Podezření: Druhý Mnichov?

Soubor převážně státoprávních esejí, v nichž jsou známé události konfrontovány s úvahami, opírajícími se o logiku mechanismů a cílů státních převratů, revolucí a válek. Za verzí o filantropickém osvobození „lidu sovětského impéria“ se rýsuje průběh vítězné hybridní války. Dlouhodobě vedené pomocí ekonomických, politických a psychologických instrumentů vnějšího nátlaku na stát. Jimž za „vlády“ M. S. Gorbačova umožnil infiltrovat do „perestrojky“ sám její „architekt“, A. Jakovlev, který se v předmluvě k ruskému překladu „Černé knihy komunismu“ svěřuje z úsilí rozložit SSSR zevnitř. Autor přibližuje vývoj jednání Gorbačova s administrativami USA jako neobratné úsilí získat za vojenské a geopolitické ústupky podporu změn sovětské ekonomiky a uznání SSSR za rovnocenného partnera. Všímá si, že v prostoru po sovětském impériu se objevují atributy ekonomické okupace. Umožněné „deetatizacemi“, majetkovými převraty téměř atomizujícími relativně životné národohospodářské celky. Výsledkem je ztráta ekonomické báze suverenity státu, a závislost jeho obyvatel na vůli zahraničí. Čtenář se může zamyslet, zda by k těmto následkům došlo bez metod, založených na „autoritativních poučkách o volném trhu a deetatizaci“, a prosazovanými exponenty zájemců o majetkový převrat. Práce vyúsťuje v podezření, že Gorbačov v průběhu utajovaných dohod s budoucími vítězi studené války rozhodl „o nás bez nás“. Ačkoliv mu vývoj „perestrojky“ umožňoval vrátit Čechoslovákům suverenitu nejméně rok před summitem na Maltě.... celý text