Podivný případ doktora Jekylla a pana Hyda / Markheim / Kumpáni
Robert Louis Stevenson
Kromě klasického vzoru strašidelné literatury, příběhu rafinovaného zločince s dvojí tváří, obsahuje svazek kriminální povídku Markheim a chmurný námořní příběh Kumpáni.
Literatura světová Novely Povídky
Vydáno: 1958 , Mladá frontaOriginální název:
Strange Case of Dr. Jekyll and Mr. Hyde / Markheim / The Merry Men
více info...
Přidat komentář
Příběh Jekylla a Hyda asi mnozí znají. Já popravdě vůbec nevěděla o čem kniha bude. Možná i proto pro mne byla kniha napínava. Doporučuji
I když je děj silně horrorově vykonstruovaný, vypravěčské umění je nesporné. Čte se to dobře, děj graduje. Jeden horrorový večer, který zanechá zážitek na celý život.
Je pravda, že dnes už snad každý ví, kdo je doktor Jekyll a pan Hyde a jaký spolu mají vztah. Jinak by byla kniha a její závěr určitě více šokující, stejně jak tomu muselo být v době, kdy byla sepsaná. Na druhou stranu, jelikož snad každý viděl nějaké filmové zpracování nebo kresby představující Jekylla a Hyde, možná leckoho překvapí, jak vlastně oba jedinci vypadají dle knižní předlohy. I přesto ji mám ale ráda a obdivuji autora za vykreslení postav.
Úžasné. Učebnice té nejčistší schizofrenie. K tomu ještě posedlost objevováním neznámého i za cenu sebedestrukce, mrazivé popisy nočního města. Jen jsem nikdy nechápal, proč je často ve filmech Hyde nějaký namakaný obr, to má být přece hnusný... ne, neřeknu, žádný spoiler.
Doktor Jekyll - nekonvenční génius, jehož vědecký experiment se zvrtne v jeho vlastní zhoubu.
Zajímalo by mě, jestli se jím tak trochu nechal inspirovat Wells ve svém Neviditelném:)
Každopádně Jekyll není v žádném případě synonymem pro dobro. Co se týče morálky, je to pouze průměrný jedinec, který vyniká ve skrývání svých nedostatků, které by mohly vést k jeho odsouzení ve společnosti. Zkrátka my všichni se snažíme v očích ostatních působit co nejlépe, až přímo dokonale. Stačí jen nasadit vhodnou masku.
Jenomže dříve nebo později bude mít člověk takového skrývání až po krk, jeho pravé já bude chtít ven. Stejně jako pan Hyde. A když už je jednou venku, je to taková úleva a slast, že je obtížné ho zase dostat zpátky pod pokličku.
Co byste chtěli udělat vy, kdyby vám nehrozil trest a kdybyste nebyli zatíženi morálními konvencemi společnosti?
Vyvést nějakou rošťárnu... pomstít se osobě, kterou nemáte rádi... okusit, jaké to je vzít někomu život?
Tak nějak podobně se totiž vyvíjí i pan Hyde.
Stejně jako ostatní hororové romány 19. století (typu Frankenstein a Drákula) jsou i hrůzy a ohavnosti v tomto příběhu líčeny velmi decentně a nevinně. Pan Hyde je v podstatě z dnešního pohledu takový škaredý floutek a posléze škaredý vrah. Ovšem to nic nemění na tom, že knihu od první do poslední stránky prostupuje děsivá, tíživá atmosféra, velké neznámo a tajemství s geniálním rozuzlením na závěr.
Příběh je bohužel vyprávěn z pohledu nudného patrony pana Uttersona, a proto se nepřestávám ptát, jaký rozměr by kniha získala, kdyby ji celou vypravoval doktor Jekyll. Jistě, museli bychom se vzdát detektivní zápletky a šokujícího odhalení na konci, ale přesto kdyby celá kniha byla jako poslední kapitola napsaná doktorem Jekyllem, byla by to geniální šílenost sama.
Napřed čtené kvůli maturitě, ovšem kniha mě úplně uchvátila. Myslím, že v každém z nás se občas odehrává souboj mezi dr. Jekyllem a panem Hydem a už jen proto stojí za přečtení.
Protože jsem knihu četl po románu Memento, chtě nechtě se mi ta rozdvojená osobnost na základě užívání látky s Mementem spojovala. Takže ve výsledku pro mne silnější zážitek, než kdybych knihu četl po třeba Krtečkovi ;-)))
Knihu jsem začala číst, aniž bych věděla, o čem přesně je. Nakonec jsem byla mile překvapena. Napínavý, skvěle napsaný, čtivý a temný příběh s vlastně dost nadčasovou podstatou. Příjemné čtení!
