Podkarpatská Rus v dějinách Československa 1918–1946
Jan Rychlík , Magdaléna Rychlíková
Hutné představení dějin regionu, který nám zůstává stále blízký Další z knih uznávaného historika a odborníka na česko-slovenské dějiny 20. století a na utváření národů v prostoru východní a jihovýchodní Evropy se zaměřuje na dvacetiletí, kdy součástí Československa bylo i území Podkarpatské Rusi. Dějiny kraje pověstného svou přírodní krásou a zvěčněného mimo jiné v prózách Ivana Olbrachta vykládá Jan Rychlík z hlediska politického, sociálního a ekonomického vývoje. Sleduje průběh začlenění Podkarpatské Rusi do československého státu, vývoj za první světové války a v době rozpadu Rakouska-Uherska. Zabývá se otázkou autonomie území v rámci ČSR, politickými stranami na Podkarpatské Rusi i jejím národnostním složením. Detailně sleduje rozvoj a strukturu zemědělství, mapuje stav průmyslu, obchodu, bankovnictví i dopravy. V kapitole o sociální situaci se srovnává životní úroveň na Podkarpatské Rusi a ve zbytku ČSR, kapitola o školství rozebírá komplikovanou jazykovou otázku a pozornost je věnována též působení českých úředníků na území Podkarpatské Rusi. Kniha Jana Rychlíka, napsaná společně s jeho ženou, etnoložkou Magdalénou Rychlíkovou, je hutným a informativním představením dějin regionu, který nám zůstává stále blízký, jakkoli jeho spojení s našimi zeměmi trvalo jen dvě desetiletí.... celý text
Přidat komentář
Je to velice krásná a poutavá kniha o historii bývalé části Československa. Přečteno jedním dechem.
Hutné a faktologicky podchycené shrnutí reálií dvacetiletí Podkarpatské Rusi se shrnutím předcházejícího vývoje. Hvězda dolů za některá politická hodnocení.
Skvělá kniha o jednom zakletém, zapomenutém koutě ve středu Evropy, oplývajícím nevšední krásou. Autoři ono krátké období, ve kterém Podkarpatská rus patřila do ČSR, popisují skutečně všestranně, a dívají se na věc nejen politickou optikou, ale i skrze kulturní, etnologickou či vzdělanostní problematiku. Velmi se mi líbili i konkrétní historky a výňatky ze sekundárních pramenů (mnohdy s určitým humorným nádechem), které oživují výklad a dávají věcem konkrétní rozměr. Pokud se tedy do téhle krásné země chystáte, rozhodně doporučuji si knihu přečíst.
Dějiny mého rodného kraje. "Za Maďarů nedalo se koupit chleba za Čechů dobře se žilo", říkala vždy babička.