Plyšová hračka
Jukka Behm
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/481527/bmid_plysova-hracka-itp-481527.png
3
43
43
Akú cenu má nevinnosť? Pätnásťročná Emília má nezvyčajné tajomstvo. Necháva si platiť dospelými mužmi za svoj čas. Podivní obdivovatelia komentujú jej fotografie na internete a bez zaváhania dávajú mladému dievčaťu, čo si zažiada. Emília nemá nikoho, komu by sa zverila, iba svoje plyšové hračky. Rodičia by jej nerozumeli. Matka je večne zahĺbená do svojho počítača a otec má zdravotné problémy, s ktorými sa sám ťažko vyrovnáva. Ani najlepšia priateľka Lila na ňu nemá čas, ale to Emílii neprekáža. Má predsa všetko pod kontrolou. Veľmi rýchlo však zisťuje, ako ľahko sa dá podľahnúť temnej stránke internetu. A aké ťažké je z nej uniknúť... Román o pokušení, sexualite a nebezpečenstve naháňania lajkov na sociálnych sieťach za každú cenu.... celý text
Literatura světová Pro děti a mládež Dívčí romány
Vydáno:
2021
,
Yoli (SK)
Originální název:
Pehmolelutyttô, 2017
více info...
Přidat komentář
(SPOILER)
Průměr. Z tak silného tématu se dalo vyždímat víc.
Oceňuju vyprávění z pohledu patnáctileté holky. Jako bych četla její deník. I když, jak jsem v průběhu čtení vzpomínala na období, kdy bylo 15 mně, asi už jsem se chovala (a mluvila) o trochu víc dospěleji (což není špatně – určitě se s ní ztotožní spousta jejích vrstevníků a o to jde předně).
Doporučení na obálce je 17+, ale v 17 už je (dle mého) pozdě na to dělat bububu, i když chápu, proč je doporučení nutné. V příběhu mi bohužel chybí pořádné rozuzlení, poučení … asi každému dojde, že to, co Emilie dělá je špatné, ale že je lehké se do její situace dostat. V takovém věku daleko nedohlédne a důsledky nedomýšlí. Zvlášť, pokud ji láká sebepoznávání a sexualita tak, jak jsou vyobrazeny v knížce. Čekala bych ale, že se stane něco víc než „jen“ to, že ji rodiče odhalí na seznamce. Jasně. Pro ni je to víc než dost – ostuda, zklamání (nekomentuju, jací ti rodiče jsou – a jak ploché jsou i další postavy). Ovšem překvapuje mě, že jí to do té doby vycházelo. Nikdo ji vlastně neobtěžoval, vše měla pod kontrolou … pochybuju, že by to tak bylo i v reálu. Až na jedno drobné vyhrožování, které se přehnalo stejně rychle jak přišlo – svět internetových úchylů si představuju nekompromisnější. A scéna s kamarádkou na party se nesla v podobném duchu – ne, nemuseli ji znásilnit a autor z toho nemusel udělat hororovou scénu, ale přišlo mi to hrozně povrchové.
Knížka se četla vesměs dobře, rychle plynula (i proto, že má málo stran) a nebylo to špatné. Jenom jsem celou dobu čekala na scénu, která mě zvedne ze židle. Něco, co mě dostane. A nic nepřišlo. Škoda.
"Plyšáček" mě na první pohled zaujal jak svou výraznou obálkou, tak i samotnou anotací. Téma, kterému se kniha věnuje, v posledních letech stále více rezonuje společností, což považuji za velmi pozitivní. A co se týče počtu knih, které jsem přečetla s tímto tématem? Je jich pomálu a proto jsem se rozhodla to napravit.
Samotné čtení bylo svižné, příběh plynul lehce, ale bohužel mě nezaujal tak, jak jsem očekávala. Od knihy jsem si slibovala o něco hlubší a možná i intenzivnější uchopení tohoto důležitého tématu. Co mě v průběhu příběhu zarazilo, bylo chování hlavní hrdinky Emilie, které mi přišlo neodpovídající jejímu věku, což mi kazilo celkový dojem.
Přestože oceňuji skvělý námět a dobrý úmysl autora, zpracování mě bohužel příliš neoslovilo. Kniha ve mně nezanechala ten silný dojem, jaký jsem od ní očekávala, a i když jsem ji dočetla, nemohu říct, že by mě skutečně zasáhla.
Taková obyčejná knížka. Jako jo, dalo se to, ale nějak mi tam chyběla pointa.
