Podivuhodné příběhy a dobrodružství Jana Kornela
Miloš Václav Kratochvíl
https://www.databazeknih.cz/img/books/54_/549332/bmid_podivuhodne-pribehy-a-dobrodruzstvi-jana-kornela.jpg
5
216
216
Román, čerpající děj z posledního údobí třicetileté války, líčí formou cestopisných memoárů osudy a dobrodružství Jana Kornela, vesnického chlapce, který byl lstí a násilím naverbován k císařským soldátům, desertoval, účastnil se selské rebelie, byl polapen a prodán jako otrok na galeje a později na jihoamerické tabákové plantáže, uprchl k lovcům a k pirátům a vrátil se nakonec do rodných Mlčechvost, chudší o levou ruku, kterou ztratil v Espaňole, a bohatší o mnoho zkušeností a dojmů. Vzrušující a jadrné vyprávění vyznívá protestem proti válkám, otroctví a rasovému útlaku a touhou prostého lidu po míru, svobodné práci a přátelství mezi národy. "A proto ... jsem tohle psal," uzavírá Jan Kornel svoje zápisky, "aby k vám v tom promluvili lidé z celého světa o životě na celém světě. To, co vám pod mým perem řekli a ukázali, kéž i vám pomůže popadnout život řádně do rukou, vytřást z něho nešvar a smetí a pěkně a vesele jím pohnout kupředu".... celý text
Přidat komentář
Četli jsme ji po večerech nahlas s dětmi. Z postýlek vykukovaly rozcuchané hlavičky a našpicované uši. Děti sledovaly příběh Jana Kornela, Pětiokého, Kryštůfka, život na moři i za mořem s velkým zaujetím. Pro mě je cenný i závěr, návrat domů, nalezení pokoje.
Výborná kniha, čtivě napsaná, vycházející ze skutečných historických událostí. K tomu několik poznámek:
1. Pokud se někomu zdá, že kniha je poplatná době (prvé vydání roku 1954) zdůrazňováním utrpení chudých lidí a křivd na nich páchaných, tak doporučuji si přečíst báseň Václava Františka Kocmánka Lamentatio rusticana (Selský nářek) z roku 1644 a přesvědčit se tak, že se nejedná o nic nového. Báseň najdeme v knize Zdeňka Kalisty České Baroko, snáze online zde: https://www.eucebnice.cz/literatura/baroko_cechy/baroko_kocmanek.html
Mimochodem právě líčení utrpení prostého člověka, který je násilím donucen být účasten válečného dění, je jedním z nejpůsobivějších efektů této knihy.
2. Asi jediným náznakem komunistické ideologie z padesátých let je zdůrazňování nenávisti vůči bohatým a mocným s tím, že tato nenávist je zdravá a žádoucí. Jedná se o převzatý názor V. I. Lenina.
3. V jednom z obdivných komentářů na Dumasovy Tři mušketýry jsem si přečetl, že autor komentáře by chtěl žít v té době. V knize o Janu Kornelovi se dočtete, jak reálně probíhal život skutečného mušketýra z třicetileté války. V té době a v tomto postavení skutečně žít nechcete.
4. Autor nerozlišuje utrpení katolíků a nekatolíků. Na jedné straně kapitola s Janem Amosem Komenským, na druhé straně krutý osud katolických mnichů z cisterciáckého kláštera.
5. Popis techniky ovládání vesla na galéře. Nikde jinde jsem se s tím nesetkal.
6. Dobré je vylíčení rozpačitého protagonistova stavu vůči pirátům během jeho pobytu u nich. Není schopen si ujasnit svůj vztah k nim, není typ, který by mezi ně zapadl, nicméně penězi, které získal jako podíl z pirátské kořisti financoval svůj návrat z Karibiku do Čech.
7. Prvá vydání knihy (mám třetí z roku 1956) mají krásné ilustrace Václava Junka, jednoho z nejlepších malířů historických lodí.
Podivuhodné příběhy a dobrodružství Jana Kornela je soupis všech útrap tehdejšího života, kterými mohl vůbec někdo projít. Podivuhodné je to, že nakonec zůstal na živu a vrátil se domů. Nenašel jsem na příběhu nic co by bylo pozitivní. Jediné co si po přečtení z knihy odnáším, je to, že jsem rád, že žiju v dnešní době, že žiju tam kde žiju a hlavně že žiju.
