Podívej se podruhé...
Dagmar Digma Čechová
Zamiluješ-li se na první pohled, podívej se podruhé. Přesně to radí osamělému spisovateli Oldřichovi nejoblíbenější z jeho postav, dokonalý muž a úspěšný detektiv Xaver. Jako sebevědomé alter ego směruje život svého stvořitele až do chvíle, kdy si Oldřicha zcela podmaní mladá a krásná Heda. Dosud samotářský spisovatel nemůže uvěřit svému štěstí a hluboký cit k milované ženě ho přiměje i přestat naslouchat dlouholetému příteli. Manželskou idylku však brzy narušují čím dál častější temné chvíle…... celý text
Přidat komentář


Podívej se podruhé...
A já jsem již potřetí zavítal do knižních řádků Dagmar Digmy Čechové... Nejprve jsem si dal Nemusíš, poté jsem přečetl Víš, že nemusíš? Knížky DDČ kupuji manželce k vánočním svátkům, sám čtu převážně jinou literaturu... Nicméně i když se jedná spíše o žánr pro ženy, tak po knížkách DDČ v knihovně vždycky sáhnu... Jsou všechny takové ze života, fajn si u nich odpočinu... Je prima, že má občas starosti někdo jiný než já... :-D
Tentokrát je hlavní postavou knihy Oldřich Linhart... Téměř čtyřicetiletý spisovatel žije sám a píše své detektivní romány... No, potkat v tomto věku mladou kost... Heda, tak se to stvoření jmenuje... Mladá, krásná... Oldřich se nám zamiluje na první pohled... No, Oldřichu, podívej se podruhé...
Zvládne se Oldřich podívat podruhé? Jaký bude jeho další osud po boku mladé a krásné Hedy? Já Vám to neprozradím... Takže Vám nezbývá, než otevřít tuto knihu... Zaručuji Vám, že ji otevřete jen párkrát, protože je čtivá a budete po řádcích lítat jak zběsilí...
Já jsem se dobře bavil... Potřetí jsem sáhl po knížce DDČ a je to Dost Dobré Čtení... Takže díky paní DDČ a budu se těšit na další kousek, protože jsem koupil manželce ještě Co když žádné zítra nebude?
Sice po ní nasáhnu hned, ani zítra;-) , ale určitě se na ni brzy dostane...


Oldřich je známý spisovatel a dědic rodinné firmy. Podnikání ho neláká a tak si užívá svojí velké vášně - píše detektivky s hlavním hrdinou Xaverem, který mu dělá společnost.
Při autogramiádě čtvrté knížky potká okouzlující fanynku Hedu, do které se zamiluje.
Heda je mladá, ambiciózní žena, která touží po rodině, protože její dětství probíhalo v dětském domově.
Hedu hrdě přijme nejen Oldřich starší, ale i jeho partnerka Květa a šťastný pár tak může vystrojit svatbu snů.
Jenže, láska bývá slepá a proto je potřeba se podívat i podruhé... Jenže, lze vidět něco, co nikdo jiný nevidí?
Kniha v sobě zpracovává téma domácího násilí, které se týká zejména žen. Jaké to je, když člověk žije s partnerem, kterého sžírá psychická choroba? A dá se takový boj vůbec vyhrát?
Nelehké čtení, které ale nešlo odložit a nutí pokračovat, dokud.... Dokud se nepodíváte podruhé a nezjistíte, že už ani nedýcháte, protože.... Je tohle vůbec možné?
Za mě prostě bomba a doporučuji, protože tohle se čte samo - navzdory tématu!


Autorka prostě umí. Tohle se tak strašně špatně četlo. A zároveň mě to nesmírně bavilo. Hodně těžké téma.


„Zamiluješ-li se na první pohled, podívej se podruhé."
Oldřich Linhart je samotářský spisovatel v těch nejlepších letech. Čtyři knihy krimi série s detektivem Xaverem už vydal, pátou zrovna píše, když se na něj na křtu jeho poslední knihy přilepí fanynka Heda.
Oldřich ji bere jako dar z nebes a užívá si každou minutu s ní. Dokonale ho okouzlila, a jeho otce jakbysmet.
A jak už to tak v životě bývá, zamilovaný člověk bývá ke spoustě věcem slepý a dokáže ignorovat i vlastní intuici. Když pak ta prvotní zamilovanost opadne a Oldřichovi spadnou ty tak zvané růžové brýle, je ženatý a zaháčkovaný, Heda se činila a vypadá to, že z mladé, krásné a zamilované novomanželky se stala vypočítává mrcha.
Klobouk dolů Dagmar, dokázat napsat takovéto dvě postavy, kdy jsem si při čtení rvala vlasy a bušila hlavou do zdi a chtěla knihu hodit z okna, to se nepodaří jen tak :-D
V knize najdete bravurně zpracované téma psychického onemocnění, psychického týrání, a spoustu dalších událostí, u kterých si koušete nehty a doufáte, že se nic takového přece dít nemůže :-(
Ale ono může, bohužel. A je to častější, než si vůbec umíme představit, manipulace, ponižování, zašlapávání sebevědomí, ztráta soudnosti a zdravého rozumu....a oběti, které si myslí, že je to všechno jejich chyba a že kdyby byli lepší, dokonalejší, že se jim to dít nebude....
Tahle kniha pro mě nebyla vůbec jednoduchá, ale jsem neskutečně ráda, že jsem se k ní, díky Dagmar osobně, dostala a mohla si ji přečíst, protože je skvělá a dala mi hrozně moc.
Kniha má ještě volné pokračování, Nadechni se potřetí, která je velká rarita, už jen proto, že úvod napsal Oldřich Linhart, ano postava z knihy. A pokud si přečtete Podívej se podruhé jako první, dodá to celému příběhu další rozměr a vám dojde, jak je to vlastně geniální "duologie".


