Počítání mrtvých

Počítání mrtvých
https://www.databazeknih.cz/img/books/41_/418904/bmid_pocitani-mrtvych-vXz-418904.jpg 3 29 29

Ano, ten Simon Bisley (Lobo: Poslední Czarnian, Sláine: Rohatý bůh) se pustil i do kreslení želváků! Tedy, ne do všech. Hrdinou příběhu je Raphael, který se spolu s Casey Jonesem pustí do likvidace padouchů – ať už jsou to gangsteři, poldové, nebo cyborgové. Tyhle želvy rozhodně nejsou pro děti! Je to jedna velká zběsilá akční jízda plná střelného prachu a starého dobrého násilí!... celý text

Literatura světová Komiksy Fantasy
Vydáno: , Crew
Originální název:

Bodycount, 1996


více info...

Přidat komentář

perko
10.04.2022 3 z 5

(SPOILER) Mrzí mě, že to vůbec není komiks o hlavních protagonistech. Raph ani Casey zde nedostanou téměř žádný prostor. Byla to jízda, ale jiná, než jsem čekal. Škoda.

trudoš
28.09.2021 3 z 5

Akční jízda, která si prostě na nic nehraje. Jak přiznávají sami tvůrci v závěru, původním úmyslem bylo vytvořit nejdelší přestřelku v dějinách komiksu a podle mě se jim to bezpochyby podařilo. Nemůžu ovšem říct, že by scénář hýřil přehledností, Kevin Eastman se motá v jakémsi prapodivném motivu o znovuzrození, který mi ve výsledku přišel naprosto zbytečný. Nadstavbu tomu dává až výtvarník Simon Bisley, který tentokrát odvedl doslova kulervoucí práci. Jak je u něj zvykem, je to vždy celá jedna detailní stránka na několik nepřehledných čmáranic, ale k tomuhle druhu úchyláren se to hodí maximálně. Jistě, nejde o víc než o létající oční bulvy, cákance krve a nějakou tu krční páteř na kapotě volkswagenu, jakmile však na tuhle hru přistoupíte, musíte se zákonitě bavit. Na druhou stranu, postpubertální výkřiky vprostřed masakrování vyžadují jistou hladinu alkoholu v krvi, aby si člověk tenhle druh rádoby drsné poetiky vychutnal. Lepší se soustředit na kresbu a text i zápletku hodit za hlavu.


Norri
17.12.2019 3 z 5

K tomuto komiksu jsem měl dopředu předsudky a ani jsem nepočítal s tím, že by se mi to mohlo líbit. Ale víte co? Ono to celé nějak funguje! Nefunguje to vždy, ale pokud se vám podaří naladit se na tu správnou mentální vlnu, tak začnete vnímat tu parádní nadsázku a poctu všem drsným béčkovým bijákům.

3DD!3
05.10.2019 5 z 5

Moje krevní skupina. Želváci Ninja nikdy nebyli víc cool než v květnatém překladu Dareka Šmída a s kulometem v pazourách. Hláškami narvaná jízda je v podstatě jednou velkou akční scénou s polonahou sexbombou, magorem s hokejkou a zeleným pučmidrátem v hlavních rolích. Eastman se v Počítání mrtvých pustil do krvavé pocty filmům Johna Woo Woo a uspěl. Bisleyho rozšafná kresba přináší zarputilé výrazy k tomu všemu střílení a sekání.. a výbuchům nesmím zapomenout na výbuchy. Tenhle komiks je splněný sen všech co na Želvách vyrůstali a dospěli. Prvotřídní zábava.

martinstefko
30.09.2019 2 z 5

Kniha "Počítání mrtvých" je přesně to, co je určené pro fanoušky, kteří mají rádi namachrované čtení ve stylu Loba, co si užívají spoustu hlášek, kdy skoro žádná není vtipná, ale je drsná. Já jsem fanoušek příběhu, který zde chybí, ale jsem i fanoušek kresby, která je dostatečně explicitní, a to se musí Simonovi Bisleymu nechat. Pokud dokázal něco skvěle nakreslit, jsou to masakry, jež jsou součástí tohoto komiksu. Jeho kresbě skutečně věříte vyvrhnuté mozky, rozpůlená těla, usekané končetiny, celkově krev, která se na vás ze stránek hrne. V tomhle ohledu jeho kresba funguje skvěle, a to i přesto, že je zřetelně stylizovaná. Minimálně pro tohle stojí za to komiks přečíst. A možná trochu i protože, že máte rádi Želvy nindža, i když přítomnost Raphaela je na některých stránkách skutečně spíše symbolická.

Fuckenbrau
25.09.2019 3 z 5

Sláva nazdar výbuchu!

Na tyhle jatka jsem čekal od roku 1997, kdy vyšlo první číslo legenární Crwe a v rubrice Nusený výsek jsem se dozvěděl o Bodycountu. Že s Ninja želvama to bylo trochu jinak, než nám tvrdí ten seriál. Že přišli z masakrózního comicsu, kterej rozhodně nebyl pro děti.
No a extra brutální Bodycount, tedy česky Počítání mrtých, sólovka Raphaela s Casey Jonesem je toho nejlepším případem.
Otevřete comics plný veselého explicitního násilí, kde létají části těl, kusy hlav i čelistí. Kde vysejí z břišních dutin střeva a hlavní hrdinové šlapou po tunách vystřelených nábojnic. Dost fajrujou výbuchy a o psychouše zde není nouze. A ani o pěkně prsaté a husté typanky.
Jednoduchý děj, střílečka, vybuchovačka a prostě vysvačovačka, je pocta legendárním hongkongským filmům Johna Woo. Do přímočarého Eastmanova scénáře Bisleyho magoří kresba v jeho nejvyší formě (ještě než se stal líným jak prase). Klasicky zakomponované vtípečky a různé chujoviny. A atmosféru dotváří překlad Dereka Šmída, tyhle hlášky si zapamatujete!.
Pro Lobofans nebo Maskafans povinnost!!

Jo, na tohle jsem čekal přes dvacet let a bál jsem se to otevřít, bál jsem se, jestli neočekávám příliš. Dostal jsem to co jsem chtěl, zábavnou megakuchačku s jedním zeleným ninjou a maniakem v hokejové masce!

Autoři knihy

Kevin Eastman
americká, 1962
Simon Bisley
americká