Po stopách těch, kteří odešli
Boris Procházka
Knížka drobných črt i vzpomínek českého fotografa na známé osobnosti (spisovatele, básníky, hudební skladatele, pěvce, výtvarníky...) spjaté s krajem v okolí Stráže nad Nežárkou i dalšími místy jihočeské oblasti. // Doplněno velice půvabnými černobílými fotografiemi.
Přidat komentář
Takové stopování si nechám líbit! A nejvíc mě na něm těší to uvědomění si, že jde o knihu, která nemusí zápasit a nezápasí s časem. Jen prostě existuje v přítomnosti, soustředí se na minulost, a spoléhá na budoucnost, …protože čím bude starší, tím bude hodnotnější. Bez ohledu na počet čtenářů.
Doporučuji!
----------------
CITÁT: ,,Co se Vašeho neduhu týče, připisuji jej tomu, že neustále jen doma sedíte a málo na zdravém povětří se pohybujete, učiňte to poslední a bude Vám mnohem lépe." - str. 102
Štítky knihy
Jindřichův Hradec Ema Destinnová, 1878-1930 Antonín Dvořák, 1841-1904 Karel Čapek, 1890-1938 Bedřich Smetana, 1824–1884 Julius Zeyer, 1841-1901
Autorovy další knížky
2003 | Po stopách těch, kteří odešli |
1999 | Ema Destinnová a její jihočeské sídlo |
2004 | Antonín Dvořák – Cesta za slávou |
2006 | Přívětivá krajina Julia Zeyera |
1982 | Přívětivá krajina Josefa Suka |
Fotograf Boris Procházka nám připomíná některé známé osobnosti, které měli vztah k jižním Čechám. Naslouchal pamětníkům, pátral v archivech a četl korespondenci. Tak se my, čtenáři, dozvídáme málo známé a hlavně dosud nepublikované skutečnosti ze života spisovatelů, básníků, malířů, sochařů, pěvců a hudebních skladatelů a výtvarníků. Kdo neznáte nic o letních mánesáckých táborech u Malše, o neznámé technice, kterou zvolil Emanuel Kodet pro sochu Jana Žižky nebo o jihočeských toulkách Antonína Dvořáka, přečtěte si tuto útlou knížku. Objevíte v ní hodně zajímavých skutečností.
V knize jsou autorovy fotografie ze kterých dýchá nostalgie starých časů.
Z textu je znát, že autor není spisovatel. Poněkud strohé a suché povídání však svůj účel /seznámení čtenáře s zajímavými a neznámými skutečnostmi/ splnilo. Kniha se mě líbila a určitě si opatřím i Přívětivou krajinu Josefa Suka a také Ema Destinová a její jihočeské sídlo. Už se těším.