Pod vlivem Jupiteru
Gary D. Schmidt
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/293629/bmid_pod-vlivem-jupiteru-rdd-293629.jpg
4
280
280
Je mu čtrnáct let a hledá svou dceru… Joseph toho má na svůj věk poměrně dost za sebou. Říká se o něm, že byl ve vězení pro mladistvé za pokus o zabití učitele. Má násilnického otce, a také má dceru. Jmenuje se Jupiter a narodila se, když mu bylo třináct. Nikdy ji neviděl a i přesto ji miluje a touží se s ní setkat. A udělá proto cokoliv. Klidně znovu poruší všechna pravidla... Když přijde do pěstounské rodiny, jeho do té doby pochmurný život začne měnit své temné kontury. Nová rodina poznává Josephovu kladnou stránku, vnímá to, co ostatní nikdy neviděli. Ale bude stát za ním i ve chvíli, kdy plánuje udělat něco, co zákony nedovolují? Mistrně, citlivě a čtivě napsaný příběh o kontroverzních tématech. O tom, že každá mince má dvě strany a svět není černobílý.... celý text
Přidat komentář
Všechno, co o někom potřebujete vědět, můžete poznat podle toho, jak se k němu chovají krávy.
Kniha, na kterou se dle mého už zapomnělo. Já jsem ji četla podruhé. Přesně jsem věděla, do čeho jdu, poprvé jsem plakala, podruhé taky.
Kniha, která je na pár stránkách tak neskutečně silná. Kniha o dětství, o přátelství, o lásce, o rodině, o síle pout, o síle žít, o násilí, o nepochopení.
Kniha o tom, že i když nejste dle papírů rodina, tak jí jste. Kryjete si záda. Uděláte pro toho druhého vše.
Kniha o lásce dvou dětí a o tom, jak velkou hnací silou je Jupiter.
Vřele doporučuji, ne jen mladším čtenářům, ale i nám dospělým. Mnohdy můžeme i my být svědky něčeho podobného, neškatulkujme, ale otevřeme své srdce :).
Krátká kniha nabitá nespravedlností světa......ale i plná naděje......čte se sama....ach jo....
Bylo to jako takový ten pocit, co míváte občas ve snu - že se něco blíží a vy s tím nemůžete vůbec nic udělat, jenom doufat, že se vzbudíte, než to opravdu přijde. Občas se vám to podaří.
"TAK KDE SAKRA BYLI?"
No, úplně nevím, co psát... přijde mi, jako bych četla něco jiného než většina zdejších komentujících.
Četla jsem tuto knihu v originále a moje očekávání byla vysoká už kvůli zajímavě znějící anotaci.
Jenže. Styl psaní žádný úžasný nebyl (ano, je to vyprávěné z pohledu dvanáctiletého kluka, chápu, ale i tak... nějak mě to nedokázalo chytit) a hlavně - děj utíkal až moc rychle. Vzhledem k tématu by to chtělo (mnohem) víc prostoru, aby se čtenář mohl do postavy Josepha opravdu vcítit (resp. mně osobně se to na těch zhruba 150 stranách úplně nepovedlo a přijde mi to jako škoda). Zkrátka děj běžel kupředu, místy se dal odhadnout více, místy méně (že přijdou další a další postřehy ohledně dojení krav ale bylo jisté vždy) a nakonec jsem to zavřela s povzdechem "aha, to bylo ono?"
Možná jsem to jenom četla ve špatném rozpoložení, ale bohužel se mě to dotklo méně, než bych si bývala přála.
To bylo tak hezký…
Smutný a šťastný nakonec…
Nebýt klubu ČBDB, asi by ještě dlouho čekala na přečtení…
Doporučuji…
Krásný a dojemný příběh. V dnešní době neúplných rodin je skvělým důkazem, jak člověk potřebuje vyrůstat ve zdravém prostředí, jak touží opuštěné dítě po lásce, a co upřímná láska dokáže i ve zklamaném člověku způsobit.
Krátký, ale velmi emotivní příběh, který mě opravdu chytil za srdce. Nečekala jsem takový konec, ale po dočtení knihy bych stejně asi jiný nechtěla. Prostě mi to sedělo jako p.... na hrnec. Jako krátkou intenzivní oddechovku určitě doporučuji.
