Pod znamením půlměsíce
Luděk Frýbort
https://www.databazeknih.cz/img/books/25_/252668/mid_pod-znamenim-pulmesice-252668.jpg
4
34
34
Podtitul: Příběhy z Evropy pod vládou islámu Román renomovaného exilového autora je projekcí stávajícího trendu ve vývoji západní, resp. evropské civilizace do období let 2049 – 2070. Civilizace, jež odvrhla své kořeny, ztratila vůli k obraně a proklamované hodnoty zbavila jejich obsahu. Děje se odehrávají v době, kdy téměř celá Evropa se nachází pod muslimskou mocí, která se však začíná drolit v důsledku vnitřních rozporů a postupného vyčerpání zdrojů vytvořených západní civilizací. Můžeme prožít paralelní a hluboce lidské příběhy utečenců z různých koutů porobené Evropy – Itálie, Čech, Pobaltí, Německa – a dobyté Izraele, křesťanů, židů, drúzů a sekulárních, kteří se nehodlají podrobit brutální moci a odcházejí zakládat ostrůvky obnovené západní civilizace, zbavené toho, co ji zahubilo. Tyto ostrůvky, ať už ve Skandinávii, švýcarských alpských údolích či na Azorských ostrovech se postupně začínají propojovat.... celý text
Přidat komentář
Jednoduchá kniha, takový trochu spirituální survival román, plný různých klišé a servírující problematiku včetně vysvětlivek jako na zlatém podnose. Až na výjimky nečekejte nějaké složité sociopsychologickopolitické rozbory, většina myšlenek je vcelku účelově a nekomplikovaně vložena do úst postavám vybraným z různých částí světa, a doprovázena je rovnou i vysvětlením, pokud by snad ti méně důvtipní nějaké potřebovali. Netvrdím, že islám, který je výrazně mladší než křesťanství a reformací neprošel, není v západní civlizaci v některých aspektech prostě problém, že dekadence a změkčilost západního světa ho jednou přivede do problémů, ale čekal jsem něco víc než kompilaci již známého. Netřeba tedy zapínat hlavu. Je škoda, že je většina myšlenek podávána až moc přímočaře a černobíle, kritika islámu vůbec nemusela být tak okatá, vůbec dokonce nemusel být zmiňovaný, čtenář by se jistě dovtípil (nebo taky možná ne, tak se tomu autor rovnou vyhnul a naservíroval to doslovně), kniha mohla jít do hloubky a vést k většímu zamyšlení nad tématy nejednoznačnými, jenže to by je nejdřív musela předložit, ale až na tři čtyři pasáže, které měly zajímavou myšlenku, se jednalo jen o explicitní popis známých či domnělých problémů s islámem a muslimy ve společnosti, která je jim cizí. Začátek knihy byl slabý, skoro jsem myslel, že ani nedočtu, ale postupně se objevila nějaká ta zajímavá myšlenka a vcelku to mělo spád, tak jsem četl dál, konec byl takový nemastný neslaný a zbrklý. Suma sumárum, kniha pro ty, co se chtějí utvrdit ve svých názorech, nehledají žádné nové pohledy na problematiku a nechtějí se zamýšlet nad nejednoznačností a komplikovaností světa.
Hodně jsem musel přemýšlet nad hodnocením této knihy. Níž jít nemohu, to by nebylo spravedlivé, ale jsou v knize pasáže, které nutno hodnotit opravdu vysoko, a není jich málo. Také z hlediska rozvržení děje, geografické a národnostní rozmanitosti, i z pohledu čtivosti víceméně nelze nic vytknout.
Hodnotím-li níže, jde mi pouze a jedině o pravděpodobnost. Toto není fantasy, toto je politická fikce a jako taková musí vycházet z politické reality. Soudím totiž, že politická budoucnost bude probíhat jiným směrem. Už je to trochu vidět z vývoje v USA...
Zásadní můj nesouhlas je v podání pochopení situace celé evropské civilizace. Nemyslím si, že příčina úpadku Evropy by tkvěla POUZE v jejím zpohodlnění, ztrátě vůle k obraně apod. a že muslimská invaze by spočívala POUZE v tomto "houellebecqovském podvolení". Tragédie je mnohem hlubšího charakteru. I v tom, že existují i další, mocnější a méně zřetelné síly, jež jsou vidět v pozadí (a které, vzaty v úvahu, by ovšem vyžadovaly i poněkud jiný průběh než vyústění v knize).
