Plyn, plyn..., pak oheň
František R. Kraus
https://www.databazeknih.cz/img/books/43_/434731/mid_plyn-plyn-pak-ohen-aXo-434731.png
5
24
24
Autobiografický příběh odehrávající se v době druhé světové války v koncentračním táboře Osvětim. František Kraus velice poutavě popisuje vlastní zážitky z tábora, které jsou dnes již nepředstavitelné a známé především jen z válečných filmů. Kniha vydaná bezprostředně po skončení války je živým svědectvím nekonečného utrpení holocaustu.... celý text
Přidat komentář
Jako mnoho jiných vzpomínek pamětníků z koncentračních táborů, i tato mne naprosto pohltila. Navíc mi byl tentokrát blízký i styl vyprávění. Kromě líčení hrůzných zážitků nebo třeba drobných milých vzpomínek, které pomáhaly překonat těžkou dobu, také zde rezonuje to, co trápilo mnohé z přeživších: proč oni přežili a jiní ne? Tábor v nich zanechal pocit viny. V obětech! Důmyslná destrukce ducha... Do svobodného života se autorovi již vlastně vrátit naplno nikdy nepodařilo. Za dráty totiž zůstala jeho zlomená vůle...
Celá knížka je děs a hrůza! Výpověď člověka, který se chtěl, respektive musel podělit o otřesné zážitky z koncentračních táborů. Snažil se nám, co to nezažili, sdělit nesdělitelné. O to víc je kniha ceněna, neboť vyšla bezprostředně po válce.
Utrpení člověka, kterého nesmyslné týrání, mučení jeho a zabíjení jiných, naprosto zlomilo....Na knížce je znát, že je napsaná bezprostředně po válce. Velmi, velmi smutná a beznadějná. Uf.
Holá bolest. Holá tma. Holé utrpení. To všechno je v té knížce, naházené bez ladu a skladu, tak, aby si to čtenář v hlavě probral sám. Na můj vkus až moc otesaný, takový strohý text, avšak působivý. Na první pohled útlá, malá knížka, ale tak moc napěchovaná násilím a brutalitou fašistů v koncentračních táborech. Číst to, mě vyloženě bolelo.
Velmi pusobiva kniha. Tim vice, ze je psana osvetimskym veznem (ceskym novinarem) v prubehu a bezprostredne po ukonceni valky (vse tedy bylo jeste v zive pameti). Nejde o klasicky pribeh, spise vypraveni, ktere se snazi na konkretnich udalostech a konkretnich lidech popsat bezny zivot v osvetimskem a nasledne jeho pobocnem tabore: mnohdy jde o zazitky, ze kterych vstavaji vlasy hruzou a clovek premysli, co by v takove situaci udelal on (vypraveni je vedeno v prvni osobe, a tak je znamo i prozivani samotneho vezne). Jedna se o prinosny prispevek k pochopeni a dokresleni povahy pracovnich, koncentracnich a vyhlazovacich taboru nacistickeho Nemecka.
Tuhle knížku jsem objevila zcela náhodou v naší "stoleté" knihovně. A jelikož se o téma Holocaustu zajímám, nešlo si ji nepřečíst. Autor svoje vlastni zážitky popisuje neuvěřitelně procítěně až jde mráz po zádech, a dokážete si uplně živě představit celou tu hrůzu za Osvětimským ostnatým drátem. Na tyto hrůzy by se nemělo zapomínat, a myslím, že tato kniha by měla být důkazem, co vše si museli lidé vytrpět během 2.světové války...
Autorovy další knížky
| 1946 |  Plyn, plyn..., pak oheň |
| 2020 | Povídky ze Svrabové čtvrti: Zmizelý svět židovské Prahy |
| 2000 | Kat beze stínu |
| 1960 | Proměněná zem |
| 2011 | Tisíce obyčejných smrtí |
Malá útlá knížka,která se vám dostane pod kůži.Velice silné vyprávění.