Poděbradové
Radek Fukala , Ondřej Felcman , Vladimír Hrubý , Karel Müller , František Musil , Miroslav Plaček , Marek Vařeka , Martin Šandera , Jaroslaw Malicki
Rod českomoravských pánů, kladských hrabat a slezských knížat. Kniha seznamuje s osudy a významem nejen předků Jiřího z Poděbrad, ale také jeho potomků, kteří se stali přičiněním „husitského krále“ zámožným knížecím rodem ve vedlejší zemi České koruny Slezsku a ke kacířskému předkovi se už raději moc nehlásili. Jako minsterberští a olešničtí vévodové přežili dokonce Bílou horu a vymřeli až v polovině 17. století. Kolektiv historiků se v knize pokouší nastínit nejen dějiny rodu v období 300 let, kdy představoval důležitý politický, hospodářský a kulturní faktor ve východočeském, slezském a severomoravském prostoru, ale zabývá se i dalšími aspekty jejich působení. Například genealogickými, heraldickými, hospodářskými či kulturními. Vždyť například jeden z mladších synů krále Jiřího Hynek proslul jako výborný a prostopášný renesanční básník. -- zdroj: www.kosmas.cz --... celý text
Přidat komentář
Autoři knihy
česká, 1963 Ondřej Felcman
česká, 1950 Vladimír Hrubý
česká, 1950 Karel Müller
česká, 1958 František Musil
česká, 1939 Miroslav Plaček
česká, 1943 Marek Vařeka
česká, 1980 Martin Šandera
česká, 1973 Jaroslaw Malicki
polská, 1966
Ke svému předkovi se sice nehlásili, ale usilovali o zrušení kladby, kterou nad českým panovníkem vynesl papež (v při náštěvě uherského biskupa Jana Filipce v Kladsku, kde je pohřben arcibiskup Arnošt z Pardubic docházelo k jeho ,,zjevení"a vnuk krále Jiřího - Karel (I)
psal o těch jevech do Vatikánu, aby papež pozbavil celou rodinu Minsterberků papežské kladby. Tito události svědčily o tom, že pragmatickým přístupem nebyl nadán král Jiří, ale i jeho potomci.. V knize je popsána také knihovna vzniklá v Olešnici, která vedle knihovny Rožemberků jednu z největších ve střední Evropě. Minsterberkové pravděpodobně zdědili
i rukopisné knihy, které vznikly v prostředí rodu pánů z Kunštátu