Podivný případ se psem

21.01.2016

Zajímavý pohled do autisticke mysli. Některé myšlenkové pochody mi přišly známé a logické, některé povědomé. Každá mysl má tendenci vytvářet postupy a hledat vzory, autistická mysl to jenom trochu přehání s rituály, ale jinak je většinou logická.
Každý potřebuje definovat co má a nemá rád, aby zúžil možnosti výběru, jinak by celý život strávil zvažováním dostupných možností.

19.01.2016

Skvěle napsaná kniha, popisující svět očima autistického chlapce. Některé pasáže sice byly poněkud zdlouhavé a říkala jsem si, proč tam vůbec popisuje to či ono, nicméně i tyto pasáže do knihy patří, protože to je právě jedna z nedílných součástí autistického smýšlení. Po přečtení této knihy budete lépe chápat, proč autisté jednají tak jak jednají a snáze pochopíte jejich uvažování. Opravdu skvělá kniha!

21.10.2015

Perfektní. Viděla jsem prvně divadelní představení, které mě opravdu nadchlo. Christopher byl zahrán úžasně a proto jsem byla ráda, že se mi naskytla možnost si přečíst i knihu - opravdu výtečně napsané! Doporučuji :-)

24.09.2015

Četla jsem Nikdo nikde od D. Wiliams (autobiografie dívky trpící autismem), Nejsem jako vy od Jodi Picoult; příběh Christophera je napsán tak, že můžeme krok za krokem sledovat myšlení autistického chlapce (Aspergerův syndrom? hodně podobné myšlení Jacoba v Nejsem jako vy).
Zatímco Nejsem jako vy byla docela strhující kniha s napínavou zápletkou, která ale zahrnovala i pohledy lidí okolo, tady se jedná o celkem „obyčejný“, ale o to podrobnější deník autistického chlapce, který popisuje svůj každodenní život, pocity, střety s jinými lidmi, rodinou… Pohled jen z jedné strany. Působilo na mě nesmírně depresivně, jak neuvěřitelně se míjí myšlení Christophera a jeho okolí, jak nelze najít porozumění, souznění, jak se lze pouze naučit mechanismům soužití bez možnosti vzájemného sdílení. Vztahy přes tlusté, neprůchodné sklo… Hodně těžké tohle zvládnout, zvlášť jedná-li se o blízkého člověka.
V deníku Christopher podrobně, logicky popisuje jednání okolí, svých rodičů, aniž by se však dostavilo porozumění … to mě hodně bralo. Snad nejvíc mi bylo nakonec líto toho nešťastného táty, který se tak moc snažil … a narážel na sklo autistického myšlení, aniž by ze strany syna šlo o nějakou zlobu, pomstu, ne, jen prostě Christopher nezaujatě a logicky – podle svých vlastních pravidel vyhodnotil situaci a řídil se podle toho.

20.09.2015

Tuhle knížku mi půjčila učitelka angličtiny. Nejprve jsem si myslel, že se jedná o dětskou knížku, ale posléze jsem zjistil, že jde o velmi chytře psanou knížku z pohledu kluka autisty. Knížka mě bavila zejména v tom, že mi rozšířila obzory v tom, jak autisté přemýšlí (tedy asi alespoň nějaká část) a pohlíží na svět. Zároveň mi sedla anglická obtížnost, kdy jsem textu celkem pěkně rozuměl a slovíčka jsem si dohledával jen občas. Takže jsem spokojen a obohacen po všech stránkách :)

03.09.2015

Velice působivá knížka. Obecně mám ráda toto téma a tak mě čtení velice bavilo. Je to velmi čtivě napsaná knížka a hlavně jde o svět, který je nám, ne-autistickým lidem zcela schován. Autisté žijí v neustálém strachu. Neustále se musí uklidňovat pravidelnými rituály jako je počítání prvočísel, počítání matematických rovnic a podobné zvláštní věci. Budete kroutit hlavou nad jeho strachem ze žluté a hnědé barvy. Ale stejně oceníte tu strohost a přímočarost hlavního hrdiny, zasmějete se nad detailními popisy a zjistíte, co se vlastně takovým lidem odehrává v hlavě. Menší knížka, ale působivá.

