Podíl práce na polidštění opice
Bedřich Engels (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/12_/121492/bmid_podil-prace-na-polidsteni-opice-UXa-121492.png
4
11
11
Zlomek větší historicko-filosofické materialistické práce dovozuje, jakými cestami po milionech let vytvořila práce dnešního člověka, který nejen dovede chodit po dvou a vyrábí nástroje, ale který se naučil používat k dorozumění i vysoce artikulované mluvy a vykonávat stále složitější úkony. Člověk na rozdíl od zvířete činí změnami přírodu užitečnou pro své účely a ovládá ji. Toto přetváření přírody má pro lidskou společnost nejen kladné účinky, ale příroda se na druhé straně člověku za každé takové vítězství mstí vzdálenějšími společenskými účinky. Je na člověku, aby tyto účinky své výrobní činnosti se učil ovládat a usměrňovat. (Obsaženo též ve větším souboru: Dialektika přírody). (Vydání čtvrté, ve Svobodě druhé.)... celý text
Literatura světová Literatura naučná Filozofie
Vydáno: 1949 , SvobodaOriginální název:
Anteil der Arbeit an der Menschwerdung des Affen, 1876
více info...
Přidat komentář
Autorovy další knížky
| 1982 |  Manifest komunistické strany |
| 1952 |  Německá ideologie |
| 1949 | Podíl práce na polidštění opice |
| 1949 | Původ rodiny, soukromého vlastnictví a státu |
| 1975 | O židovské otázce |
Před dvěma sty lety narozený německý filosof v této práci rozebírá příčinnou souvislost mezi prací a vývojem opice k dnešnímu člověku:
Opice začaly používat a vyrábět nástroje, takže se svaly, šlachy i kosti na rukou přizpůsobovaly nárokům práce a stávaly se šikovnějšími, s rostoucím množstvím práce bylo třeba komunikovat, takže se vyvinuly hlasivky schopné produkovat řeč, zdokonalily se smysly a rozvinuly sociální vztahy.
Další část textu shrnuje dopad práce na okolí - zatímco zvíře mění přírodu nevědomě (odlesňuje, protože vyžírá mladé stromky), člověk to dělá vědomě (odlesňuje, aby pěstoval a choval dobytek), avšak nedomýšlí, že odlesnění způsobuje erozi, prameny vysychají atd.
Shrnutím rozvoje, specializace a plánování práce se dostává k poslední části o "dnešní" práci, o vykořisťovatelích a vykořisťovaných, kterou museli za socialismu všichni papouškovat, takže pro nás má silně politickou pachuť.
Možná není na škodu si přečíst tento původní, 150 let starý filosofický názor napsaný dávno předtím, než se začal ztrácet pod tlustými vrstvami politického balastu, o kterém Engels tehdy neměl ani tušení. A třeba ho srovnat s nejnovějšími vědeckými názory na vývoj člověka.