Kratičká kniha pro starší děti je skoro jistě přiměje k pláči, a pokud máte čtenářský a diskusní klub, připravte se na smršť otázek, na které není snadné odpovídat, a snad se i předem připravte na tu hlavní, ke které to nakonec jistě bude směřovat: Proč se hodným lidem stávají zlé věci? Co je to za strašný svět?
Možná nebudete umět odpovědět. Nic si z toho nedělejte a klidně to svým dětem (žákům, studentům, svěřencům) řekněte.
A připravte kapesníky, budou se hodit.
P.S.: Hvězdu ubírám za styl, který má být vyprávěním 12letého kluka. To teda moc nevyšlo.
Kniha mě příjemně překvapila. Vyprávěné jazykem normálního kluka (no, možná trochu slušňáka), rychlý spád, nečekaný konec ... A silný příběh.
Nevím, kde přesně začít, abych vám stručně vyložila vše, co mě zaujalo. Upřímně musím říct, že mě kniha rozložila. Brečela jsem jako malý špunt a i den po dočteni o ní furt musím přemýšlet.
Kniha je extrémně krátká, takže ji doopravdy stihnete za jedno odpoledne/večer (jako já), ale připravte se na to, že to není žádná sranda. Počet stran naprosto převyšují myšlenky a duševní dosah knihy.
Příběh nám ukazuje, že svět se nedá rozdělit na černý a bílý. Že lidé nejsou vždy takoví, za jaké je považuje okolí, že zájmy a rozhodnutí formují lidi po celý život.
Styl psaní je mnohdy neforemný, ale musíte neustále myslet na to, že nám příběh předává dvanáctiletý Jack a právě i stylem autor vystihl nádherně podstatu myšlení a jednání.
Joseph je kluk, který je ten "divný" a mnoho lidí ho považuje za "špatného", ale v průběhu čtení zjišťujeme, že není vůbec zlý a dokonce je velice chytrý a může něčeho dosáhnout, když v něj lidi věří. Sice takových je jen pár, ale i tak jsou lidi, kteří v něm vidí potenciál.
Kontrastem je Josephův otec, který se soustředí jen na sebe a svůj požitek, než na svého syna či vnučku.
Celá kniha nám právě hodně odhaluje povahy lidi, kontrast lásky a využívání a ve výsledku hlavně nespravedlnost života. Kdy člověk s dobrým záměrem je odstrčen, protože situaci nemůže rozumět, protože je moc mladý.
Konec? Ten byl za mě naprosto famózní a posledních 5 stran bylo emocemi nabytých neuvěřitelným způsobem. Zde se projevilo, kdo komu doopravdy kreje záda a kdo co jak cítí a prožívá. Dodatek s Jupiter na konci byla už jen třešnička na už tak skvělém dortu.
Pro mě Joseph, Jupiter a Jackie zůstávají na věky v mém srdci ️ a mohu říct jen: "Tak kde Sakra byli?"
⭐ 5/5
Velmi zajímavý, netradiční příběh s nečekaným koncem. Určitě stojí za to si knihu přečíst a to nejen kvůli nádherné přední straně.
Kniha je velmi pěkná. Je krátká. Děj rychle ubíhá. Styl psaní je nenáročný a dobře se k tématu hodí. I přes použití onoho více strohého stylu psaní, se autorovi povedlo nejen skvěle a trefně vyjádřit emoce, ale i se dostat čtenáři pod kůži. Je to vcelku smutný příběh o tom, jak společnost, nebo alespoň její většina nahlíží na mladé lidi. A jak ono nahlížení může zapříčinit nehezké konce. Nicméně zlo nemůže existovat bez dobra a naopak. Tudíž jsem ráda, že autor nepopisuje jen negativní pohled na věc, ale zahrnul zde i postavy, které představovali tu pozitivní část celého příběhu. Také je zde hezky ukázáno, že svět se neskládá jen z černé a bílé, ale že existuje mnoho pohledů na věc a nelze úplně určit, který je ten správný. Že některé věci jsou složitější a komplexnější než ty druhé. Celý příběh je vyprávěn z pohledu malého chlapce, což je rozhodně zajímavé a autor to pojal velice dobře. Postupem příběhu dochází k hezkému rozvoji postavy Josepha, který se pomalu otevírá světu a ukazuje své slabé a silné stránky, za pomoci lásky ostatních lidí, své vlastní síly a vůle. Konec přišel velmi náhle. A rozhodně jsem nečekala takový zvrat, pořád jsem naivně doufala. Je to asi jediná věc, kterou bych autorovi vytkla a to že konec byl lehce uspěchaný. Jen na pár posledních stránek. Musela jsem si ho přečíst dvakrát, abych si vlastně uvědomila, co se stalo. Jinak to byl velice krásný příběh a můžu jen doporučit.
