přistupovat kriminalisticky – musí je exhumovat.
No a to je vlastně případ této (námětově) úžasné knihy. I ona se snaží vzkřísit jednoho takového génia, který navzdory svým úspěchům (a kvůli své důvěřivosti) není u nás tak dobře znám.
Co je ale trochu problémem, to je zpracování. Autor začíná u Thora Heyerdahla, navazuje pyramidami (tak na +- 2 odstavce), letmo políbí Heyerdahlovu legendární expedici Kon-Tiki, pak se pustí do Ingriše, přizve k tomu pana Zikmunda, načež obrátí list a věnuje se dalším „vorařským sebevrahům.“ Potom opět naváže na Ingriše, nechá jej umřít a začne vyprávět příběh, jak se autor a jeho kamarádi vydali do USA katalogizovat pozůstalost po Ingrišovi, načež do toho povídaní ještě připlete několik vorařů. To všechno završuje popisem svého setkání s Heyerdahlem a popisem Ingrišovy předválečné trampiády.
Knížka má něco kolem 230 stránek, přičemž spoustu z nich zabírají předmluvy a doslovy. Mnoho témat – málo stránek. Autor mi trochu připomíná jojo v rukou hyperaktivního dítěte – také hopsá nadzvukovou rychlostí. Tady je to ale na škodu.
Myslím, že v další edici by měl autor přidat pár (desítek) stran, a velmi zásadně přepracovat koncept.
Vytknout ale nelze technickou stránku věci, jelikož text doprovází skutečně velké množství barevných i černobílých snímků, map a nákresů.
Závěrem – hodnotit hvězdičkami nebudu, jelikož námět by byl za 5 a zpracování za 1, přičemž z úcty k popisovaným lidem tam tak nízké hodnocení prostě dát nemohu.
Přes všechnu svou kritiku knihu přece jen doporučuji.
Dobré i zajímavé počtení a dám při 70% 4*, ale budu zároveň kritický. Kniha je dost velký guláš a slepenec. Ničemu se nevěnuje naplno. Kdo bude čekat knihu věnovanou plavbám, musí být zklamán, protože tato tématika tvoří jen část knihy a je to rozkouskované. Autor se spíš snaží věnovat Eduardu Ingrišovi, ale jeho plavbám se věnuje skoro okrajově, takže v knize o plavbách "sebevrahů" čteme o operetním skladateli, dirigentovi, o objevování jeho pozůstalosti... Do toho všeho Náplava motá Miroslava Zikmunda (jelikož se také s Ingrišem znal a je to přece legenda, že?). Abych nezapomněl, autor se také zaobírá trampingem (vždyť Ingriš alias Jára Cimrman ho v Čechách zakládal) a nezapomíná několikrát propagovat "svůj" projekt Neznámá země. Také se dá říct, že kniha připomíná poskládané novinové výstřižky. Rozhodně se nejedná o propracovanou knihu věnující se jednomu tématu.
Tento žanr vubec nečtu. ale jako audioknihu, ktera vysla letos (2019) je naprosto suprově namluvena celkem třemi interprety.. AudioknIha mne opravdu velice bavila a ma strhující děj.. Doporučuji...
Skvela knizka o "znovuobjevenem" Eduardu Ingrisovi, ktery byl neco jako Jara Cimrman, hudebnik, skladatel, cestovatel, filmar, atd., pouze s tim rozdilem ze skutecne zil. Autor nesmrtelne Niagary, kterou vsichni zname od taboraku, odcestoval po valce do Jizni Ameriky a kvuli komunistum se uz zpatky nikdy nevratil. Knizka popisuje jeho zivotni peripetie a zejmena jeho prukopnicke plavby na balzovych vorech pres Pacifik a to v kontextu podobnych plaveb v te dobe a oblasti. Dale se seznamime i s dalsim dobrodruzstvim badatelskym, tentokrat autora knihy, o tom jak vlastne k znovuobjeveni Eduarda Ingrise doslo a o zachrane jeho pozustalosti. Navic je kniha doplnena velkym mnozstvim fotografii, cernobile vetsinou od autora knihy a barevne z Ingrisovy pozustalosti.
Chtel bych zminit, ze cela kniha take zapada do kontextu dokumentu o Miroslavu Zikmundovi. Zrovna ted ho opakuji v televizi a urcite stoji za shlednuti.
Taková nenápadná jednohubka, poodhalující dnešnímu čtenáři už skoro zapomenuté jméno Eduarda Ingriše. Povídání o Thoru Heyerdahlovi a Eriku de Bisschopovi, které se knihou také prolíná, je jenom takovou třešničkou na dortu.
Převážnou část knihy tvoří povídání o osudech E. Ingriše, a že jsou rozhodně zajímavé. Hudební skladatel, dirigent, filmař, fotograf, mořeplavec (zapomněl jsem na něco??) toho za svůj život stihl opravdu hodně.
Závěr knihy je pak věnován záchraně Ingrišova archivu čtveřicí Náplava/Horký/Zikmund/Kroc, která se zasloužila o přesun jeho pozůstalosti z USA, kde Ingriš zemřel, zpátky do Čech.
Velice příjemné čtení.
Štítky knihy
mořeplavba dobrodružství cestovatelé dobrodruhové podle skutečných událostí odvaha čeští cestovateléAutorovy další knížky
| 2017 |  Století Miroslava Zikmunda |
| 2002 | Sloni žijí do sta let |
| 2004 | Plavby sebevrahů |
| 2006 | Cuba Libre |
| 2012 |  Albánie - kráska se špatnou pověstí |
Moc zajímavé čtení. Jméno Eduard Ingriš jsem znala, ale nic moc víc jsem o tomto moc zajímavém pánovi nevěděla. Nenapadlo mě, že se potkali s panem Thorem Heyerdahlem. Znala jsem ho jako cestovatele, ale tady jsem ho objevila jako skladatele, dirigenta a výborného kameramana.
...svět je velký a času proklatě málo ...