Po pohřbu
Agatha Christie
https://www.databazeknih.cz/img/books/84_/84304/bmid_po-pohrbu-rBR-84304.jpeg
5
453
453
Hercule Poirot série
< 28. díl >
Smrt nejstaršího člena rodiny Abernethieových nikoho nepřekvapila. Byl sám a nemocný, život ho přestal zajímat poté, co ztratil svého jediného syna. Když se však jeho rodina sešla na pohřbu, zaskočilo pozůstalé tvrzení, že zesnulý byl zavražděn. Šlo o žert, provokaci, nebo je na tom něco pravdy? Vyloučit se to rozhodně nedá – na každého dědice čeká podíl na značném majetku. Jeden chce podnikat, jiný zahladit hříchy minulosti, další jen bezstarostně žít či splnit si životní sen… Jako blesk z čistého nebe pak zasáhne událost, která už nikoho na pochybách nenechá. Ke slovu se dostává policie i rodinný právník a ten o pomoc poprosí svého dobrého přítele – Hercula Poirota.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno: 2011 , Knižní klubOriginální název:
After the Funeral, 1953
více info...
Přidat komentář
Pěkně promyšlené, tak aby malé šedé buňky nezahálely. Hodně postav, vražda a Hercule Poirot, to je sázka na jistotu. Pěkné čtení.
A tohle bylo zase originální. Nechápu, kam na ty promyšlené zápletky Agatha Christie pořád chodila. Kulisy příběhu jsou obvyklé, zemře bohatý muž a dědicové se sejdou v jeho vile. Jeho excentrická sestra při tom jen tak mimochodem poznamená, že Richard „byl přede zavražděn, ne?“ To ostatní vpravdě šokuje, protože Richard Abernethie byl postarší a nemocný, a tak se ani moc nedivili, když zemřel. Když druhý den najdou brutálně zavražděnou jeho prostořekou sestru, scénář je nasnadě. Zabil ji stejný člověk jako Richarda, protože na jeho vraždu upozornila. Nebyl by to ale Hercule Poirot, aby rodině po pár dnech pozorování a několika rozhovorech neodhalil, že všechno bylo úplně jinak. Kniha byla skvělá jako všechny poirotovky, doporučuju.
Jeden z nejsmutnějších a nejlépe zapamatovatelných případů ACh a HP. Všichni se sejdeme v čajovně...
Ďalšia vydarená detektívka od A.CH.
Veľa postáv, zamotaná zápletka, veľa dôvodov na zločin a nakoniec prekvapivé rozuzlenie.
Pokud máte hébl (nos) jako indiánský náčelník Tatanka Yotanka, tak asi na pachatele lehce přijdete. Ta cesta k rozuzlení je velice příjemná, zvlášť, když vás po ní vede Hercule Poirot.
Tuto knihu mám moc ráda. Ještě párkrát si ji přečtu a budu moci recitovat slovo od slova. Ale co, je to sázka na jistotu a jak je vidět, mě to neomrzí. I filmové zpracování je velmi povedené.
Už od začátku tu bylo mnoho jmen, ale z minulosti vím, že je dobrý nápad přepsat si počáteční rodokmen, pak už to jede jako po másle.
Takže říkám ano, ke knize se s radostí vrátím
Klasika.
Venkovské sídlo šlechty a zbohatlíků.
Jeden mrtvý, a možná další?
Vždy se nechám Poirotem překvapit.
V knize hodně postav, je nutné se soustředit.
Co se může stát na pohřbu...nebo jinak...co může způsobit jedna smrt. Skvělý příběh. Doporučuju.
Při čtení jsem brzy zjistila, že jsem případ bohužel viděla zfilmovaný (což mi při půjčování knihy nedošlo) a tedy vím, kdo je vrah a jaký měl motiv. To mi na jednu stranu čtenářský zážitek trochu kazilo, na druhou stranu jsem mohla lépe pátrat po narážkách a drobných záchytných bodech, které autorka v textu nechává, aby měl čtenář šanci pátrat spolu s Poirotem - a obdivovat, jak šikovně jsou do vyprávění zakomponované.
Hodnotím pěti *, zápletkou, pestrými charaktery postav i rozřešením patří kniha myslím k těm nejlepším, co jsem od A.Ch. četla.
Vím kdo je vrah! Pokud to chcete vědět taky, sejdeme se všichni zúčastnění v jedné místnosti. Tam vše vylíčím od začátku do konce. A u konce to vlastně začne. Tedy. Musíte si počkat do konce, než vám to rozuzlení budu moct přednést, i když to vím už skoro půlku děje. Všechny si vás zavolám zvlášť, nebo si počkám až přijdete sami. Budete zahnáni bezdůvodně do kouta, abych vás všechny napínal jestli vím, že jste vrazi. Všichni! Dokud na konci neodhalím pouze toho jediného. Všem se vám pak uleví, že to nejste vy.