23.08.2015

Kniha jako okno do světa, který jsem dosud nepoznala. Bylo neuvěřitelné nahlédnout do hlavy jinému člověku. A ano, uvědomit si, že i ostatní lidé přemýšlí, jak si musel uvědomit i Christopher. :)
Neobyčejná kniha o každodenních věcech, která i přesto člověka vtáhne a nepustí, jako opravdu dobrý hlavolam nebo záludný příklad z matematiky.

06.08.2015

Podivný případ neodolatelného románu
„Celá léta mi připadalo, jako když tisknu svou studenou tvářičku k okennímu sklu Domu literatury. Všichni jsou uvnitř, Julian Barnes nenuceně konverzuje s Martinem Amisem, do toho se ozve: ,Božínku, Jeanette Wintersonová tu bude co nevidět a my ještě ani nemáme umyté nádobí‘... A pak se dveře zčistajasna otevřou, já se prokutálím předsíní a skončím ve vyhřáté vířivce.“ Mark Haddon si tato slova může dovolit – z nepříliš známého autora dětských knih se po vydání jeho románové prvotiny „Podivný případ se psem“ stala literární hvězda ověnčená prestižní Whitbreadovou cenou. Knihy samotné se jen v anglosaských zemích prodalo přes půl miliónu výtisků a překlady do více než čtyřiceti jazyků na sebe nenechaly dlouho čekat (toho českého dokázalo nakladatelství Argo bez jakékoli reklamy prodat kolem pěti tisíc kusů, což je na skromné poměry tuzemského trhu slušný úspěch).
„Podivný případ se psem“ je knížka originální jak co do formy, tak obsahu – jejím vypravěčem je totiž patnáctiletý autista Christopher Boone (ač o autismu v románu nepadne ani slovo, trpí tzv. Aspergerovým syndromem). V praxi to znamená, že zná například všechna prvočísla do 7507, má rád zvířata, ale nesnáší, když se ho někdo dotýká, nemá rád žluté a hnědé věci, má výjimečné matematické nadání, ale není schopen empatie a tápe i v jazyce, jakmile sklouzne do idiomatičtější roviny. To pro vypravěče na první pohled není dobrá výchozí pozice – nerozumí metaforám, nedokáže rozšifrovat emoce jiných lidí, nedokáže si jednání cizích lidí zasadit do širšího kontextu. Záhy se však ukáže, že opak je pravdou – Christopher toho nikdy moc nevysvětluje (a ponechává tedy značný prostor čtenářově fantazii), nesnaží se čtenáře přetáhnout na svou stranu, suchý a ničím nepřikrášlený jazyk výborně poslouží při líčení Christopherových střetů se světem, který se zdaleka nechová logicky.
Detektivní zápletka je vcelku prostá – vraha pudla Wellingtona díky Christopherovi odhalíme již v polovině knihy. Mnohem důležitější je ovšem to, co se při pátrání Christopher dozví o smrti své matky, jak přijde o veškeré emocionální jistoty a jak podnikne odvážnou výpravu ze Swindonu do Londýna (odvážnou pro autistu, který má ze všeho nejradši řád a který neumí filtrovat příchozí informace, jež ho co chvíli hrozí zahltit). Nutno dodat, že děj samotný není z čtenářského hlediska zdaleka tak atraktivní jako způsob jeho popisu, jako vhled do světa, který by nám jinak zůstal utajen.
Mark Haddon naštěstí nepodlehl vábení obou svých nakladatelů („Podivný případ se psem“ vyšel v „dospělé“ i „dětské“ verzi, které se však liší pouze obálkou) a zařekl, že v žádném případě nenapíše pokračování. „Bylo by to, jako když si člověk přidá další porci čokolády – jenom by se mu z toho udělalo špatně,“ tvrdí. V současné době pracuje na románu s pracovním názvem „Krev a nůžky“ – a na nezájem nakladatelů a čtenářů si jistě nebude moci stěžovat.

