Plyniem ako rieka
Shelley Read
Na úpätí mohutných hôr Colorada preteká okolo mestečka Iola rieka Gunnison. V 40. rokoch 20. storočia tu ľudia žijú v izolácii pred okolitým svetom. Sedemnásťročná Victoria vedie po smrti matky domácnosť na rodinnej broskyňovej farme. Ale v deň, keď jej cestu skríži záhadný cudzinec, už nič nebude také ako predtým. Victoria sa čoskoro musí vzdať všetkého, čo jej je blízke a drahé, a utiecť do divočiny. Tu zo všetkých síl bojuje o prežitie – svoje aj svojho nenarodeného dieťaťa.... celý text
Literatura světová Romány Historické romány
Vydáno: 2024 , LindeniOriginální název:
Go As A River, 2023
více info...
Přidat komentář
Melodramatické, sladkobolné, romantické, přehnané až k neuvěření. Na pozadí sice téma plánu přehrady, která vezme lidem jejich domovy a celou vesnici, ale v příběhu se toto téma prakticky ztratilo, rozmělnilo. Místo toho neuvěřitelné chvilkové dívčí poblouznění, s následky a podivným rozhodnutím odejít do divočiny. Další osudy hodně málo uvěřitelné, především samotný happy end.
Silný příběh, působivý nákres jedné historie, kterou Viktorie proplouvá a žije ji jak nejlépe umí,s bolestí v srdci a vírou na shledání....
Krásná silná kniha plná lásky a bolesti. Plná krásy a zlosti. Plná přírody a lidí. Doporučuji všem pro její neobvyklý příběh a pro dar života, který odkrývá.
Srdceryvný příběh, u kterého dle vyjádření autorky, plakal i manžel. Opravdu není co dodat. Přečteno na jeden zátah
Tak tohle byla krásná kniha.
Hned v první části mi pukalo srdce, jaký dokážou být lidi svině! Bylo mi Willa tak hrozně moc líto, jak se k němu všichni chovali, až hrůza, že tohle někdo musí snášet. Jednání Victorie mi v druhé části přišlo, až na hlavu, jak si mohla myslet, že tohle bude fungovat a všechno bude v pořádku? Ale je to kniha, takže to dobře dopadlo, ale v reálu si tím nejsem tak jistá. Poslední část byla super, vrácení se ke kořenům a řešit věci, co za sebou nechala.
Krásné popisy krajiny, mělo to hloubku - hrozně mi připomínalo knihu Kde zpívají raci.
Jednu hvězdičku musím strhnout za konec, doufala jsem, že bude popsáno jak se bude dále vyvíjet.
Krásná kniha, neobvyklá, zajímavý příběh a musím říct, že se mi líbila mnohem víc než Kde zpívají raci. O hrdince se toho dozvíme hodně, ale o Wilovi skoro nic, tam se autorka mohla více rozepsat. Victorinino chování se mi někdy příčilo, ale jak může člověk vědět jak se zachová v těžké situaci? Victorie byla silnou ženou a nechala se vést svou řekou, aniž by si stěžovala.
Krásná kniha s nádhernou obálkou. Příběh ženy, která se pere se životem, přesto je odhodlána žít dál. Kniha plná emocí a popisu krásné přírody.
Půjdu proti proudu, ale mě příběh zas až tak neuchvátil. Začátek mě moc nebavil, nemohla jsem se začíst, zlepšilo se to zhruba od poloviny knihy. Největší problém jsem však měla s tím, že jsem neuvěřila lásce mezi Victorií a Wilem. Nevím, proč se vlastně měli rádi. O Wilovi jsme se v podstatě nedozvěděli vůbec nic, sama Victorie přiznává, že o něm nic neví, tak na jakém základě bychom ho měli milovat a tu jejich lásku adorovat a prožívat s nimi trápení?
Už dlouho se mi nepoštěstilo přečíst tak skvělou knihu. Další slova jsou zbytečná. Prostě si jí přečtěte.
Jedna z nejlepších knih, co jsem kdy četla. Neuvěřitelně smutný a silný příběh. Nikdy nezapomenu.
Moc se mi líbilo, krásně četlo....Každá doba má svá úskalí a do toho ještě připleteme svá škobrtnutí, svá dobrá či špatná rozhodnutí..... hrdinka knihy se odhodlaně postavila překážkám...¨
Romantický broskvový sad tomu dal vůni...
Kniha byla krásně napsaná. Děj začíná ve 40. letech 20. století v Coloradu. Mladá dívka se zamiluje do muže, kterého nikdo neschvaluje, a stanou se věci, které způsobí, že její život úplně změní směr. Je to smutný příběh a spisovatelka odvedla dobrou práci při předávání těchto emocí.
Konec je smutný/veselý konec a vidím, jak tato kniha dokáže člověka při čtení rozbrečet. Taky jsem měla na krajíčku.
Umět tak být řekou. A dokázat se od sedmnácti tak prát s životem, s plnou odpovědností čelit všem úskalím, umět se jim postavit a přijmout veškeré následky jako hrdinka knihy. Moc pěkný příběh. Mnoho zde již bylo napsáno, tak už jen doporučuji k přečtení.
Kniha je čtivá, příběh vás chytne a bude vám krásně, úzko, pocítíte vděk i smutek i naději.
Nejvíce oceňuji krásné popisy přírody a života, prolnutí těchto dvou neodmyslitelně k sobě patřících aspektů.
"Každý den jsem prožila podle svých představ a byl to dobrý život. Věděla jsem, co mi chybí, ale zároveň jsem si vážila toho, co tu je."
Torie je hrdinka, o které byste si chtěli číst každý den. Moc hezké.
Tento smutný příběh mě chvílemi trhal na kusy. Plyne jako řeka, někdy divoce, jindy poklidně.
Milý příběh,který plyne,ale od kterého jsem očekávala o malinko víc. Ač bolestivý,tak na mě až moc přeslazený. Asi chápu,proč ho někteří připodobňují ke knize Kde zpívají raci...ovšem takový příběh může být jen jeden.
Krásná kniha, která je sice plná bolesti a smutku, ale také vnitřní síly, naděje a moudrosti. Nejlepší kniha, jakou jsem četla za hodně dlouhou dobu a které za mě není co vytknout. Navíc oceňuji i skvělý překlad. Rozhodně si ji přečtěte!
Krásné čtení, tolik lidské odvahy, odhodlání, naděje, ale i smutku a zloby. Opravdu silný příběh. A to napětí na konci, moc jsem fandila Viktorii. Autorčin závěr mě nezklamal. Uf, to bylo něco!!!