Pod svícnem tma
Ariana Neumann
https://www.databazeknih.cz/img/books/43_/435442/bmid_pod-svicnem-tma-fw0-435442.jpg
4
16
16
Ariana Neumann se narodila v sedmdesátých letech dvacátého století ve Venezuele – zde se začíná odvíjet i děj její knihy – v rodině úspěšného průmyslníka. V době jejího dospívání pro ni byl otec ztělesněním úspěchu a síly. Jeho ovšem pronásledovaly noční můry a probouzel se hlasitým křikem v jazyce, jejž nikdo nepoznával a ani mu nerozuměl. Otec o své minulosti nikdy nehovořil. Jednoho dne našla Ariana starý doklad totožnosti s otcovou dávnou fotografií, ale zcela neznámým jménem. V autorčině pátrání byl onen doklad prvním vodítkem, dalším se stala krabice, kterou zdědila v roce 2001 po otcově smrti. Krabice obsahovala válečné dokumenty, které konečně otevřely dveře ke skutečné minulosti Arianina otce. Ariana odhalila překvapující pravdu o mimořádném otcově osudu, o jeho útěku pod falešnou identitou, kterým se vyhnul transportu, z nacisty okupované Prahy do Berlína. Tam zůstal dva roky, po konci druhé světové války se opět vrátil do Prahy, a protože většina členů jeho rodiny zahynula v koncentračních táborech, pokusil se se svým bratrem znovu oživit předválečný chod rodinné továrny na výrobu barev a laků. V době po únoru 1948 se ocitl v podobné situaci jako za války a opět se rozhodl pro odchod ze země, tentokrát do Venezuely, kde se znovu oženil. Ani své nové manželce, ani dceři neřekl, odkud pocházel, jak válku přežil nebo jak se doopravdy jmenoval. Je to hluboký příběh o přežití, zkoumání vlastní identity, o paměti a ztrátách. Kniha je obohacena obrazovým materiálem z pozůstalosti autorčina otce. Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky a Nadační fond obětem holokaustu.... celý text
Literatura světová Válečné Historie
Vydáno: 2020 , ArgoOriginální název:
When Time Stopped: A Memoir of My Father's War and What Remains, 2020
více info...
Přidat komentář
Pod svícnem tma
První stránky knihy ve mně budily dojem, že jsem sáhla po špatném příběhu. Jak ale příběh plynul, ukázalo se, že i popis dětství autorky v Caracasu byl důležitý, protože dokreslil vztah otce a dcery. Dcery, která měla množství otázek a otce, který na ně neposkytoval odpovědi. První vrchol příběhu pro mě byl "návrat" do Prahy, ani teď však nebyla tajemství odhalena. Muselo uběhnout ještě hodně času, kdy autorka sama, za pomoci písemných dokumentů, fotografií, hledání přes sociální sítě a za pomoci rozvětvené rodiny, rozeseté v podstatě po celém světě a přátel, příběh v celé jeho hloubce odhalila. Na knize oceňuji i skutečnost, že i když autorka nežije v Evropě, uvedla ve své knize nejpodstatnější informace o druhé světové válce, holocaustu a zejména situaci v Terezíně. Každé její zjištění bylo střípkem i do mé mozaiky vědomostí. Druhý vrchol knihy pro mě byl pobyt autorčina otce v Berlíně, musela jsem ho obdivovat, byl to vrchol odvahy. V závěru knihy se autorka zamýšlí nad tím, zda vše, co její otec prožil a jak to na jeho charakter zapůsobilo, bylo předáno i jí a jejím dětem... A ještě jedna zajímavá myšlenka ze začátku příběhu, kdy autorka popisovala důvody, pro které poněkud odsunula pátrání po minulosti, a to, že musela být silná pro své děti, protože nevěděla předem, jakým způsobem pravda jejich život zatíží. A i když od těch temných dob uplynulo hodně vody, příběhu lásky, odvahy a rodinné vzájemnosti to jen přidalo na pravdivosti. Přeživší holocaustu a války své prožitky zatlačili do zapomnění, ale my bychom zapomínat neměli...