02.08.2015

Hodně zajímavá kniha, vhodná jak pro děti, tak i pro dospělé, Asi nejde pochopit něčí svět jinak, než jeho vlastníma očima.

31.07.2015

Myšlenku této knihy jsem nepostřehla, především příběh bez kloudného děje. Pokud knihu pojmeme jako studii autistického myšlení, tak pro nás může být přínosná, ale jak autor může přenést myšlení těchto lidí?

14.07.2015

Knížku jsem zhltla za dva dny. Byla napínavá, dojemná i úsměvná. Hodně mi připomínala skvělý film Temple Grandinová, koukněte na něj!

06.07.2015

Tak jsem to tedy přečetla. Úplně mi to nesedlo, ale radno říct, že příběh je místy velice vtipný. Při čtení jsem navíc zjistila, že jsem asi autista, neboť některé situace vnímám stejně a také se setkávám s nechápajícím okolím :) ale zase tolik mi toho kniha nepřinesla, jen mě utvrdila v tom, že lidé, kteří pečují o autistické dítě, si zasluhují náš obdiv - já bych na to zřejmě trpělivost neměla. Stejně jako jsem občas ztrácela trpělivost i s touto knihou. Nejvíc tak asi dokážu pochopit roli maminky v celém příběhu.

24.05.2015

Vítejte ve Christopherově světě, chlapce s Aspergerovým syndromem. Kniha je naprosto jedinečným a nepřikrášlujícím náhledem do mysli a života autisty a tím, že je vyprávěná v ich formě, ji dělá velmi zajímavou a autentickou. Úžasné čtení, jednoznačně doporučuji!

31.03.2015

Chjo. Já vím, že je to celé metafora (ano, metafora je metafora) o tom, že nám "normálním" naše schopnost rozeznávat celou škálu emocí není vůbec k níčemu, ale stejně to prioritně vnímám jako strašně smutný příběh (u kterého jsem se dost nasmála) človíčka ztraceného v našem přelidněném hlučném a zmateném světě. Držím pěsti všem Christopherům světa (a možná ještě víc jejich rodičům). A autor je s největší pravděpodobností génius (a ne kvůli těm šíleným příkladům z matiky, které očividně hoví).

29.03.2015

Moc zajímavě napsaná kniha, kterou jsem přečetla téměř jedním dechem. Krásně vysvětlený pohled autisty na svět, pochopení jeho chování apod. Doporučuju všem přečíst!

"Prvočísla jsou jako život, jsou velmi logická, ale pravidla pro ně nevymyslíte, ani kdybyste nad nimi strávili všechen čas."

01.02.2015

Povinná četba ke zkoušce do školy, která se mi celkem líbila. Kdyby to nebyla povinná četba, líbí se mi snad ještě víc :-)) (tak už to bývá)
Každopádně napsáno zajímavým "autistickým" stylem. Určitě nutí k zamyšlení a k pochopení autistického světa. Takže koho tato problematika zajímá, doporučuji na sto procent! :-)

29.01.2015

Miluju zajímavé vypravěče, přesto mě nejdříve dost zarazilo, že tady jde hlavně o vypravěče.
Připravte se na klasicky stereotypního autistu, což mi nakonec vůbec nevadilo :)
Naopak mi přišlo super, že se spisovatel nesnažil nějak přikrášlovat jeho sociální vnímání, co se ostatních lidí týče.
Bylo to vtipné a smutné zároveň! Přesto knížka nepředběhla další mé "miláčky" s neobvyklým vypravěčem, a proto ubírám půl hvězdičky (což tady nejde, takže hodnotím za 4 ^_^)

13.01.2015

Zajímavá knížka, která přináší pohled na život autistického chlapce. Velmi se mi líbilo použití prvočísel označujících kapitoly knihy. Také se mi líbilo řešení úkolů, příkladů apod. v některých kapitolách. Oživilo to knihu.

03.01.2015

Nemohla jsem se odtrhnout, dokud jsem tuto knihu nepřečetla. Samotný svět autistů je velmi zajímavý a autor ho zde naprosto dokonale popsal.