V tomto směru podle mého silně ovlivnil autora i jeho životní příběh, jeho emoce a předsudky. Ale to už ať si vyhodnotí každý sám. Já mám k západnímu životnímu postoji poněkud kritičtější přístup než autor.
V každém případě za přečtení kniha stojí.
Poutavý "scifi" román o úpadku západní civilizace, bohužel k jeho naplnění může klidně dojít :-(
Některé pasáže byly pro mě zdlouhavé, ale některé byly naopak velice čtivé. Moc napínavý byl pád Vatikánu a Izraele. Doufám, že se tato vize nikdy nenaplní, protože by byla opravdu děsivá.
Ono se to nečte jednoduše. Na to aby to byl opravdu vynikající román, tomu prostě z vypravěčského hlediska něco chybí a nevím jak to pojmenovat. Postavy mají někdy prazvláštní mentální pochody, nebo jsou zvláštně popsány (ty pochody) a některé dialogy působí velmi nepřirozeně. Možná by pomohlo románu určité seškrtání rozsahu. Nadruhou stranu je to krásné co se týče geografické výpravy, popisu míst a místních reálií. Tady se nezapře autor coby zkušený cestovatel s bystrým pozorovacím talentem a skvělou analytickou myslí. Knihu tak do nebe vynášejí občasné, většinou monologické promluvy či dopisy, popisující realitu zobrazovaného světa. Ty jsou přímo hodné tesání do kamene! Proto pět hvězd.
Knihy Luďka Frýborta u mě vždy trpěly stejným problémem - pomalu se rozjížděly jak jsem znovu přivykal nelehkému vyprávěcímu stylu, pak mě neskutečně chytly a těsně před koncem jim (i mně) došel dech. Pod zmanením půlměsíce však tímto problémem ani v nejmenším netrpí.
Kniha sleduje příběhy několika protagonistů v různých geografických podmínkách a tak se podíváme do řady koutů Střední Evropy (nevyjímaje Českou republiku - a právě tato příběhová linka byla pro mne vůbec nejzajímavější), podíváme se ale i na sever i jih kontinentu a navštívíme i Blízký Východ. Román velmi dobře nakládá s aktuálním tématem aniž by mu šlo o lacinou senzacechtivost - pan Frýbort psal děj několik let a o tématiku islámu, migrace a potíže vzájemného soužití se zajímá mnoho let, rozhodně si argumenty pro svá stanoviska jen nevyčetl z diskuze na iDnesu.
Příběh se odehrává v době, kdy už převrstvení původního obyvatelstva zejména na Západě je fakticky završeno a je bráno jako hotová věc - nikdo se neptá proč, nikdo už se nebouří a pouze se lidé snaží s tímto novým stavem naučit žít. Jakkoliv pesimistické čtení to je, rozhodně, opakuji rozhodně je dobré si minimálně tyto pasáže přečíst, poněvadž jsou velice živé a poučné. V oblastech dále na Východ je již třeba chopit se moci silou a rozehrává se koncept celoevropského konfliktu, do kterého se svou rolí zapojí silně i Rusko - s touto vizí nemám sebemenší problém, autor ji dobře a podrobně vylíčil a zdůvodnil. Pro mne osobně byla snad úplně nejsilnější kapitola o pádu Izraele z pohledu malé skupinky přeživších židovských vojáků - zde se autor dokázal vypsat tak mistrně, že jsem snad i v duchu cítil vůni olivovníků a střelného prachu, přičemž navíc jedna z událostí této kapitoly má i zásadní význam pro začátek budoucího úpadku globálního chalífátu.
Jakkoliv mě hlavně od druhé půlky spíš vadilo použití "nadpřirozené postavy" Proutkáře, právě v této části knihy se navíc všechny příběhové linky začnou ještě více rozjíždět, věci odehravší se dříve začínají mít své dopady a následky a na obzoru se alespoň vzdáleně začne rýsovat i jistá naděje. A i za to musím tuto knihu vyzdvihnout. Nejedná se o čistě negativistické dílo ani postapokalyptický román - jedná se o velmi čtivě a inteligentně psaný příběh který čtenáři přinese kvanta nových a dosud netušených informací i souvislostí, plno myšlenek k uvažování a zároveň i jiskřičku naděje. Rozhodně stojí za to, si toto dílo přečíst!
