Pod koly / Tento svět
Hermann Hesse
Druhý svazek z díla nositele Nobelovy ceny za literaturu obsahuje prózu Pod koly (1906) a povídkový soubor Tento svět (1907).
Literatura světová Povídky Romány
Vydáno: 1997 , ArgoOriginální název:
Unterm Rad / Diesseits
více info...
Přidat komentář
Dobrá kniho o tom, jak mladý muž může vstoupit do života. O tom jak se může potkat očekávání okolí s vlastní realitou. Kniha jak šablony školy, rodiny, okolí můžou pokřivit, možná zničit, mladý život. O tom jaký zmatek může vyvolat první láska. Na knihu jsem došel, když jsem četl "Norské dřevo" a hlavní hrdina tam právě tuto knihu také četl. Obě knihy mají společné právě to tápání v počátku života. Oceňuji výborný, krásný a jemný styl, jakým je příběh vyprávěn. Jazykově a překladatelsky velmi povedené.
Tato druhá kniha Souborného díla výborně funguje jako celek - v tom je největší síla tohoto obsáhlého souboru, v chronologickém spojení tvorby. Ať už to v byl v předchozím (mém) případě kontrast mezi Narcisem a Poutí nebo v tomto případě nádherné rozvíjení témat lásky a mladí.
To jsou samozřejmě témata, která čtenáře Hesseho nepřekvapí, pozoruhodné ale je, jak moc se mne samotného dotýkají. Zhodnotit vlastní mládí, vztah k rodičům, konfrontovat své ideály, vzpomenout si na své první zamilování, to jsou velmi osvěžující procesy.
A tak se musím ptát, spolu s Hessem, zda jsem se dokázal radovat ze dnů svého mladí?, což je v přicházející čtyřicítce poněkud nečekaná otázka.
A pak je tu ještě jedno, možná okrajové téma, které se táhne celou knihou - galantnost. Nebudu se tu o tom příliš rozepisovat, jen chci poznamenat, spíše pro sebe, že jsem si uvědomil, jak moc mi chybí a jak se o ní, v rámci svého vzdělání, budu snažit.
Novela Pod Koly a sbírka povídek Tento svět se věnují převážně tématu ztráty dětství (potažmo nevinnosti) a mládí. To vše s neochvějnou Hesseho lidskostí a soucitem. Občas máte pocit, že v Hesseho světě vlastně ani opravdoví špatní lídé nejsou. Není to proto, že by je Hesse vidět nechtěl, nebo si je neuvědomoval. Je to spíše proto, že Hermann Hesse poznal a pochopil, že psát o dobru a o víře v lidské pochopení a soucítění je důležitější a pro tento svět potřebnější, než zkoumat jeho špatné stránky. A přitom jeho svět neztrácí nic z opravdovosti našeho světa. Když popisuje odchod syna z domova na studia, nebo do světa a loučení s rodiči na nádraží, je to jako by se vrátila léta zpátky a já viděl sebe tenkrát. A znovu se mi sevřelo srdce, jako tenkrát, když jsem opouštěl dosud známý svět a blízké lidi vstříc neznámému, novému, když na tom nádraží zůstává dětství, nezralé sny, mladistvé okouzlení. Vše to je jako ohňostroj, který na rozloučenou připravil Hessemu kdysi jeho bratr. Zazáří a pohasne a čas to zahladí.
Hesse je sladkobolný, ale ne sentimentální. Jeho pohled na život a svět je plný pokory. Kniha, ke které se člověk jistě vrátí, až bude potřebovat léčit duši...
Štítky knihy
německá literaturaČást díla
Cyklon
Krásné je mládí
Mramorová pila
1907
Podzimní pěší putování
1907
První bouřka
Autorovy další knížky
2006 | Stepní vlk |
2003 | Siddhártha |
2008 | Demian |
2005 | Narcis a Goldmund |
2012 | Hra se skleněnými perlami |
Moc mě to nebavilo. Styl psaní, příběh, ani myšlenky mě příliš neoslovily. Přemoudřelost v literatuře škodí. Papír nesnese vše. Kniha podle mě byla platná v době vydání, dnes už je nejen stylově passé.