Podivná hra
Zuzana Pospíšilová
Jediná věta promění Karle život v peklo. Mohla prožívat běžnou krizi středního věku, s jakou se vyrovnává spousta jejích vrstevnic. Osud jí ale přichystá zkoušku těžšího kalibru. Někdo ji sleduje, naboural se do jejího počítače, do e-mailových schránek jejích dcer. Všude toho neznámého pronásledovatele tuší, posílá jí varovná znamení a baví se jejími amatérskými dedukcemi a intenzivním strachem o rodinu. Proč ta podivná hra? Co po ní kdo chce? Karla se snaží se najít jakoukoliv stopu, která by jí pomohla všechno pochopit, ale nemá žádnou podporu v okolí. Cítí se jako štvaná zvěř. Je kořistí opravdového útočníka, nebo své vlastní fantazie? Proč se ve všem dá najít skrytý význam? Možná je opravdu blázen, jak si myslí její muž. Hraje hru, o kterou nestála, hru plnou strachu a bezmoci.... celý text
Přidat komentář
(SPOILER) Celkově to bylo takové naivní. Počínaje stylem autorky, kdy jsem si přišla spíš jako rodič, co kontroluje delší slohovou práci studenta. Celou dobu mě fascinovalo, jakých pitomostí si hlavní hrdinka všímá a jaké konstrukty z toho dokáže vyvozovat. Neustálé střídání nalezení podezřelé situace, panika, výčitka a posměch manžela, racionální vysvětlení, zapomenutí a později to samé s novým problémem dokolečka dokola. Zdlouhavě se při čtení přede mnou těžkopádně sunulo dilema, jestli je tedy Karla paranoidní nebo ne, aby se pak na pár stranách šitých horkou jehlou došlo k rozuzlení. Téma příběhu znělo dobře, ale moje očekávání to rozhodně nenaplnilo.
To byla opravdu podivná hra,čekala jsem ,že nějaká žena v pozadí chce Karle odloudit manžela a ji znemožnit.Vyústění příběhu bylo trochu nečekané.Kdyby autrorka vypustila z příběhu domácí práce bylo by to napínavější.
I česká autorka, může napsat slušně čtivé psycho. Téma příběhu je v dnešní době, víc jak aktuální. Nikdo si přeci díky dnešním technologiím, které jsou brány jako samozřejmost od placení kreditní kartou, nebo komunikací přes internet, nemůže být na 100% jistý, že toho nějaký ,,chytrák" nevyužije - nezneužije... A následky mohou být pak opravdu děsivé...
Karla byla opravdu trošku paranoidní, ale domácí práce zvládala na jedničku. Neustále prala, uklízela a vařila. Markovi jsem takovou milenku (mrchu) ze srdce přála. Kniha patří opravdu mezi slabší.
Téma se mi líbilo. Kniha byla dobře čtivá... Nelituji času straveného čtením, ale přesto mi v hlavě na dlouho neutkví.
Stejně jako ostatní na knize kladně hodnotím zajímavý aktuální námět - kyberšikanu. Zpočátku to vypadalo, že autorka potenciálu zvoleného námětu opravdu využije - pod jejím vlivem jsem začala sledovat sama sebe: zničehonic se mi zapíná tab!et - proč? to pozvání na kávu z neznámé mailové adresy je divné! přesunuly se mi ikony a změnilo jejich pozadí... Bohužel ale v závěru knihy jsem nakonec moc nepochopila, proč na tolika stránkách a v tolika variantách k pronásledování Karly vlastně docházelo, když kromě jejího vystrašení, nemělo v závěru knihy zásadnější vyznam. Dost mě také zklamal styl autorčina psaní, připadal mi až moc jednoduchý, skoro až začátečnický (možná je opravdu spisovatelka úspěšnější v dětské literatuře). Celkově hodnotím knihu jako průměrné odpočinkové čtení.
Autorku tak trochu znám ze školy, chodila do vedlejší třídy, proto jsem si knihu vybrala do loňské knižní výzvy (autor,který žil ve vašem kraji), ale nestihla jsem ji už přečíst, tak jsem si ji zařadila do letošní. A bylo to hodně dobré, knížku jsem přečetla na jeden zátah, četla jsem v každé volné chvili a konec...šla jsem spát až ve 4 hod.ráno :-) Konec mě překvapil, myslela jsem si že za tím vším je nebo není...? :-)
Tady mne zaujala hlavní a aktuální myšlenka - zneužití informací v sítích...
Ovšem zdlouhavý styl vyprávění se závěrem, který jsem tipovala po pár stránkách ....
Koho jsem chápala, to byla Karla se svou úzkostí o bezpečí svoje a svých dcer...
A s manželem,který nebyl ochoten sdílet její obavy...
Ale pokud bude autorka pokračovat, ještě ji zkusím přečíst.