Holka, která má na první pohled obyčejný bezproblémový život, normální rodina, ale ukazuje se, že to není tak ideální, jak to může na první pohled vypadat. Rodiče se jí moc nevěnují a nestarají se, co dělá, a podle toho to tak vypadá. Začne se stýkat s cizími muži z internetu a nechá si od nich dělat kdoví co, hlavně je nadšená, že za to dostane peníze. Přišlo mi teda dost špatné, že rodiče neměli tušení, co 15leté děcko ze základky ve volném čase vyvádí. Chápu, že asi neví, co dělá na internetu, ale že ani nevěděli, s kým tráví čas? Že jezdí do jiných měst a potkává se tam s cizími chlapy? To je teda dost špatné. Pořád jsem ale čekala, kdy se stane něco zásadního, myslela jsem, že hlavní postava zažije nějakou zkušenost, ze které se poučí, nebo tak něco. Tady to ale skončilo tím, že jí na to přišli rodiče, a tím kniha skončila. Mohlo to aspoň pokračovat, jak to řešili dál...
Kniha byla dost krátká, přečetla jsem ji tak za hodinu. Nebyla špatná, četlo se to dobře, ale nějaká ta pointa tam prostě chyběla.
Kniha od Jukky Behm je silný a znepokojivý příběh, který zkoumá temná zákoutí dospívání v digitální éře. Hlavní hrdinka Emilie se ocitá v nebezpečném světě, kde si na internetu nechává platit od neznámých mužů za svůj čas. Autorka mistrně zachycuje Emilinu izolaci, nedostatek podpory ze strany rodičů a přátel a její nebezpečnou iluzi, že má vše pod kontrolou. Plyšové hračky, její jediné důvěrnice, symbolizují ztrátu dětské nevinnosti a nástup světa, který je mnohem nebezpečnější, než si Emilie uvědomuje. Kniha je mrazivým varováním před riziky, kterým mohou mladí lidé čelit online.
---CO SE MI LÍBILO---
- velmi aktuální téma, bohužel již pár let, troufám si říct, že neznám kolem sebe slečnu či ženu, která by s něčím podobným neměla zkušenost (buď osobní nebo zprostředkovanou)
- čtivé
- krátké kapitoly
- skvělý zpětný pohled na rodiny - na to, kde se ukrývá problém - jistá nefunkčnost, pocit samoty, že mě nikdo nemá rád, nemá na mě čas, nepochválí mě - a pak najednou tyto pocity přijdou, bohužel sebou však nesou i něco dalšího, co však mnohdy dívky nedomýšlí, protože se cítí milované a obletované
---CO SE MI NELÍBILO---
- Emiliino myšlení mi mnohdy přišlo mladistvější, jakoby to psal někdo, komu je třeba 12
- rodiče - asi zbytečné komentovat
- konec - nějaké řešení? Konec byl dle mě velmi uspíšený, možná měl čtenáři navodit konec, který si může domyslet, mě tam však chyběla opora rodiny, řešení problému, pochopení toho, co se stalo
- trošku mi přišlo, že se vše bralo jako normální - musím ocenit, že v knize není násilí, že se muži k Emilii chovali slušně (aspoň něco!)
Z příběhu Vám bude smutno, úzko. Zároveň víte, že je to něco, co se děje a pokud máte ve svém okolí dcery, sestry, neteře, budete doufat, že budete mít vždy otevřené srdce i mysl a budete tu pro ni za všech okolností!
"Takže: mládí je vězení a většina zabásnutých z něj plánuje utéct. A s přibývajícím věkem se do něj kdovíproč chtějí vrátit. Chtějí si znova odsedět to, co už si jednou odseděli."
Kniha mi byla poskytnuta v rámci spolupráce s Knihkupectví Luxor za účelem recenze.
Na dost malým rozsahu dostanete dost hustou nálož toho, na co bychom já a moje kamarádky reagovaly otázkou "Why are men?" - 'krásně' to reflektuje nejen poslední dobu a otázku bezpečí dětí a dospívajících na internetu (i mimo něj). Z některých pasáží si myslím, že řadě čtenářů nebude úplně dobře. Smutné je, že já osobně jsem díky osobním zkušenostem překvapená nebyla. A myslím si, že tak to má spousta (převážně) holek/žen.
Osobně mi moc neseděl způsob vyprávění, přišlo mi nesourodý a místy jako by šlo o daleko mladší vypravěčku. Něco bych si dokázala ospravedlnit, ale působilo to na mě trochu jako kdyby autor podceňoval mentální kapacity svých čtenářů.
