Pláž utonulých
Domingo Villar
Jednoho podzimního rána zanese příliv na galicijskou pláž mrtvolu námořníka, který má ruce svázané plastovou páskou. Místní mluví o sebevraždě, ale stále více důkazů nasvědčuje tomu, že pravda je jiná. Inspektor Leo Caldas bude muset proniknout do prostředí uzavřené komunity malého rybářského přístavu, do světa, kde vítr zpívá příběhy o ztroskotáních lodí a lidé žijí v zajetí pověr. Zjistit pravdu není jednoduché, protože místní jsou k cizincům velice nedůvěřiví. Při vyšetřování Caldas neustále naráží na znepokojující, deset let staré události. Ve vesnici se povídá o ztroskotané lodi a o kapitánovi, který zmizel ve vlnách. Pláž utonulých je mrazivý příběh o pomstě, který nadchl čtenáře v celé Evropě.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 2013 , HostOriginální název:
La playa de los ahogados, 2009
více info...
Přidat komentář
V životě jsem detektivku nečetl, ale jedno školní nepovinné zadání mě k tomu přimělo. Zatím je to taky poslední detektivka. Myslím, že člověk musí být na čtení detektivek nějak zvyklý.... (fakulta architektury - ti co to četli možná tuší proč jsme to měli číst)
Sice zde máme detektivku se zajímavou zápletkou,ale je tu popsán i život v malé rybářské vesnici.Žádné potoky krve,fajn čtení.
To byla dřina. Celkem neschopný vyšetřovatel a jeho mlátička se motají na pobřeží a ne a ne se dobrat konce.
Celkem neobvyklý detektivní příběh z rybářského prostředí španělské Galicie.
Motiv tragedie z minulosti řeší sympatický komisař, ale nemá to jednoduché.
Vesničané jsou uzavřená komunita a neradi mezi sebe pouštějí cizince.
V závěru s minulostí zúčtují všichni.
Zajímavý román. Ke konci začal děj poněkud zpomalovat a já si říkala, jestli knihu vůbec dočtu. O pár stránek dál jsem ale zjistila, že zpomalení nastalo jen kvůli tomu, aby v závěru knihy mohlo napětí eskalovat a vystřílet ze samopalu munici možných podezřelých..
Zajímavě zpracovaný kriminální román od španělského autora Dominga Villara, který pracuje na filmových i televizních scénářích a v roce 2006 mu vyšla knih „Ojas deagua“ (Oči v barvě vody), kde se poprvé objevil inspektor Leo Caldas. V roce 2009 následovala kniha „La playa de los ahogados“ (Pláž utonulých), která je zároveň od tohoto autora první knihou vydanou v ČR.
Kniha je zvláštní hlavně tím, že přestože detektivní zápletka čiší ze všech stránek, tak stejně důležité je i pozadí zobrazující život v malé rybářské vesnici na jihu Galécie. Čtenáři je tak předložena nejen napínavá detektivka, ale i obraz lidí, kteří tvoří semknutou komunitu a cizí lidi mezi sebe nepouštějí. Vždy se na sebe mohou spolehnout, a pokud se někdo třeba odlišuje, tak ho neodsuzují, protože k nim patří. O to horší je pro ně jen pouhá myšlenka, že by mezi nimi byl vrah.
„Pláž utonulých“ se čte velmi snadno, je totiž rozdělena do krátkých kapitol, to udržuje čtenáře ostražitého a nutí ho přemýšlet nad dějem. Sice se nedočkáme akčních scén jako v nějakém thrilleru, ale za to si užijeme poctivou detektivní práci, za kterou by se nemusel stydět ani Sherlock Holmes. Policie zde musí z maličkostí poskládat případ a rozhodně se tohoto úkolu inspektor Caldas zhostil na výbornou.
Je to skvělá krimi detektivka, kde převažuje deduktivní myšlení a zkušenosti s místními lidmi.
Čtivá knížka, napínavý děj, zajímavé prostředí. Kdybych chtěla být hnidopich, asi bych se mohla pozastavit nad některými detaily, ale nechce se mi. Je to prostě fajn oddechová detektivka, která mě bavila a ráda si někdy přečtu něco podobného.
Vcelku standardní detektivka, ale čtivě napsaná, ideální na dovolenou. Hodně mě bavilo prostředí, v kterém se odehrávala, ve Španělsku u moře, mezi rybáři. Od Villara bych si po této knize klidně přečetla i něco dalšího.
Děj detektivky se vlekl celkem pomalu, ale zhruba poslední třetina knihy to napravila. Oceňuji - pro mě - zajímavý náhled do života námořníků. Pěkné a pohodové čtení na léto
Pomalu plynoucí detektivka, krásně vykreslené prostředí i lidé. Pro mne hodně zajímavé, k moři nejezdím, takže jsem ocenila exkurzi do pro mne neznámého kraje.
I příběh samotný mne zaujal, nic akčního a strhujícího, přesto jsem s chutí četla dál a dál. Má to atmosféru a je mi líto, že nevyšel i první díl, abychom věděli více o Albě. Doporučuji.
A ještě něco - každá kapitola je uvedena nějakým slovem - plus jeho významy - jako ve výkladovém slovníku (slovo se pak v kapitole vyskytlo). To byl neobvyklý prvek, ale přínosný. Sama jsem si vždy na začátku kapitoly nejdříve zkusila na všechny možnosti přijít, až pak jsem si je přečetla. Výborný autorův nápad!