Plavci na Sázavě
Jan Morávek
Plavci na Sázavě série
1. díl >
Plavci na Sázavě - 1932, román vypovídá o zašlé slávě sázavských vorařů Román zachycuje v obraze život vorařů a jejich rodin z jedné plavecké osady na řece Sázavě na rozhraní 19. a 20. století, popisuje nenávratně už zmizelý svět a život plavců dřeva po Sázavě, jejich radosti i strasti, lásky i nenávisti, boj se zaměstnavateli i svéráznou krásu kraje.... celý text
Přidat komentář
Posloucháno jako výborná rozhlasová hra. Tvrdý život vorařů, ohromný cit pro jejich furiantství, čekal jsem veselejší vyústění, které nepřišlo.Výborný, i když trochu pozapomenutý autor.
Po dlouhé době jsem se konečně dostal i k mému oblíbenému spisovateli. Kniha je moc pěkně napsaná a dokáže nás zatáhnout do prostředí vorařů. Tohle řemeslo už dávno zaniklo, ale přesto si myslím, že je dobré si knihu přečíst, aby jsme věděli, jak tvrdě a drsně se v té době žilo, milovalo a také umíralo.
!!!SPOILERY!!!
knížku jsem si chtěla přečíst na základě komentárů mých oblíbených (mi-380 a n.ezn.amy) a aha, našla v knihobudce :D a musím říct, že splnila očekávání..takové to pohlazení po duši, hezká čeština, drsný, ale krásný příběh..nahlédnutí do světa plavců..světa, který poznáváme chvilku před jeho zánikem. Tvrdý život na vodě, tvrdý kolem chalupy. Zažité vzorce chování, rodová nenávist, pozérství...Fanda a Vincek, snažící se toto překonat, nakonec však láska končí tragicky, taková baladická vsuvka..(a to jsem fakt nečekala, oči vlhké, ale jinak to nemohlo dopadnout, když se na to dívám s odstupem). Pak trojůhelník Pepíček-Emilka-Nanynka..tady v podstatě baladicky "kdo komu je souzen, ten ho dostane"...
Jak píše mi-380 - obohatila jsem si slovníček o výrazy faktor (ten nebyl celkem neznámý), prameny pro soustavu pltí - to mě zaujalo, také i samotný popis stavby voru z jednoduchých materiálů...autor nám také přibližuje kulturní život vesnice, jarmarky, poutě, svatby, zábavy, ale také pohřby. Rituály spojené se životem. Vyprovázení a vítání plavců. Živelné pohromy, tání ledu a potopa. jen ti lidi roztávají neochotně, často, až když je pozdě..ta hrdost je někdy opravdu úporná.
Doporučuji...a rozhodně do knihobudky nevracím ;)
Zase jedna opomíjená klasika z rodičovské knihovny. Neprávem, poctivé vyprávění o tvrdém životě našich předků na konci devatenáctého století, se čte dobře, děj je zajímavý i poučný. „Válka faktorů“ o „prameny“ se proplétá s pohledy do života posázavských rodin. Nebezpečnou a tvrdou práci vorařů by dnes nedělali ani bratři Ukrajinci a podobně dopadly i vzorce rodinných vztahů, kdy Pepíček by sice rád chudou Nanynku, ale podle jeho rodiny je pro něj jedinou správnou nevěstou Emilka ze statku, protože ta by do chalupy přinesla věno 1500 zlatých, krávu a duchnu, což je pomalu lepší než „rozsekat Majland“.
90 % (zatím 21 hodnotících s aktuálním průměrem 83 %).
…
Vysvětlivky:
Faktor – ten, co vede a rozděluje práci
Prameny – soupravy vorů
Rozsekat Majland – dobýt a vyrabovat bohatý Milán
…
Nic tak neimponovalo lidem od vody, kteří žili v neustálém zápase s nezkrotným živlem, jako silácký výkon. Nenechat se strhnout proudem, udržet rozbzíkanou krávu za rohy, rozpůlit jedinou ranou sekery špalek, na který jiný potřebuje dubovou palici a klíny, nadsadit zašejdrovaný zadek vozu jako dětský vozík a konečně, je-li třeba, zdvihnout celý stůl v hospodě a hodit ho na své protivníky, to bylo hrdinství, na něž se nezapomínalo.
První díl románu o plavcích na Sázavě, kdy Morávek věrně popisuje život v oblasti Kamenného Přívoza odkud pocházel, o jejich těžkém životě při plavení dřeva do Prahy, hádky o výši naplaveného dřeva, jejich radosti a strasti života. Krásně vypodobněný kraj kolem jeho milované Sázavy. Dodnes pokud jdete Posázavskou stezku z Pikovic do Kamenného Přívoza, tak na vás dýchne kouzlo místního kraje a hlavně nádherné Sázavy
Přiznám se, že jsem byla trochu skeptická, když jsem brala knihu do ruky. O to větší byla moje radost, když jsem jí četla, bylo to příjemné překvapení. Za sebe jí mohu doporučit.
Zajímavá kniha, která popisuje jedno již zapomenutou ,, životní existenci", nástrahy,lidské osudy lidí, kteří tuto práci(zaměstnání) vykonávali. I když bych řekla, že na těchto lidských osudech je znát jedno přísloví- ,, Boží mlýny melou pomalu, ale jistě.
Autorovy další knížky
1965 | Plavci na Sázavě |
1988 | Formani – vandrovníci – voraři |
1988 | Byl na Sázavě přívoz |
1977 | Zpáteční voda |
1970 | Lidé od vody |
V aknize jsem si poslechla příběh vlastně kroniku o vorařské dřině. Sázava by mohla vyprávět - kolik s vodou s ní odplavalo slz, kolik dřiny, kolik bojů o práci. V knize je vyprávěn osud nenaplněné lásky. Děj je velmi pěkný, o životě a nenávisti plavců.