Z této knihy jsem trochu na rozpacích. Určitě skvěle zvolené a hlavně hodně aktuální téma příběhu. Ale styl psaní autorky mě při čtení nějak nechytil. Jak už tu někdo píše, pořád se opakovalo a omílalo to samé, což mě nudilo a příběhu hodně uškodilo. Konec knihy už byl lepší, měl spád a čekala jsem s napětím, jak to dopadne. Kniha není vyloženě špatná, ale i já si myslím, že autorce více "sedí" psaní pro dětské čtenáře, tam je opravdu výborná.
Nečekal jsem, že tuto knihu přečtu zas až tak rychle a že se mi bude dokonce docela líbit. Příběh má po celou dobu potřebné napětí, co z toho nakonec vyleze. Také oceňuji jistou edukační hodnotu o nebezpečích moderní komunikace a její snadné zranitelnosti. Závěr není odbytý ani překombinovaný a mně nezbývá než jenom chválit a doporučovat.
Podivná hra je doopravdy podivná. Hlavní hrdinka, ač vcelku mladá ženská, se vyjadřuje jako by jí bylo alespoň o dvacet let více, pracuje jako účetní a vám se tomu nechce věřit, protože i na základě toho mála, co účetnictví víte, víte, že takhle to nefunguje, a navzdory tomu, že by už o životě mohla něco málo vědět, je naivní až to bolí. Na její obranu, nevymyslela se sama. Ne že bych chtěla chytračit, ale myslím si, že tvorba pro děti autorce sedí daleko více. Po Podivné hře jsem sáhla ze zvědavosti. Zajímalo mě, jestli bude tak dobrá jako knížky, které autorka napsala pro děti. Zjistila jsem to. Ale bylo to bolavé. Přesný počet stran si už nevybavuji, ale ... vím, že mě bavilo až posledních padesát. Stát se obětí kyberútočníka, taky bych nemyslela na nic jiného, ale opakované sdělování pocitů, které hrdinka prožívala, mě vážně nevzalo. Nicméně, téma zajímavé a aktuální.
Tak jak psalo hodně lidí přede mnou. Dobré téma. Zpracování horší. Ķonec předvídatelný. Některé věci bez vysvětleni. Bohužel mne autorka ani nepřesvědčila o svých znalostech počítačového světa. Tak nějak viděno od plotny
Hlavní představitelka pracuje na počítači celou pracovní dobu, takže mi k ní nesedí ani ta absolutní blbost ohledně počítačů. Kdo knihu nečetl, dál nečtěte. Opravdu takhle fungují pojišťovny? Určité ne.
Velmi dobré téma, ale psané celkem nudně. Během čtení jsem chvílemi uvažovala i o tom, že knihu odložím. Bylo to stále to samé dokola, jen sem tam náznak, k jakému konci to asi směřuje. Co však nakonec udrželo moji pozornost, bylo zajímavé vykreslení virtuálního světa a toho, co vše se může na internetu přihodit. Člověk začne být paranoidní a začne mít strach, že jej někdo pronásleduje, až jej to nervově téměř zničí. Vyprávění se však mohlo zkrátit, spousta pasáží bylo naprosto zbytečných a ubíralo na napínavosti. Až na konci se už četlo lépe, vše se zrychlilo a konečně jsme se po tolika stránkách dozvěděli, o čem vlastně ta zdlouhavá podivná hra byla.
Knížka fajn, až na ten konec. Fakt mě naštvalo, že celá kniha je o tom jednom, nic jinýho tam pořádně nebylo a pak prostě šup, šup a konec?
Na 360 stranacham neustale to stejne dokola. Stranku co stranku. Mela jsem co delat, abych knihu vubec docetla dokonce.
Kniha se mi líbila. Popisuje naprosto běžný život - prostě takový, jaký je. Žádné velké vzrůšo. Člověk se ztotožní s hlavní hrdinkou, i když k ní má své výhrady. Líbily se mi myšlenky v knize - stihomam, jak na mě hledí ostatní... Ale ten konec...! Proboha - to to opravdu nešlo napsat jinak?! Úplně mi to zkazilo dojem z celé hnihy. Skončilo to jako naprosto podrůměrná detektivka. Vůbec jsem tomu nemohla uvěřit. Kdyby byl konec napsaný jinak - třeba by to ani nemělo vůbec žádné rozuzlení - bylo by to tisíckrát lepší, než tohle a dala bych i lepší hodnocení. Takhle, je mi líto. Knihu si určitě přečtěte, je výborná, ale posledních pár desíte stran prostě vynechte.
Štítky knihy
thrillery krimi české detektivky a krimi stalking
Autorovy další knížky
2010 | Kouzelná třída |
2012 | Detektivové |
2010 | Školní detektiv |
2007 | Pohádky před spaním |
2017 | Podivná hra |
Autorku znám z knih pro děti, ty mohu vřele doporučit.
Ani tento kus není špatný, hlavně závěr knihy je napínavý. Zdál se mi příliš dlouhý úvod a mapování situace...v knize to trvá rok!