Pod sněhem
Petra Soukupová
https://www.databazeknih.cz/img/books/24_/243050/bmid_pod-snehem-243050.jpg
4
1394
1394
Zdánlivě běžná situace: Tři sestry nasedají jednoho zimního dne do auta a vyrážejí k rodičům na oslavu otcových narozenin. Blanka se dvěma dcerami, miminem a psem, Olina se synem a ipadem, Kristýna s kocovinou. V plném autě se však spolu s nimi ocitají i jejich životní příběhy, vzpomínky na dětství, nenaplněné sny a frustrace, a atmosféra tak už po několika kilometrech jízdy houstne. A to ještě žádná ze sester netuší, že další nepříjemnosti je čekají v domě rodičů. V rodinných vztazích a na první pohled obyčejných událostech dokáže Soukupová zachytit otisky spletitých osudů s takovou bravurou, že před čtenářem vyvstávají jako jedinečná životní dramata. Autorčin typický způsob vyprávění s přirozenou lehkostí podtrhuje autenticitu příběhu a vtahuje do něj čtenáře natolik, že se sám stávám jedním z pasažérů auta jedoucího zimní krajinou.... celý text
Přidat komentář
Knížku jsem asi v půlce odložila a pak na ní myslela tak, že jsem jí prostě dočíst musela.
Styl vyprávění je zvláštní, nejvíc mi vadilo, že se jedna věc, celkem nepodstatná, řešila třeba na tři stránky. Ale celkově dobrý a tomu odpovídá i mé hodnocení.
Čtvrtá kniha od Petry Soukupový, co jsem přečetla a já ten její styl psaní prostě miluju. Sice, když se nad knížkou později zamyslím, tak si řikám, že samotný děj je jakoby o ničem, ale je tam hloubka. Nedokážu to úplně popsat, ale za mě super. Akorát si myslím, že by mohla být kniha kratší.
Styl vyborny, kniha fajn, pribeh zapletka vynikajuca, len ten taky “smrnc” v zavere tomu chybal, nieco, kvoli comu si clovek tu knihu rad zapamata.
Kniha dobrá, ale už mi to přišlo až moc dlouhé. Sestry, které se střídají v ICH formě. Dobrý nápad, postavy se prolínají, doplňují a odpovídají si v myšlenkách, což vytváří vtipné situace.
Tak nějak jsem se každou chvilkou ztotožňovala s jinou z nich, možná i to byl záměr autorky.
Na druhou stranu, tady to empatické noření se z postavy do postavy mne už vlastně i unavovalo. Proto říkám - možná až moc dlouhé.
Mně se styl psaní Petry Soukupové nikdy neomrzí, a každá knížka, kterou jsem od ní zatím četla, mě prostě maximálně bavila. I této dávám *****
Moje první kniha od paní Soukupové,zvláštní styl psaní,ale za čas jsem si zvxkla,tři sestry a jejich vzájemné vztahy,trochu každá z nás,
Jedna cesta tří sester, čtyř dětí a psa jedním autem na rodinnou oslavu. Taková banální situace. A přesto je to příběh plný emocí. Každá se sester je jiná, přesvědčená o své pravdě, necháoe postoj ostatních. A nakonec je čeká ještě překvapení u rodičů.
Příběh nemá vlastně konec, je to takový náhled do života. A mně se líbil i proto, že v naší rodině to takhle není a za to mohu být vděčná.
Velice čtivý pohled do ženských duší, škoda jen, že chyběl stejný vhled i do mužských postav.
Ctive napsana kniha o rodinnych vztazich, u které jsem postradala nejaky zaver pribehu. Jednalo se vlastne o jednodenni nahlednuti do zivota postav s vysvetlivkami z minulosti.
Moje pátá kniha od Petry Soukupové, a i když se mi tak jako všechny její knihy líbila, přece jen jsem ji musela číst s přestávkami, protože chvílemi mi to "sesterské hašteření" šlo docela na nervy, respektive jsem nechápala, jak se k sobě mohou spříznění lidé takto chovat. Anebo vlastně chápala...sama mám v rodině problémy a hašteření, byť nikoliv sesterské...
Příběh tři sester, které krom stejných rodičů nemají společného nic. Nastává tak spoustu zajímavých momentů, kdy si každá z nich myslí, že by situaci zvládla lépe. Pěkné rodinné drama ale jednou přečíst stačí.
Knihu jsem dostala od kamarádky, která ji ohodnotila slovy: "Líbila se mi, ale stačí přečíst jednou, klidně si ji pak můžeš nechat". Já jsem po přečtení dospěla k úplně stejnému závěru a knihu darovala do knihovny. Příběh je ze života, v některých situacích jsem úplně viděla naši rodinu. Kniha není dlouhá a doporučuji k přečtení.
Život je opravdu někdy hodně smutný a Petra Soukupová smutek vepsala do naprosté obyčejnosti všedního života. Kniha se odehrává během několika hodin, nestane se nic neobvyklého a přesto ve vás tato kniha nechá hlubokou propast emocí, které nevíte kam zařadit.
U této knihy budete ještě dlouho přemýšlet a vytvářet svoje vlastní spekulace - jak to asi bylo dál?
Moc pěkná kniha, odpočinková. Velmi příjemné překvapení, jednoduchý krátký příběh, který je ale velmi citlivě napsaný.
Líbilo. Možná se Petra Soukupová chvíli jako pozorovatelka a naslouchačka vyskytovala i v naší rodině. Velmi výstižné. Vyhovoval mi autorčin nezvyklý styl psaní, bez uvozovek a jako jedna valící se řeka slov.
Stačí 2, 3 stránky a jste vtáhnuti do děje. Kniha se mi četla jedním dechem, je neuvěřitelně přesná, živá, reálná, uvěřitelná. Okamžité máte pocit, že jste s hlavními postavami zavřeni v jednom autě, víte, že jste už podobné situace zažili a věty slyšeli. Charaktery postav jsou zde dotáhnuty k dokonalosti. Za mě jedna z nejlepších knih, jaké jsem v poslední době četla.
Psané stylem, který mne baví. Absence uvozovek a to, že se děj odehrál během pár hodin jednoho dne svědčí o tom, že je autorka mistrem pera. Já jsem se jako čtenářka ocitla přímo v jejich rodině a stala uprostřed děje.
Děj této knihy nastudovalo Jihočeské divadlo a má ho ve svém repertoáru děl Na půdě.
Tak pro mne nezazivna kniha. 360 stran popisujicich cestu autem třech sester za rodicema a jeden večer u nich strávený. Stále jsem čekala, že něco přijde, ale nepřišlo nic.
Štítky knihy
rodiče česká literatura sourozenci rodinné vztahy
Autorovy další knížky
| 2020 |  Věci, na které nastal čas |
| 2009 | Zmizet |
| 2017 | Nejlepší pro všechny |
| 2015 |  Pod sněhem |
| 2022 | Nikdo není sám |
Kniha byla super. Četla jsem a najednou byl konec a já listovala jestli tam nejsou nějaké stránky někde schované. Kniha nebyla prostě ukončená,ale ve finále mě to vlastně vůbec nevadilo. Co mě trošku rozčilovalo,byly věty přes celou stránku :-)