P.S: co je naopak doslova ztrátou času je všeobecně vyzdvihovaný a skandalizovaný román M. Houellebecqua "Podvolení", který k zamyšlení neponechává prakticky nic a sleduje pouze příběh jednoho zbytečného akademika, který se chce mít vždycky dobře a o nic jiného mu nejde. Popravdě, pokud by nebyl tento román tolik medializován, neštěkne po něm ani pes - a naopak, napsal-li by něco natolik promyšleného jako zde pan Frýbort, nebyl by skandalizován, ale rovnou zakázán. ;-)
Bohužel asi dost přesná vize evropské budoucnosti...Dopis na rozloučenou křesťana muslimovi je něco, co by si měl přečíst každý! Trochu se bojím, ne - hodně se bojím, že se děj knihy zrealizuje, podobně, jako Orwelův 1984!
S hodnocením této knihy mám trochu problém.
Je komplexně i čtivě napsaná, a to přes chvílemi zvláštní jazyk. Autor je geograficky velmi rozmanitý a přitom přesný, pracuje s mnoha údaji z nejrůznějších kultur, oblastí i náboženství. Přesto si nejsem vždy jistý skutečnou hodnotou faktů v knize zachycených. Stejně tak jsem se nemohl zbavit pocitu určité podbízivosti tématu s ohledem na aktuální dění; být kniha napsána před 10 či 15 lety, její hodnota i schopnost autorova pohledu do budoucna by (v mých očích) bezpochyby stoupla.
Nicméně i tak se v ní objevuje řada pohledů, které nám jsou předkládány ústy zúčastněných postav (dopis na rozloučenou, úvahy o Rusech či v řadě případů samozřejmě o islámu jako takovém) a které zasluhují pozornost pro svou nepopiratelnou zajímavost. Velmi se mi v závěru také líbila praktická myšlenka o tom, že lidstvo prošlo třemi stupni poznání…
I přes uvedené „výhrady“ tedy knihu doporučuji, zejména jako zajímavé počtení a i jako vhodný odrazový můstek pro hledání dalších souvislostí.
Dost depresivní vize nedaleké budoucnosti Evropy.
Plus za autorovu znalost islámu, kterou nám předává prostřednictvím jednotlivých příběhů, možná trochu přizpůsobených poslání knížky.
Tři plus.
Dopis na str.282 od pana J.H. panu A.W. by jsme si všichni měli vylepit na čelo ...
Kniha rozhodně stojí za přečtení. Jazyk autora je sice trošku archaický a místy vyvolává čtenáři pobavený úsměv na rtech - nestává se často, že by při četbě současného románu měl člověk pocit, že poslouchá Oldřicha Nového z Kristiána - ale téma knihy je aktuální a autor knihu pojal jako dystopickou vizi Evropy okolo roku 2060 a jako určité varování. Neskrývá své kritické výhrady k islámu, není však povrchní, protože problematiku islámu zná velmi dobře.
Struktura příběhu je překvapivě současná a snese směle srovnání s Danem Brownem a podobnými řemeslně zdatnými autory.
Román je mozaikou příběhů lidí z různých koutů Evropy v době, kdy se jednotlivé státy pomalu, ale nezadržitelně rozpadají pod nadvládou muslimů. Evropská civilizace se rozpadá. Příběhy většiny postav se v závěru protnou a pojítkem celého textu je tajemný Proutkař - poutník, ahasver, Krysař, prorok, který je zároveň nejspíš i literární personifikací autorova vztahu ke křesťanství.
Doporucuji precist. Hlavne nase vlada a poslanci by si ji meli precist. Pokud se nic nezmeni, mel autor bohuzel pravdivou vizi.
Autorovy další knížky
| 2015 |  Pod znamením půlměsíce |
| 2006 | Mlýny boží i ďáblovy |
| 2001 | Praotcové |
| 2002 | Svět bez růžových brýlí |
| 2004 |  Prokletí rodu Slavníkova |
Čtu již podruhé. Za mě zážitek! Děsivá představa možné reality. Prožité příběhy jednotlivců. Duchovno jako třešnička na dortu. Trochu mě nebaví filozofické debaty, které mi poprvé leccos dovysvětlily, podruhé mi přijdou už trochu zdlouhavé, lehce přeskakuju. Vůbec to ale nehraje roli na celkovém dojmu.