Knih jsem četl asi 3x a pokažné to byl zážitek. Čtivé, dobrodružné, zajímavé a poučné. Historický věrné až člověk myslí, že se to pravdu stalo :) A to je výborné.
Tedy...ono se to stalo... jenom Jan je postava románová :)
Tento spisovateľ mne neznámy ma prekvapil. Je to klasická dobrodružná kniha starej školy. Príbeh a putovanie Jána Kornel v 30-ročnej vojne, na mori, v Novom svete a u pirátov. Kniha je podaná ako rozprávanie hlavného hrdinu, čitateľ má pocit, ako keby sa to skutočne stalo, ako keby to bolo dobové dielo v ľahko upravenej forme. Autor sa snaží používať v určitej miere "historickú mluvu". Je to také variácia na Exquemelinové dobrodružstvá medzi pirátmi, aj ked pasáž s pirátmi je najkratšia. . (Alexandre Olivier Exquemelin: Co jsem zažil mezi piráty a bukanýry). Kniha ma bavila, autor do deja vložil veľa historických faktov. Hodnotím plným počtom.
Jedna z mých nejoblíbenějších dobrodružných knih. Je doslova nabitá událostmi a dějovými zvraty. Hlavní hrdina, obyčejný chasník, je velmi inspirativní svým nezlomným duchem i přes nepřízeň osudu. Kniha neztrácí ani po letech na přitažlivosti. Tento příběh by rozhodně stál za zfilmování.
Skvěle napsaná kniha s napínavým dějem. U mě umocněno tím, že poprvé jsem knihu četla v době, kdy jsem ve stoupajících horečkách pomalu odplouvala na druhý břeh, děj se prolínal s okolním světem, který jsem vnímala už jakoby skrz hodně tlusté sklo. Pak Kratochvíl byl jeden z nejlepších českých autorů.
Nádherná dobrodružná kniha. Velmi se mi líbila jako malému klukovi, který ji hltal s vykulenýma očima a i dnes ji mám, jako starší pán, velmi rád a mám ji několikrát přečtenou.
Dostala se mi do ruky tato kniha, vzpomínka, kdy jsem ji četla před 45 lety. Nechala mi v paměti plno dobrodružných příběhů, tenkrát takové knihy byly dost prodávané. Dnes jsem se jen pousmívala, jak se ten pohled na svět změnil i na to čtení.
Kniha z roku 1954, kterou jsem četla v mládí ve vydání z roku 1979. Není moc knih, které si člověk dobře pamatuje i po 30 letech, tato je jedna z nich. Galeje, plantáže, verbování, neuvěřitelné příhody. Mimo poutavé vypravování se lze mnoho dozvědět z historie i zeměpisu, což je další bonus.
Kniha samozřejmě odpovídá době, kdy byla publikována a to platí i pro humor a dobrodružství hlavního hrdiny. Každopádně se nejedná o žádný brak ani v době současné, prožité povídky a příběhy jsou krásně psané, s milým humorem a čte se to úplně v pohodě. Slušné 4.
Moc příjemná oddechovka. Je to ta kniha, od které se nemůžete odtrhnout, avšak na druhou stranu: nečekejte žádný hlubší ponor, ba ani popisy reálií nikterak důkladné. Je to prostě (a to bez jakékoli ironie) jedno velké dobrodružství.
Jan Kornel sepisuje na stará kolena svá dobrodružství která zažil jako mladý voják ve třicetileté válce, na galejích, v otroctví a nakonec jako námořník na pirátské lodi. Kniha se čte dobře ale před takovými padesáti lety by se mi líbila určitě mnohem víc.
V první části z třicetileté války autor výborně spojil osudy obyčejného člověka s historickými událostmi, nechává nás na jeho příkladu nahlédnout na reálie 17. století a v knize pro mládež tak nenápadně spojuje vzdělávání s dobrodružnou literaturou.
Druhá část na moři a karibských ostrovech je samozřejmě exotičtější, ale ani tam nechybí prostor pro vykreslení historických vztahů a souvislostí. Mně se třeba líbila i "neakční" pasáž popisující úmornou dřinu na tabákové plantáži.
Občas nám je sice ústy (perem) Jana Kornela v rámci doby vzniku knihy dáno jasně najevo jeho správné sociální smýšlení, ale co už, koneckonců on by to tak při jeho životních zážitcích asi opravdu cítil. Na spád knihy to nemá vliv a pro mě je to určitě jedna z nejlepších dobrodružných knih pro mládež.
