Poděbradové
Radek Fukala , Ondřej Felcman , Vladimír Hrubý , Karel Müller , František Musil , Miroslav Plaček , Marek Vařeka , Martin Šandera , Jaroslaw Malicki
Rod českomoravských pánů, kladských hrabat a slezských knížat. Kniha seznamuje s osudy a významem nejen předků Jiřího z Poděbrad, ale také jeho potomků, kteří se stali přičiněním „husitského krále“ zámožným knížecím rodem ve vedlejší zemi České koruny Slezsku a ke kacířskému předkovi se už raději moc nehlásili. Jako minsterberští a olešničtí vévodové přežili dokonce Bílou horu a vymřeli až v polovině 17. století. Kolektiv historiků se v knize pokouší nastínit nejen dějiny rodu v období 300 let, kdy představoval důležitý politický, hospodářský a kulturní faktor ve východočeském, slezském a severomoravském prostoru, ale zabývá se i dalšími aspekty jejich působení. Například genealogickými, heraldickými, hospodářskými či kulturními. Vždyť například jeden z mladších synů krále Jiřího Hynek proslul jako výborný a prostopášný renesanční básník. -- zdroj: www.kosmas.cz --... celý text
Přidat komentář
Ke svému předkovi se sice nehlásili, ale usilovali o zrušení kladby, kterou nad českým panovníkem vynesl papež (v při náštěvě uherského biskupa Jana Filipce v Kladsku, kde je pohřben arcibiskup Arnošt z Pardubic docházelo k jeho ,,zjevení"a vnuk krále Jiřího - Karel (I)
psal o těch jevech do Vatikánu, aby papež pozbavil celou rodinu Minsterberků papežské kladby. Tito události svědčily o tom, že pragmatickým přístupem nebyl nadán král Jiří, ale i jeho potomci.. V knize je popsána také knihovna vzniklá v Olešnici, která vedle knihovny Rožemberků jednu z největších ve střední Evropě. Minsterberkové pravděpodobně zdědili
i rukopisné knihy, které vznikly v prostředí rodu pánů z Kunštátu