Musím říct, že mě příběh velmi bavil, měla jsem ho přečtený za den, takže tak.
Postav v knize bylo požehnaně, ke všemu ty jména... Takže tak do půlky knihy jsem se moc neorientovala v tom kdo je kdo a čí příbuzný to vlastně je...
Taky mi lehce vadilo, že Hercula Poirota tam není tolik, kolik bych si přála. První polovinu knihy tam není vůbec, následně je mu věnováno pár stránek a opět mizí ze scény. Vrací se až na posledních 50 stran.
Hned po otevření knihy na mne vykouknul rodokmen Abernethiů, což mne dost vyděsilo. Případy Hercula Poirota mne občas zavalí i v televizním podání větší než malou dávkou postav, v kterých se nevyznám. Což teprve v knize? Ale netápal jsem dlouho. Už od půlky jsem se musel jen občas podívat kdo je George a kdo Greg :-) Případ se rozvíjel jak poupátko, pěkně a do krásy. Hercule se objevil až asi od půlky a hned bylo odhaleno jedno z jeho tajemství, které jsem v televizním zpracování nikdy neviděl - síť informátorů, kteří mu opatřují ony tolik potřebné kopie dokumentů, opisy oddacích listů, atp. I dál bylo všechno v ažůru, vrahem mohl být kdokoliv, ale já už si vzpomněl, jak to byl v seriálu, takže jsem jen čekal, jak "padne klec na kanára". Narážky byly roztroušeny a tak se dalo poměrně dobře odhadnout co a jak. Jenže usvědčení bylo spíš opět stylem králíka z klobouku :-o a hlavně bylo na pár stránkách. Na závěr jakoby byla až vysmívána motivace vraha. Ale byla to přece ta motivace, která ho dohnala až k chladnokrevné vraždě. To není moc k smíchu a u Agathy se s tím setkávám poprvé. Tedy... konec byl neuspokojivý, ale zbytek novely velice příjemný.
Další detektivní příběh od Agathy, který byl skvěle propracovaný. Musím říct, že mě popis zmátl, členové rodiny byly tak divní, že nevíte kdo je vrah. A tak to má být.
Jako vždy skvělý Hercule Poirot a opravdu povedená detektivka. Rozhodně doporučuji! :-)
U každého Poirota mám prostě rád ten pocit, když jej čtu (někdy už poněkolikáté), že vím, od začátku, kdo to udělal a už se jen soustředím na ty drobné dva nebo tři detaily, které Agatha na těch 250 stránkách vytrousila, aby pak na nich na závěr mohla vystavět celý epický závěr, kdy si Hercule každého nejdřív podá a pořádně vydusí, aby až pak řekl, kdo to vlastně byl. Vlastně celá Agatha a Poirot zvlášť je de facto science-fiction, protože představa, že takhle skutečně vypadá jakékoli vyšetřování, je tak vzdálená jakékoli reálné představě, že to snad ani víc nejde. Ale mě to neskutečně baví. Je to prostě klasika všech klasik.
(SPOILER) Komentár obsahuje len náznakový spoiler, neprezraduje meno/mená osoby/osôb... Jedna z lepších detektívok, asi najlepšia zo všetkých, čo som tento rok od nej prečítala po jazykovej stránke, nehovoriac o obsahovej. Dej nejde príliš rýchlo ako v iných knihách, u ktorých som mala pocit, že to nepíše Christie, či si len prekladateľ skrátil text?! Príbeh má vypracovanú atmosféru, ktorá mi chýbala v niektorých detektívkach od nej, veľmi oceňujem excelentné rozloženie okamihov odhalenia, čitateľ si to možno neuvedomuje, ale načasovanie okamihov odhalenia je riadny challenge... a tiež tu nie sú žiadne divné prekombinácie ako trebárs vo Vražde na golfovom ihrisku... Táto detektívka sa naozaj vydarila a pre šialene extrémne mega pozorného čitateľa obsahuje dve dôležité indície, t. j. už nižšie spomínané zrkadlo a potom kvety, to s kvetmi je výborné, mohla som si to všimnúť, ach jaj:D
Super kniha, měl jsem ji přečtenou za chvíli. Detektivky s Poirotem mám fakt rád! :)))
Autorovy další knížky
| 2017 |  Deset malých černoušků |
| 2003 | Vražda v Orient-expresu |
| 2004 | Smrt na Nilu |
| 2001 | Záhada na zámku Styles |
| 2016 | Neočekávaný host |
Jelikož jsem nejdříve viděla film, a je to jeden z mých nejoblíbenějších, tak jsem věděla, kdo je vrah. Příběhy postav se od filmu liší, a jsou řekneme méně zábavné a záhadné, ale kniha stála za přečtení. Jen tedy Poirot přijde na scénu až později. V tom mám raději filmy, jsou takové peprnější, a Poirota si mohu užívat od samého začátku.