Po západe mesiaca
John Steinbeck
Mestečko obsadí okupanti a vyvolajú svojím správaním silnú nenávisť tamojších obyvateľov, podporenú vedomím, že pôdu pre inváziu pripravil miestnu zradcu. Veliaci štáb sa nasťahuje k starostovi, ktorý sa snaží spolu s tunajším lekárom občanmi chrániť. Okupanti vystupujú neobratne a panovačne, rozhodujú o životoch ľudí a cíti sa už ako víťazi, ale čoskoro spoznajú, aké to je, byť izolovaný v cudzej krajine, nenávidený - a mať stále strach. Obyvateľom totiž dôjde trpezlivosť...... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 1946 , TranosciusOriginální název:
The Moon Is Down, 1942
více info...
Přidat komentář
(SPOILER)
(Kéž by takhle psal Čapek...)
Hořkosladká odpolední jednohubka pojednávající laskavými slovy o nelaskavé okupaci a odboji. O tom, jak se z obyčejných malých lidí stávají tajní malí hrdinové.
Mrzí mě ten časový skok provedený krátce po okupaci. Udělalo by na mě daleko větší dojem, kdybych sledovala vzrůstající nelibost a paranoiu okupantů hezky pomaloučku, polehoučku, tak, jak se nepochybně vyvíjela, a ne buch a je tu hysterie. Nicméně jsem to celé vnímala značně filmovým zrakem (popisy pan S. umí velmi dobře) a umím si představit ten střih "O dva měsíce později", takže mi to zas tak moc nevadilo.
Ještě víc mě ale mrzí, že tohle dílko nemá uzavřený konec. Opravdu bych ráda věděla, jestli pan starosta po docitování Obrany Sokratovy vyhodil do povětří štáb i s velitelem, nebo co se stalo dál.
Ke knize jsem se dostala v nejméně vhodnou dobu, během války na Ukrajině. Nevěřila bych, že tohle téma bude ještě někdy aktuální. Nenacházím slov.
Je to psané takovým zajímavým stylem, okupanti a zajaté město a na druhé straně zdvořilé dialogy, nějak mi to k sobě úplně nešlo, bylo to tak absurdní. Asi to má poukazovat na to, že absurdní je zde i ta válka. Rozhodně to nebyla ztráta času, na druhou stranu jsem ráda, že je to útlejší knížečka.
Poměrně krátká, ale velmi silná kniha. Stejně jako ve svých dalších dílech ukázal Steinbeck jak moc rozumí lidským charakterům a lidské psychice.
Kniha se mi moc líbila, jak líčením děje, tak popisem postav. Při celkem nenáročném vyprávění autor skvěle vystihnul situaci i pohnutky postav.
Mě se kniha hodně líbila,jak mistrně autor popsal ''vztah'' mezi okupanty a obyvateli obsazeného městečka. Kniha jasně ukazuje ,že násilím člověk dlouhodobě nic nezíská ,a že pokud je okupované obyvatelstvo jednotné, tak je neporazitelné. Jedna z nejlepších Steibeckových knih.
Příběh bohužel neumím tolik ocenit, protože jsem o podobných hrůzách pouze slyšela z vyprávění prababiček. Při čtení jsem cítila postupné šílenství a podezírání poznamenávající všechny postavy. Musím říct, že tento pocit, který mě provázel od půlky čtení, byl senzační a dokázala jsem si představit, jak se z člověka postupně, ale jistě, stane psychicky vyčerpaná troska. Zažít tento pocit reálně, si nedokáži představit, proto před lidmi, kteří zažili válku, smekám.
Krátka, ale veľmi výstižná kniha, v ktorej autor popisuje okupáciu malého mestečka a perfektne vystihuje atmosféru, ktorá počas okupácie panuje medzi obyvateľstvom, aj samotnými vojakmi.
Starosta Orden je postavou, ktorá drží so svojim ľudom, chráni ho a bojuje za ich slobodu. Na druhú stranu sú tu okupanti, ktorí aj keď zvíťazili, stali sa porazenými, pretože život medzi ľuďmi, ktorí ich nenávidia nie je zrovna najšťastnejší.
Niekde som čítala, že sám Steinbeck túto krátku novelu považuje za jedno z najlepších diel, ktoré napísal.
Tato novela byla vydána za druhé světové války a toho času vzbudila velký ohlas. Především pak díky tomu, že se zabývá nejen tehdy velmi aktuálním problémem okupace, ale také duševní silou okupovaného obyvatelstva a schopností postavit se svému nepříteli i za cenu ztráty vlastních životů. Jsem si jistý, že ve válečných dobách měl tento příběh vyšší „cenu“, než je tomu dnes, ale i tak je to příjemné a v lecčems poučné počtení na jedno deštivé odpoledne.
Mě se to náhodou líbilo. Příběh o obyvatelích vesnice a jejich tiché a nenásilné vzpouře proti okupantům, která je dovede až k šílenství. Zajímavý námět podtrhnutý Steinbeckovým stylem - co víc si přát? :)
V předmluvě jsem se dočetl, že Steinbeck považuje tuto knihu za svou nejlepší. Nevím, jestli mohu vůbec oponovat, nebo jen sklopit oči a přiznat, že ji nemohu docenit. Nicméně možná je to podobné jako když zpěvák píše píseň, také nemůže vědět jestli píše hit. Na to, aby tento příběh byl paralelou druhé světové války a válek vůbec je příliš zjednodušen. Nicméně vůbec to nemusí být paralela a potom autor napsal svým typickým stylem hezkou, čtivou knihu.
Autorovy další knížky
2004 | O myších a lidech |
2006 | Na východ od ráje |
1941 | Hrozny hněvu |
2002 | Na plechárně |
2003 | Toulavý autobus |
I když jsou Steinbeckovy příběhy krátké, je toho v nich řečeno vždycky hodně, jen musí čtenář popřemýšlet a někdy i trochu hledat. Válka a okupace je vždy citlivé téma a jakákoli poetika se z toho vytrácí. V tomto příběhu však jako by jí trochu bylo, nebo mě to alespoň připadalo. A jako vždy se potvrdilo pravidlo, že pro svobodu jsou lidé ochotni obětovat vše - i své životy. A to chce velikou odvahu.