Po loveckých stezkách
Jaroslav Müller
https://www.databazeknih.cz/img/books/61_/61565/bmid_po-loveckych-stezkach-kl3-61565.jpg
4
3
3
Scenárista populárního televizního seriálu Lovy beze zbraní oslavil v knížce krásu české a slovenské přírody a život jejích obyvatel. Vypráví o neopakovatelných zážitcích čtyřčlenného televizního štábu při natáčení tetřívčího toku, při pozorování volavek, divokých hus, kamzíků a jelenů, líčí půvab rybaření i pobyt v primitivních podmínkách daleko od civilizace.... celý text
Přidat komentář
Človek má z príbehov v tejto knihe dojem, že poľovníci majú k prírode, a dokonca k zvieratám, skutočne cit. Padne síce niekoľko výstrelov a jeden nemiestny vtípek na norovanie ("Psíčku, kam jsi dal rozum? V které jezevčí či liščí noře jsi ho zapomněl?"), rozhodne ale nejde o ódu na poľovníctvo. Hlavné postavy "lovia" prevažne kamerami a foťákmi, padne aj otázka, načo sa vlastne tie zvieratá strieľajú, a v hororovej kapitole "Halál" sa čitateľ vžije do skutočnej pohromy, ktorou je pre prírodný svet priehrada. "Kdyby se jen protrhla!" řekne stíněně František.
Autorovy další knížky
| 1987 |  Přátelé Zeleného údolí |
| 1967 |  Lovy beze zbraní |
| 1990 |  Po loveckých stezkách |
| 1978 | Loďky z kůry akátu |
Odpočinkové příběhy "před spaním"..akorát mě květnatost a poetická stylizace Müllerových příběhů unavovala...čeho je moc, toho je příliš..i toho citu...působilo to na mě přehnaně... Lovci přírod trpící jejími rozmary, ale zároveň trpící dobrovolně...takoví "magoři"...dlouho jsem váhala, jak hodnotit...ubitá poetičnem jsem si říkala, že normálně 3*..možná méně...a pak přišla povídka Hálál...která je za čistých 5*...temná, tragická, strhující...a ta vylepšila moje celkové hodnocení....
a ještě jeden citát, kvůli kterému fakt nemůžu dát víc hvězd : ..."štípeme dříví, jako bychom tu chtěli zůstat přes zimu, pětkrát denně zametáme předsíňku i ložnici, porážíme suchý kmen, osekáváme větve a řežeme ho na silná polena, která házíme do malé kůlny za chatou, vynášíme popel a konzervy a zahrnujeme je vrstvami kamení, hlíny a mechu, střídavě mokneme a zase se sušíme, hledíme na hodniky, kter se nekonečně vlečou, pak cvičně rozebereme a složíme kamery, kopeme korýtka pro odtok vody za zadní stěnou chaty a civíme do nebe, které se na nás řítí novými a novými přívaly černých mraků, letících jako netopýři nad našimi hlavami."
uff..jednak věta na půl strany, a jednak - všimli jste si ?? to zakopávání konzerv ??? které třeba v Beskydech tahám po kýblech z lesa ??? za tuto prasárnu a "úklid" pseudomilovníkům přírody fakt fandit nemůžu, nebudu a nechci...jen dobře...a po seriálu se poohlédu v TV archivu.