Zamiluješ-li se na první pohled, podívej se podruhé.
Oldřich vede vcelku spokojený život. Je úspěšným spisovatelem, který právě dokončil další díl svého detektivního příběhu. Žije v malém bytě a kromě psaní se angažuje i ve vedení rodinné firmy. Jediné, co by mu mohlo ve 36 letech chybět je partnerka. Když tedy potká o 9 let mladší Hedu, naprosto si ho získá. Doposud osamělý spisovatel nemůže uvěřit svému štěstí a hluboký cit, který ke své milované chová ho přiměje přestat naslouchat i svému alter egu Xaverovi. Nakonec Oldřich ztratí chuť a inspiraci tvořit úplně, psaní tak odsouvá na druhou kolej. Nejdůležitější je pro něj Heda.
Nic není ale tak růžové, jak na začátku vypadá.
Wow, tohle byl hodně silný příběh. To, že autorka psát umí ví každý, kdo od ní četl aspoň jednu knihu. Noc špatných polibků byla fajn, ale Podívej se podruhé ve mně zanechalo mnohem hlubší pocity.
Příběh z prostředí knih a jejich vzniku nám dává nahlédnout za oponu tvorby příběhu i do duše spisovatelů. Ukazuje nám věci, o kterých my, co by čtenáři nemusíme mnohdy vědět. Co všechno musí autor podstoupit, aby se jeho kniha dostala na trh? Jaké úskalí na něj společně se slávou čeká?
Emoce mnou při čtení této knihy nezmítaly, ale doslova se mnou třískaly z jedné strany na druhou. A když už to vypadalo, že je vše na dobré cestě, tak přišla další rána pod pás a v začarovaném kruhu jsme se motali dál.
Charakteristika postav byla přímo skvostná. Takovou mrchu, jakou byla Heda, jsem ještě díky bohu nepoznala. A Oldřich jí byl manipulován na výbornou.
Oldřichovo alter ego Xavera jsem naprosto milovala. Jejich rozhovory, kdy Xaver pojmenovával věci pravými jmény, i když Oldřich to slyšet nechtěl, byly vážně dokonalé.
SPOILER: Myslím, že tento vnitřní hlas má většina lidí, kteří zažívají to, co zažíval Oldřich. U každého ale trvá různě dlouho, než si uvědomí, že ten hlas říká jen a jen pravdu.
Při čtení této knihy jsem si vzpomněla na spisovatelku Simonu Monyovou.
Moc děkuji autorce, že o těchto věcech mluví. Prosím víc takových knih.


Při čtení prvních kapitol jsem měla chuť knihu odložit, ale pak sem se začetla a byla zvědavá jak to Oldřich vyřeší.


Velmi neobvyklé téma, po několika úvodních stránkách jsem sice chtěla knihu odložit, ale vydržela jsem a udělala jsem dobře. S tak bravurně popsanou mrchou jsem se ještě nesetkala, i když mi děj přišel občas neuvěřitelný. V reálu jsem se s takovým člověkem nesetkala. S Oldřichem jsem se radovaIa, trpěla, smála, ale nejvíc jsem ho obdivovala za to, jak to všechno vyřešil. Velmi mě bavil jeho imaginární přítel Xaver, zaujaly mě však i vsuvky z Oldřichových knih a o tom, co autor prožívá při psaní nové knihy.


(SPOILER) To byla mrcha. Ale fajn počtení. V jednu chvíli jsem Oldřicha litovala pak zase na něj nadávala. Paní autorka však Hedu bravurně popsala.


(SPOILER)
Tohle byla další pecka, kterou jsme měla možnost si v poslední době přečíst. Upřímně knihy na podobné téma jsem četla. A četla jsem jich hodně. Ale že by byl týraným muž? To se mi pod ruce dostalo poprvé.
A musím říct, že to bylo hodně zajímavé čtení. Kdo knihy na toto téma čte, nebo někdy četl, tak ví, že na těch ženách to dost často někdo pozná a snaží se pomoct a ony bohužel dost často nechtějí. Ale co když je to obráceně?
Co když to nikdo nevidí, protože to nikoho nenapadne? To je pěkný průser. A tahle madam hrála svou hru tak bravurně, že mi málem rupla cévka, když jsem věděla, kde je pravda.
Také mě hodně bavil Xaver, postava z jeho románů, takové alter ego, které mělo vždy větší nadhled a snažilo se Oldovi ze svízelné situace pomoct.
Konec, na který si někteří stěžují, mi přišel úplně v pohodě. Neměla jsem pocit, že by to bylo nějak useknuté. Za mě spokojenost a neskutečně ráda si přečtu další autorčiny knihy.
MOŽNÝ SPOILER - přeci jen o psychickém i fyzickém týrání ze strany žen se mluví méně, i když se také děje. To samé znásilnění v manželství. Nikdo nemá právo si tohle vynucovat na sílu. Já moc děkuji autorce, že toto téma otevřela a napsala o něm knihu.