Úžasná knížka mého dětství a já se k ní ráda vracím.
Je to příběh opravdu podivuhodný a napínavý a tak báječně se čte.
Jednu Janovu myšlenku bychom si měli pořád připomínat :
..."A já tu teď nahlas a se vší odpovědností říkám: Život je velká věc a my, každý z nás, si ho musí strašně vážit!....
Také jedna z knih mého dětství, a stále poutavé vyprávění. I když trošku nepřesné a ideologizované. Na druhou stranu která kniha dětem připomene bitvu na Bílé hoře či třicetiletou válku?
Mimochodem - zajímalo by mně, kolik malých Vikingů se u nás po této době urodilo . . .
Jedna z mých prvních dobrodružných knih. Napínavá a poučná – třicetiletá válka, moře, kolonie. Tehdy, v nějakých mých dvanácti, třinácti, stoprocentní pětihvězdičkové nadšení.
Dnes jsem dočetl podruhé. Bavilo mě to znovu, ale… Názory autora nějak moc zapadají do sedmdesátých let, kdy byla má kniha vydaná. Dobrodružná část i charakteristiky hlavních postav ano, jinak je Kratochvílův pohled na události, dobu i lidi příliš černobílý. Na jedné straně ušlechtilé dobro (chudí vesničané, otroci, poddaní, prostí vojáci, Komenský, husité), na druhé zlo, které je třeba vymýtit (šlechta, mniši, otrokáři, církev, velitelé). O náboženství, které v té době hrálo významnou roli, skoro není řeč, pokud nepočítám občasnou zmínku, že katolíci tehdy bojovali proti protestantům.
Jedna hvězda uletěla, nevydržela ten nesmiřitelný třídní boj.
75 % (zatím 148 hodnotících s průměrem 89 %).
Další z mých oblíbených knih, kterou jsem jako kluk četl několikrát, ale na kterou se v dnešní době v mé knihovně, bohužel, už jen práší. Vnoučata ji totiž okomentovala ve stylu "nic moc", takže se k ní už nevrátí. Ale za mne si těch pět hvězd zaslouží.
Autorovy další knížky
| 1979 |  Podivuhodné příběhy a dobrodružství Jana Kornela |
| 1976 | Dobrá kočka, která nemlsá |
| 2008 | Objevitelé a dobyvatelé |
| 1980 | Lásky královské |
| 1945 | Osamělý rváč |
Příběh je vyprávěn formou vzpomínek starého hrdiny - takže od začátku víme, že to nakonec dobře dopadne. Kniha je tak spíš odpočinková, pohodová, ale i čtivá, nabitá dějem. Hrdina zažívá historicky významné události a potkává historicky významné postavy - trochu to připomíná film Forrest Gump. Vše se však děje spíš kolem hrdiny a hrdinovi - on sám je v podstatě úplně pasivní - za celou dobu neprojeví jedinou iniciativu, ani jedinkrát neřekne „ne“ - zároveň má vždy štěstí a všechna blízká setkání se smrtí přežije stylem skoro až deus ex machina. Asi 80% knihy je hrdina pořád někde zotročen - v armádě, pak na galejích a na plantáži - už několikátý popis strašných podmínek mě už přestal bavit. Politicky: autor obecně kritizuje válku, zotročení a nedobrovolnost, což mi přijde naprosto v pořádku, nadčasové a osobně velmi sympatické. V knize jsou za největší zlosyny označeni mocipáni, kteří rozpoutávají zbytečné války, zatímco řadoví vojáci ani neví, proč se navzájem zabíjejí, a klidně by se mohli kamarádit (to mi přijde taky OK). Je pravda, že všechny zlé postavy, které mají bezprostřední vliv na hrdinu, které ho zotročují a vykořisťují, jsou zrovna vyšší důstojníci nebo otrokáři / plantážníci („kapitalisti“), zatímco běžní lidé jsou vždy poctiví a hodní - což je asi důvod, proč kniha prošla tehdejší cenzurou a byla vydána - zároveň mi to ale taky přijde OK. Přece jen: moc, a zejména ta formální, vnucená, korumpuje. Obavu, že kniha bude poplatná dobové ideologii roku 1954, jsem měl pouze v části, kde se podrobně popisuje, jak si piráti rozdělují kořist „rovným dílem“, jak jsou všichni odhodlaní a vše jim dobře funguje. Ale nakonec je i ta pirátská surovost zkritizována. Takže IMO dobrý - i pro děti.