Kniha mě mile překvapila.Příběh je hezky vymyšlený,kniha je velmi čtivá.Jedinou chybou je, že není příběh trochu více rozepsaný. Já osobně nemám ráda knížky, které jsou zdlouhavé, ale této by to jen prospělo. Hodnotím velmi kladně.
(SPOILER)
Nějak jsem v koncích, jak tuhle knihu hodnotit... Z nějakého důvodu mě anotace téhle knihy neskutečně zaujala a snažila jsem se k ní nějak rozumně dostat už několik let, nakonec to zachránila výprodej v Kosmasu, kde ji měli za 40 korun. První věc, která mě neskutečně překvapila byla její velikost. Nejen že má jen 140 stránek, ale ještě má formát, řekla bych velikosti velkého diáře, spojeno s neuvěřitelnou čtivostí není žádným problémem ji přečíst za dvě hodiny...
Jenomže když jsem ji otevřela byla jsem hrozně zmatená, první stánku jsem si přečetla asi pětkrát, pak to vzdala a rozhodla se pokračovat dál, že tomu snad přijdu na kloub. Jde o to, že netušíte, kdo je vypravěč - překvapivě to totiž není Joseph - a okolo je tolik postav, že by se vám z toho hlava zamotala (dobře jsou 4 ale ta situace je celkově dost zmatená). Styl kterým je kniha později psaná mi nijak nevadil, i když se rozhodně nejedná o nějakou zvláštní přednost. Spíš bych řekla, že překlad je trochu odbytý, ale to už je asi nová norma...
Co se týče samotného obsahu... wow... docela by mě zajímalo, nakolik se autor skutečně vyzná v americkém sociálním systému, protože jsem věděla, že je to zlé, ale až tak? Každý má právo vidět své vlastní dítě (Teď nemluvím o rodičích, kteří své děti týrají. Joseph ale Jupiter nikdy nijak neublížil. A nebylo mu dovoleno jí ani zahlédnout.). Nikdo nemá právo nás zcela odříznout od lidí které milujeme, ať už jsme zletilí nebo ne. Celé vyznění příběhu je naprosto šílené a konec je za mě neuvěřitelná vydíračka. Z narativního hlediska to sice dává smysl, ale bože, jak já ten konec nesnáším. (Navíc je v něm pár logických děr...)
Načrtnutá paralela mezi Josephem a biblickým Josefem byla krásná. Za mě jeden z výrazných plusů knihy.
Celkově jsem spíš zklamaná, přišlo mi, že příběh má velký potenciál, který ale tak úplně nenaplnil a místo toho se vydal cestou poněkud levné hry na city (která teda na mě stoprocentně účinkovala, polovinu knihy jsem probrečela - nicméně jsem na knihu pořád trochu naštvaná). Na druhou stranu moje očekávání byla celkem vysoká.
3,5*/5*
Komorní novela psaná z pohledu dvanáctiletého chlapce, jehož nevlastnímu bratrovi život hodně zavařil, a mimo jiné těžkosti ho udělal otcem.
Přestože těžká témata mám ráda a čtu o nich poměrně často, knížka Pod vlivem Jupiteru mě nijak zvlášť nezaujala. Ano, souhlasím s jinými komentáři, že příběh je to silný a plný emocí, ale nesedla mi forma. Moc strohé a nerozepsané, potřebovala bych širší kontext - jaká je minulost ostatních postav, třeba Josephových rodičů? Proč se pěstouni po letech rozhodli vzít k sobě nové dítě? Atd. atd....
Ve výsledku jsem ráda, že jsem si knihu přečetla, něco ve mně zanechala (hlavně konec, co si budeme) a uvědomila jsem si, kolik toho v životě mám a není to pro všechny samozřejmé.
Doporučuji milovníkům silných příběhů cca od 14ti let.