Ze začátku jsem nevěděla co očekávat. Tentokrát příběh muže jako oběti , a jeho život s mrchou. Jen mě trochu mrzí konec,moc uspěchaný. Chtěla jsem vědět jak to "Xaver" vymyslel, provedl....


Kniha mě bavila, i když některé pasáže jsem brala již jako nadsázku. Ačkoli, kdo ví, nikdy jsem se naštěstí s tak bravurním manipulátorem v životě nesetkala. Na to, jak dobře byly popsány všechny ty události během uplynulých čtyř let, tak závěr mi přišel hodně odbytý, překotný, nedotažený.
Ale jinak hodnotím kladně a pro ty, kteří tohle nemusejí zažívat v reálu, určitě i odpočinkové čtení.


Osamělý spisovatel Oldřich na křtu své knihy pozná krásnou ženu Hedu.Heda je ambiciózní vytrvalá zlatokopka, která se neštítí vůbec ničeho. Při čtení si říkáte, že to snad ani není možné, ale i na ní nakonec dojde. Kniha se krásně čte.


Na začátku jsem nevěřila, že se mi kniha zalíbí, natož, že se na jejích stránkách odehraje tak poutavý a odlišný příběh, než bylo moje očekávání. Když jsem se asi po 40 stranách zorientovala, příběh mě strhnul.


Kniha se četla velmi dobře, stejně jako všechny ostatní autorčiny knihy. Líbí se mi, že se mění náměty. Taky si myslím, že je třeba si stále připomínat čeho jsou ženy "schopné". :-D:-D:-D.


Téma život s mrchou jistě plno čtenářek upoutá, mně ale vadily některé stěží uvěřitelné detaily, např. jak Heda mohla být tak úspěšná ve firmě a rozumět výrobě i marketingu, když byla nedovzdělaná, nesečtělá a nikdy předtím se ničím podobným nezabývala. Jak mohla servírka v penzionu, která mluví jen nespisovně, najednou správně pojmenovat narcistickou poruchu osobnosti. A jak mohla Heda tak hloupě tvrdit, že čeká dítě s Olliem, když s ním půl roku nespala - skutečná potvora by to zařídila lépe a jinak a nenechala se tak snadno vyhodit. Výborný námět, ale šel zpracovat lépe. Za mě tedy celkově spíš horší průměr.


Musím se přiznat, že jsem zpočátku měla trochu problém se začíst - onen styl úvodních kapitol, kdy hlavní hrdina vede de facto dialog se svou knižní postavou a do toho různě polemizuje o psaní, by mi spíš seděl na nějaký kratší literární útvar, povídku nebo tak. Naštěstí to pak autorka nechala sklouznout do "normálního" stylu psaní románů, jak jsme většinou zvyklí, a pak jsem zase měla problém se odtrhnout od stránek :-) Ve výsledku hodně dobře napsaná kniha z nezvyklého úhlu (jakože obětí nějaké manipulace je muž, což chválím), která mě hodně bavila, je to originální a osobité (zvlášť ty občasné úvahy o autorských mechanismech a prožívání osudů jejich postav). A určitě nebyla poslední, kterou si od paní Čechové přečtu :-)
Štítky knihy
nevěra psychologie partnerské vztahy napětí manipulace (psychologie) narcismus česká dramata české rományAutorovy další knížky
2020 | ![]() |
2021 | ![]() |
2022 | ![]() |
2021 | ![]() |
2022 | ![]() |
Na tvorbě autorky Dagmar Digmy Čechové mám ráda, jak dokáže z obyčejného románu pro ženy udělat román neobyčejný.
Vždy si vybere téma, které nějakým způsobem rezonuje společností. V případě této knihy to byla manipulace hraničící s domácím násilím ze strany ženy vůči muži a zneužívání ženských zbraní v jejich prospěch. Podle mě je to v literatuře téma velmi neotřelé narozdíl od domácího násilí páchaného na ženách.
Co se mi na knize velmi líbilo, že propojuje v sobě dva příběhy, přičemž ten druhý si můžeme přečíst v knize Nadechni se potřetí. To byl velmi originální nápad a u jiného autora jsem se s tímto nesetkala.
Kvůli této lince doporučuji číst první knihu Podívej se podruhé, poté až Nadechni se potřetí, ale úplně nutné to není. Já četla knihy obráceně, v ničem mi to nevadilo, ale myslím, že větší zážitek budete mít, když si knihy přečtete popořadě.