Taky mi přišel dost odbytý závěr a "rozuzlení" knihy. Jestli z něj mělo plynout nějaké poučení, tak se podle mě díky rychlosti, který konec knihy nabral, vytratilo a ještě to vyznělo skoro jako "ty za to můžeš, tebe za to potrestáme"..
Nicméně mi i tak přijde, že knížka není ztracený čas - má cca 150 stránek a celkem jasně ukazuje to, jak brzo se děti snaží být dospělý a nebo se dospělým zalíbit a/nebo jak snadno se na internetu ztrácí kontrola a člověk se může dostat do problémů, což mi přijde dobrý si jakýmkoliv způsobem jednou za čas připomenout - dokumenty, podcasty, nebo i tímhle (zdánlivě) fiktivním příběhem v knížce.
Nechápu zdejší nízké hodnocení. Ten strohý deníčkový styl je záměr a kniha má všechny prvky soudobé moderní literatury určené pro výše zmíněnou věkovou skupinu, ani jediné slovo odchylky, která by byla určena jiné kategorii čtenářů. Kdo k této novele přistupoval jakkoliv jinak, zřejmě se dočkal zklamání.
Jediné pozitivum, které jsem našla, je, že to bylo celkem dobře napsané a měla jsem to přečtené během jednoho dne. Jinak kniha byla nepřehledná, Emilie se nechovala na svůj věk a chybělo mi nějaké rozuzlení.
Námět knihy mi přišel skvělý. Ale ten styl psaní? Hlavní hrdince mělo být patnáct a přišlo mi, že chvilkama se chovala tak na osm. Zpracování mi bohužel vůbec nesedlo.
Je to dobře napsaná kniha ale spíš pro děti....
Hlavní hrdinka dobře popisuje svou rodinu i dnešní internetovou dobu. Trochu mrazivá pro rodiče..
(SPOILER)
Otřesná kniha. Otřesná!
Emilie, která má mít 15 let, se chová nejvýše na 12. To jak rozmlouvá s plyšáky (i její sedmnáctiletý bratr) se vůbec nehodí pro člověka jejího věku. Ale co je nejdůležitější. Takhle kniha má být mířena na mládež a varovat před nebezpečím, které může přijít s rozvíjející se sexualitou. Tahle kniha to ovšem prezentuje tak, jako že je to všechno chyba Emilie, že ji v parku někdo dá peníze za to, že se na něho bude dívat, jak masturbuje. Že je její chyba, že ji nějaký muž říká, že může být modelka a že on je fotograf, a pak po ní chce fotit nahé fotky. Jak jiný od ní vyžádá fotku v podprsence (a ona ji pošle, vždyť je to přece její "přítel"), a pak jí vyhrožuje, že ji zveřejní, když se s ním nesejde.
Autor asi zapomíná, že Emilie je dítě, a že ji tito dospělí muži jen zneužívají. Prezentuje to, jako by se z Emilie stala prostitutka, a je jenom její chyba, že se pak cítí "špinavá". Celou dobu jsem doufala, že na konci bude alespoň nějaká rozmluva. třeba s rodiči, kdy si Emilie uvědomí, že byla zneužita a že nic není její chyba. Ale ne, matka na ni byla jen naštvaná.
A to nemluvím a ni o tom, jak její kamarádku, která byla v bezvědomí z alkoholu, kluci začali svlékat a dívat se na její nahé tělo (a bůh ví, kam by to zašlo, kdyby nebyli Emilií vyrušeni), ale tento incident byl brán jenom jako "však to jsou kluci, chtěli se jen podívat na holku, co není na videu".
Chápu, že kniha je psaná z pohledu Emilie, a tudíž je možné, že by všechny tyto incidenty brala takto. Ale o to víc mi chybělo nějaké rozuzlení, kdy by byl ukázán opak, že toto není normální ani v pořádku.
Proto kdyby někdo přemýšlel, že tuto knihu koupí svému dítěti, zvláště mladšímu, u kterých je nejvíce pravděpodobné, že by se v těchto situacích zachovali podobně jako Emilie, aby tuto knihu rozhodně nekupovali. Protože tato kniha v podstatě říká, že chlapy po mladé holce vždycky půjdou, a toto dítě! je pak za to v lepším případě zodpovědné, v horším, že je děvka.
Je naprosto nad moje možnosti si představit, co taková kniha dá náctiletému člověku.
Pro mě to bylo neuchopitelné a spíš jsem přemýšlela nad tím, abych jako rodič v budoucnu takto neselhala.
Hlavní postava byla osamocená, zaskočená, zvědavá, bez podpory, bez znalostí ... v hodně náročném světě dospívajících dívek současnosti.