Tuhle knížku jsem si přečetl, protože byla krátká a to je vždy záruka kvality. Podivný příběh Jekylla a Hydea mi dost silně připomínal moji starou. Jak je odpoledne a je střízlivá tak je docela na pohodu, jí mrkev a posiluje a tak, a pak když si dá večer dvě láhve vína a šest jégrů, je pak schopná třeba prdět na ulici, křičet na policajty nebo, nedejbože když je fakt narvaná, navrhnout, abychom šli na karaoke. A karaoke je snad jediná věc na světě horší než holokaust a Stardance dohromady. Stevensonův styl se mi dost líbil, psal větu za větou, takže se to četlo docela snadno. Ale trochu mi zkazil radost způsob, jakým se rozhodl tuto klasiku poskládat. Kdyby to bylo chronologicky, bylo by to o dost lepší. Takhle mi to připomínalo trable, kdy se mi na facebooku pořád přepíná News feed z Recent na Top. Na závěr mi každopádně dost pocuchal závěry kapitolou Markheim, kdy jsem netušil, co to mělo znamenat a začal jsem se bát, že nejsem chytrej. Ale pak jsem na wiki zjistil, že je to další povídka a tak jsem si odfrkl.
Markheim: Zločin a trest splácnutej na 40 stran. Kdybych tohle věděl dopředu, mohl jsem si ušetřit čtení té 700stránkové ruské bestie a místo toho třeba pomáhat slepým štěňatům nebo dělat hrníčky pro charitu. :-(
Po přečtení prvního - a hlavního - příběhu jsem měl trochu smíšené pocity. Příběh, který mi v principu byl již znám, je bezesporu zajímavě vymyšlen, ale způsob podání mi nějak nesedl. Paradoxně se mi více líbilo, jak autor odvyprávěl zbývající dva příběhy, byť jejich námět už tak novátorský nebyl. Ocenil jsem i téma, které všechny příběhy spojovalo - zlo a dobro v každém z nás a jak si s tím poradit. Na stoprocentní hodnocení to není, ale za přečtení tahle knížka určitě stojí.
Nemůžu si pomoct, ale mě připadá, že to není až tak o rozdvojené osobnosti, jako o drogové závislosti. Nevím kolik bylo v té době drog a feťáků, ale do dnešní doby by to zapadlo celkem dobře. Pan Hyde je podle mě vlastně delirium.
Konečně jsem se k Dr.Jekyllovi a Hydovi dostala! Chytla jsem vydání, kde jsou ještě další dvě povídky. Když bych měla hodnotit pouze případ jednoho podivína ve dvou verzích, tak je to skvělé! Ač jsem knihu znala z dob studií a věděla jakžtakž děj, tak i přesto to bylo pro mě napínavé a až do poslední chvíle jsem tajila dech :-) Paráda!
První příběh (Dr. Jekyll a pan Hyde) se četl dobře a jednoduše. Přestože to pro mě nebyl extra hororový zážitek, líbil se mi a očekávání víceméně splnil. Jenže jak jsem postupně četla další příběhy, bylo to horší a horší. Poslední "Kumpáni" mě dost nudili.
kniha mě zpočátku moc nenadchla ale konec jsem dočítala se zájmem. Každopádně další dvě povídky, které kniha obsahuje jsem již dále nečetla.
Knihu jsem pochopila jen díky tomu, že zrovna prožívám dobu, kdy si dokážu uvědomit kdy jsem zlá jako Hyde a kdy jsem normální člověk. JInak by mě ani tak moc nenadchla - je krátká.
Tak konečně jsem se dostal k této klasice. Technická stránka věci sice svou naivitou připomíná Mary Shellyovou, ale i když jsem věděl samozřejmě o co jde a jak to dopadne, bavilo mě to. Přečteno v anglické verzi penguin readers.
Část díla
Kumpáni / Veselí chlapci / Veselí mužíci
1882
Markheim
1885
Podivný případ doktora Jekylla a pana Hyda / Podivuhodný případ doktora Jekylla a pana Hyda
1886
Příběh klasický a snad právě proto jsem po něm sáhl očekávaje líčení temných stran lidské duše a také temného Londýna. To první se konalo, to druhé (bohužel) ne. Příběh silně připomíná díla H. P. Lovecrafta. Má to ten styl, to tajemno, jen veškerá hrůza nestaví pouze na slovech "nezměrný, prastarý" a "hrůza". Ale já mám tyto příběhy rád a i když se to může zdát divné, pro mě je to (vloženo mezi detektivky od Nesba a příběhy skutečných lidí z minulého století) příjemné zpestření i relax. A právě proto bych tento příběh doporučil. Není to nic, co by jste četli 2x, ale pokud člověk chce, najde si tu duševní sílu a čas dá se nad tim i na dlouho zamyslet. A pobavilo mě to, že mi dr. Jekkyll a mr. Hyde připomíná do značné míry "příběh" Bruce Bannera a nikoho menšího než Hulka :o) (ano, to zelené monstrup), a na druhé straně nechápu, kde přišli autoři filmu Van Helsing na ztvárnění jaké tam bylo :o) prostě je to občas opravdu úsměvné :o)