Pod příkrovem času

11.10.2024

Švédská výtvarná scéna není ani okrajově předmětem mého zájmu, a tak jsem až 20 let odkládala přečtení této knihy, a to je škoda! První polovina této velké a úžasné publikace mne doslova fascinovala - vzpomínky Endre Nemese na prvorepublikovou Prahu, na život v proslavených pražských kavárnách, dění na Akademii, na pražský nesmírně bohatý a čilý intelektuální ruch té doby, přežívání chudých studentů za pomoci bohatých mecenášů - to bylo opravdu strhující a často i úsměvné. Dále Nemes poutavě líčí svůj dramatický útěk do Skandinávie v roce 1939 a zde mne zaujaly ty postoje Finska, Norska, Švédska k uprchlíkům, přehazovaným jako "horký brambor".
Vzpomínky na švédskou část svého života ve většině textu Nemes zredukoval jenom na popis existenčních bojů a zášti, odmítání a intrik ze strany svých švédských kolegů, a i když v textu ani jednou nepadne slovo xenofobie či antisemitizmus, při čtení toho všeho, co byli švédští výtvarníci, kritici, publicisté a komunální politici schopni proti němu podnikat, je jasné, že tamnější společnost jej většinově nikdy nepřijala (což však značně kontrastuje se závěrečným výčtem všemožných švédských vyznamenání a oficiálních poct, kterých se mu nakonec dostalo.)
Iniciátorovi vzniku této knihy panu Janouchovi, slavné to postavě čs. exilu, patří můj veliký dík za nahrávku a přepis Nemesových vzpomínek, které jsou velikým obohacením obrazu I. čs. republiky, ale i poválečného světa.
Velmi doporučuji.