Pod rozpáleným sluncem
Adrienne Benson
Ponořte se do silného příběhu z exotické Keni. Kniha sleduje spletité, vzájemně se protínající osudy tří žen. Leona, osamělá americká antropoložka, žije na africkém venkově poblíž Naroku. Poté, co neplánovaně otěhotní, porodí v odlehlé masajské vesnici holčičku, ke které necítí žádnou vazbu. Obrací se o pomoc na svou přítelkyni Simi, která jí dodává pocit stability. Simi je neplodná, což je pro ni ve společnosti, kde jsou ženy hodnoceny jen podle reprodukční role, velmi složité. Ráda proto adoptuje Leoninu dceru Adiu a mateřstvím získá identitu a prestiž. Těhotná Jane následuje svého muže diplomata z Keni do Libérie, kde prožívá trauma z násilného převratu a bojí se o zdraví svého nenarozeného dítěte. Narodí se jí zdravá holčička Grace, která se během dospívání setká a spřátelí s Adiou. Dívky se vydají hledat Adiina otce… V tomto jímavém příběhu plném nečekaných zápletek hlavní hrdinky přehodnocují, kým jsou, a čelí nepředvídatelným tragédiím, výzvám, prohrám i výhrám. Román Pod rozpáleným sluncem je dojemným vyprávěním o hledání i překvapivém nacházení základních mezilidských vztahů a domova. Kniha nejen pro čtenářky Bílé Masajky či Létala jsem za sluncem.... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2019 , MetaforaOriginální název:
The Brightest Sun, 2018
více info...
Přidat komentář
Bílá Masajka nepatří k mým oblíbeným knihám, takže jsem docela dlouho váhala, zda se mám pustit do dalšího masajského příběhu. Naštěstí jsem se nenechala odradit a jsem velmi mile překvapená.
Na rozdíl od Bílé Masajky je tady prolínání bělošské a masajské kultury mnohem organičtější, tak nějak srozumitelnější. I hlavní postavy, jakkoli mi mnohé z nich nebyly zprvu sympatické, jsou lidé chybující a odpouštějící. To vše na pozadí několika afrických států - Keni, Libérie - s jejich zvyky, uspořádáním, přírodou.
Oceňuju nejen samotný román, ale taky doslov autorky. Její zmínka o Karin Blixenové byla milá a já jsem přesvědčená, že právě ona (K.B), milovnice Afriky, by jí za knihu Pod rozpáleným sluncem složila poklonu.
"Vydala se jinou cestou, chtěla být matkou vlastního dítěte, být mu nablízku, bezpečně je chovat zabalené v náručí. Chtěla pro něj být něco jako kmen stromu. Sloní samice žijí se svými matkami celý život. Dcery lidí ne. Vyrůstají odděleny od svých rodičů a matky musejí rozevřít svou náruč a nechat je jít. To vyžaduje vnitřní sílu. Jane uvažovala, jestli někdy bude dost silná na to, aby nechala Grace odejít."
Mě se kniha taky líbila. Není to tak dávno, co jsem četla Bílou masajku a vyhledávala info o masajích a jejich stylu života. Příběh byl moc pěkný, ale dosti smutný... nejvíc jsem fandila Simi.
Určitě sáhnu i po další knize autorky, pokud bude ;)
Příběh je podrobně popsán v anotaci. Chtěla bych upozornit na stále prováděnou obřízku u domorodých dívek a dále na přístup ke vzdělání. Matka,která se snaží sehnat peníze na vzdělání svých dětí, aby našly lepší uplatnění v životě. My si komfort bezplatného vzdělávání neuvědomujeme a z velké části si ho ani nevážíme. Zajímavý je pohled na život afrických kmenů.
Příběh se odehrává v Africe, a to mě na této knize bavilo nejvíc. Popsané tradice Masajů, nádherná příroda, příběh Simi. Ale ostatní postavy - ty dospělé - mi sympatické nebyly. I když mají ke svému jednání své důvody, přišlo mi místy nepochopitelné.
Dojemné vyprávění o osudu tří žen,jejíž životy se díky dětem propletou. Román je o lásce,smrti ,životních útrapách ,ale i o přehodnocování priorit.V knize si také dozvíme zajímavosti ze života v Keni a také o jejich tradicích,jako je ženská obřízka. Mě se četla dobře.
Ještě v pulce jsem si rikala, ze dam knize 3-* nenadchne a neurazi,ale v druhé polovine to melo spad a trochu to vylepsilo dojem
Atmosféra v knize je prostě jedinečná. Přečetla jsem pár stránek a náhle jsem se ocitla v horké, vyprahlé Keni, mezi Masaji, u vyschlého jezera, se všudypřítomnými velikými baobaby. I díky tomu mě hodně vtáhla do děje. Více v mojí recenzi zde v záložkách - Veru, Knihy na cestách
Ještě jsem nečetla knihu, kde by byly skoro všechny hlavní osoby nepříjemné. Tady byla normální snad jen Masajka Simi.
No teda. Čekala jsem všechno, jen takové zvraty ne. Kniha se mi dostala pod kůži, až mě úplně mrazilo. V příběhu je tolik věcí, které stojí za přemýšlení - rodičovství, domov, tradice, kulturní rozdíly.
Anotace knihy vás nepřipravila na to, co se v příběhu stane. A to je dobře. Kniha je jedna z nejlepších knih, které jsem letos přečetla.
Ačkoli to není zrovna veselé čtení jistou naději vám dá. Překrásné popisy drsné, rozpálené Afriky a různorodé vztahy mezi matkou a dítětem. Čte se dobře.
Krásný, místy melancholický příběh o rodičovství, nevyřešených problémech v reáliích horké Afriky.
Na knihu jsem narazila náhodou v Levných knihách a protože mám ráda příběhy o Africe, tak jsem si jí koupila. Kniha je nádherná, připadá mi velmi autentická a je velký vliv na to má fakt, že autorka v Africe vyrostla.
Po pár prvních stránkách jsem se začetla to krásných, ikdyž smutných a dojemných příběhů. Když jsem si ještě přečetla Doslov autorky, proč vlastně knihu napsala, tak mne to dojalo ještě více.
Pokud čtete se zájmem hlubší příběhy, kde je popsána divoká Afrika a i prožívání hlavních postav s jejich pocity, emocemi a všemi obavami, tak knihu doporučuji.