Po Božích stopách
Ivana Noble
Druhé, opravené, vydání. Řeč o náboženské zkušenosti není zcela cizí ani lidem, kteří nepatří do žádné náboženské instituce. Ale jak s ní pracují křesťané, jejichž tradice na náboženské zkušenosti a její interpretaci stojí? Tvrdí, že jejich zkušenost Boha nemá se zkušeností ostatních nic společného? Že Bůh, který se zjevil křesťanům, je jiný než ten, jehož vzývají jiná náboženství nebo jehož tuší hledající člověk, který ztratil zázemí náboženské praxe? Křesťané vykládají různé zkušenosti setkání s Bohem, přímé i zprostředkované Písmem, církví, tradicí, ale také kulturním prostředím, do kterého patří. Teologie, jež interpretuje náboženskou zkušenost, spoléhá na tato prostředkování, která jí propůjčují kategorie porozumění a moudrost rozlišování toho, co je a co není autentické. Ivana Noble podává náčrt některých hlavních témat a přístupů současné katolické, pravoslavné a protestantské teologie. Rozebírá vztah mezi teologií jako vědou a jako duchovní cestou, mezi Božím zjevením a Božím tajemstvím. Zabývá se otázkami, co je pro křesťana autoritativní tradicí, a co má dělat, když se nároky této tradice staví proti jeho zkušenosti či proti jeho svědomí, nebo dokonce když nároky tradice staví jednoho člověka proti druhému. Dokládá, že naše interpretace tradice i zkušenosti je vždycky dítětem své doby, že z kultury, v níž vzniká, přebírá hodnoty a vzorce myšlení, ať už s nimi souhlasí, nebo s nimi polemizuje. Noble ale zároveň stopuje způsoby, kterými věřící lidé ukazovali a ukazují, že Boží řeč, která na sebe bere náš čas a prostor, na ně nemůže být redukována.... celý text
Přidat komentář
Autorovy další knížky
2012 | Ranní meditace - Opravna duší |
2004 | Po Božích stopách |
2009 | Konverze a konvertité |
2011 | Křesťanství a romantismus |
2012 | Cesty pravoslavné teologie ve 20. století na Západ |
Tahle knížka je skvělou a zcelující literaturou jak pro věřící, tak pro nevěřící. Být pedagožkou, asi bych ji zařadila jako povinnou literaturu pro obory humanitních studií. Poznat středoevropský rámec, který vyrostl na řecké a křesťanské kultuře, které daly základ moderní kultuře evropské, nelze bez částečného poznání teologického myšlení, které nám stejně jako myšlení filosofické pomáhá uchopit naše dějiny i jejich klíčové zvraty.